U náladových žen je prý větší riziko onemocnění Alzheimerem

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Stockholm | Náladovost, závist, úzkost a jiné neurotické projevy u žen zvyšují riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou a jinými druhy demence. Zjistili to švédští vědci ve studii, která byla zveřejněna v...

internetovém vydání odborného časopisu Neurology.
    Tým kolem švédské neuroložky Leny Johanssonové z Göteborské univerzity sledoval po dobu 38 let 800 žen. S pomocí různých otázek u nich vědci zjišťovali míru neurotismu a rovněž jejich introverzi či extroverzi.
    Neurotismus, neboli duševní nerovnováha, se vyznačuje závistí, náladovostí, podrážděností či náchylností ke stresu. Neurotičtí lidé jsou také náchylnější k záchvatům vzteku, úzkosti a depresím.
    Dohromady ze vzorku onemocnělo 153 žen demencí, z toho 104 Alzheimerovou chorobou. Vědci zjistili, že ženy, které se v testech ukázaly jako velmi neurotické, onemocněly demencí dvakrát častěji než ženy, které vykazovaly nízké hodnoty duševní nerovnováhy. Její míra však závisela také na tom, zda ženy byly delší dobu vystaveny stresu.
    Introverze či extroverze samy o sobě riziko demence zjevně příliš neovlivňují. Ženy, které měly vysoké hodnoty duševní nerovnováhy a zároveň byly introvertní, však podle studie byly vystaveny největšímu riziku Alzheimerovy choroby. Z 63 těchto žen onemocnělo 16. Naopak z 64 málo neurotických extrovertek postihla Alzheimerova choroba osm.
    Výsledky mají podle vědců několik možných vysvětlení. Méně neurotičtí lidé často vedou zdravější život. Druhým možným vysvětlením je skutečnost, že jak neurotismus, tak stres jsou odpovědné za změny v hipokampu, což je část mozku, která ovlivňuje učení nebo krátkodobou paměť. Neurotismus navíc souvisí s výskytem takzvaných neurofibrilárních uzlíčků, které jsou typické při strukturálních změnách v mozku postiženém Alzheimerovou chorobou.
    Souvislost mezi duševní nevyrovnaností, stresem a demencí naznačovaly i dřívější pozorování. Při stresu se více aktivuje imunitní systém, což vede k arterioskleróze, a ta zase přispívá k oslabení kognitivních schopností, vysvětlil německý neurolog Stefan Knecht, jehož citovala agentury DPA.
    Vědci ze stockholmské univerzity Institut Karolinska už v roce 2009 pozorovali, že osoby, které se označovaly za klidné, uvolněné a nepodléhající stresu, postihovala demence o 50 procent méně často než ostatní.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality