Začíná týden udělování Nobelových cen, nejvíc se mluví o mírové

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Stockholm | V pondělí těsně před polednem začne ve švédské metropoli týden udělování Nobelových cen, během nějž se svět postupně dozví jména těch, kdo získají ocenění za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii,...

literaturu, mír a ekonomii. Spekulace o možných laureátech zřejmě nejprestižnější ceny světa běží stejně jako v předchozích letech na plné obrátky a nejdramatičtější diskuse se vedou zejména o favoritech na poli literatury a zásluh o světový mír. Právě v těchto oblastech přitom bývá vůbec nejobtížnější vítěze předpovědět a v minulých letech se se svými tipy nestrefili ani odborníci, ani sázkaři.
    Loni se v souvislosti s Nobelovými cenami hovořilo hlavně o ceně za fyziku, kterou podle očekávání získali Brit Peter Higgs a Belgičan François Englert za několik desetiletí starý objev nové subatomární částice známé jako Higgsův boson. Vědci existenci částice předpověděli už v roce 1964 a správnost jejich teorie pak v roce 2012 potvrdily experimenty v hadronovém urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Šlo o natolik významnou věc, že o ní široce psala i neodborná média a nakonec ho ocenil i Nobelův výbor.
    Ceny za literaturu a mír byly loni naopak velkým překvapením, což už ostatně v těchto kategoriích patří k tradici. Za spisovatelské umění byla oceněna Kanaďanka Alice Munroová, ačkoli sázkaři jí žádné šance nedávali a tipovali na vítěze spíše Japonce Haruki Murakamiho, Američanku Joyce Carol Oatesovou či Maďara Pétera Nádase. Nobelova cena za mír pak zamířila do mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která v té době v Sýrii připravovala likvidaci tamního chemického arzenálu.
    Stejně může udílení Nobelových cen dopadnout i letos a po sérii nečekaných laureátů by bylo překvapením spíše to, kdyby se experti se svými předpověďmi pro změnu strefili. Na Nobelovu cenu za mír je nominováno celkem 278 jednotlivců a organizací a intenzivně se spekuluje třeba o ceně pro papeže Františka, bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena či pro pákistánskou bojovnici za právo žen na vzdělání Malalu Júsufzaiovou.
    Vzhledem k současné politické situaci a probíhajícím konfliktům na Ukrajině a Blízkém východě ale může volba padnout i na představitele z těchto zemí, kteří jsou poněkud mimo pozornost médií. Takovým případem je běloruský disident Ales Bjaljacki, propuštěný letos z vězení, či provozovatelé ruského opozičního listu Novaja Gazeta, pro nějž psala i před osmi lety zavražděná novinářka Anna Politkovská.
    Další pečlivě sledovaná kategorie literatury má také přes 200 nominovaných včetně 36 nováčků, 18členný výbor Švédské akademie věd se ale nyní rozhoduje už jen mezi hrstkou finalistů. Jejich jména jsou bohužel přísně tajná, a tak není jasné, zda se mezi ně dostal japonský romanopisec Murakami, na kterého několik let za sebou tvrdohlavě upozorňují sázkové kanceláře, nebo další světoznámí autoři.
    Z výčtu předchozích laureátů se ale dá vypozorovat, že švédští akademici dbají na rozmanitost, a snaží se nediskriminovat žádný literární žánr ani kontinent. Pokud by tedy chtěli upravit do očí bijící nerovnováhu, měli by letos vsadit na autory z Afriky. Afričané totiž od roku 1901 cenu získali pouze čtyřikrát, naposledy v roce 1991 díky Jihoafričance Nadine Gordimerové. V tomto ohledu tedy mají šanci třeba Keňan Ngugi wa Thiong'o nebo Alžířanka Asia Džibárová.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality