Průvodce volbami do jedné třetiny Senátu

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Česká republika | Kdy se bude volit? První kolo voleb se koná v pátek 10. října od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu 11. října od 08:00 do 14:00 hodin. Případné druhé kolo se koná v pátek 17. a v sobotu 18. října ve...

stejných časech.

    V kolika obvodech se volí?
    Volby se konají v 27 obvodech, v nichž současným senátorům skončí mandát.

    Jaký volební systém se používá?
    Do Senátu se volí většinovým volebním systémem. Volič tedy nedává hlas kandidátce politické strany, ale vybírá si z několika konkrétních kandidátů. Pokud v prvním kole nezíská žádný kandidát v daném obvodě více než 50 procent hlasů, rozhodne se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty v kole druhém. V případě rovnosti hlasů rozhodne los.

    Kdo může volit?
    Volit může český občan, který je podle zákona způsobilý a dosáhne nejpozději druhý den voleb věku 18 let. V případném druhém kole pak může volit i ten, komu je 18 let až v druhý den druhého kola. Hlasovat musí v místě svého trvalého bydliště, případně s voličským průkazem i jinde ve volebním obvodu, k němuž náleží. Volit do Senátu mohou i osoby zapsané ve zvláštním seznamu voličů (voliči, kteří například v obvodu obce vykonávají vojenskou službu, jsou v nemocnici nebo ve vězení). Každý volič musí volební komisi prokázat svou totožnost platným občanským průkazem nebo platným cestovním pasem ČR.

    Jakým způsobem se volí?
    Každý kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku. Volič pak ve volební místnosti vloží do obálky lístek se jménem vybraného kandidáta. Tento lístek se nijak neupravuje. Lístky pro případné druhé kolo voliči nedostanou předem, ale obdrží je až ve volební místnosti.

    Může se volit v zahraničí?
    Voleb do Senátu se mohou zúčastnit i Češi žijící v zahraničí. Krajané ale nemohou hlasovat na zastupitelských úřadech v zahraničí, ale musejí přijet do ČR s voličským průkazem, který dostanou od velvyslanectví. Hlasovat pak mohou v kterémkoli volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby do Senátu.

Výběr základních údajů o Senátu Parlamentu ČR

Výběr základních informací o Senátu Parlamentu České republiky (první kolo voleb jedné třetiny senátorů se koná 10. a 11. října):

Vznik:
Dvoukomorový parlament je součástí ústavního systému ČR od jejího vzniku v lednu 1993, naplnění tohoto článku ústavy však trvalo téměř tři roky. V prosinci 1992 neschválila tehdejší Česká národní rada zákon, podle něhož by vznikl prozatímní Senát z části poslanců Federálního shromáždění. Po vleklé diskusi, v níž zazněly i návrhy na zrušení Senátu, se první senátní volby konaly až v roce 1996. Do té doby vykonávala pravomoci Senátu Poslanecká sněmovna.

Sídlo:
Při jednání o sídle Senátu se zpočátku uvažovalo i o Brně, nakonec však senátoři zakotvili ve třech pražských malostranských palácích - Valdštejnském, Kolovratském a Malém Fürstenberském.

    Pravomoci:
    Senát je spolu s Poslaneckou sněmovnou základním prvkem legislativního procesu, Sněmovna však hraje dominantní roli. Senát sice může poslancům zákon vrátit či jej přímo zamítnout, Sněmovně však stačí nadpoloviční většina hlasů všech poslanců (nejméně 101) na to, aby zákon prosadila ve svém znění.
    Existují výjimky, kdy zákon musejí schválit obě komory. Tou nejdůležitější je volební zákon. Také v případě ústavních zákonů je potřebný souhlas obou komor, naopak státní rozpočet projednává jen Sněmovna a pouze ona hlasuje také o důvěře či nedůvěře vládě. Senát ale, na rozdíl od Sněmovny, nemůže prezident rozpustit, a proto v případě parlamentních krizí zůstává jediným orgánem, který může přijímat zákonná opatření. Poprvé se tak stalo teprve loni.

Volební systém:
Senátorů je 81, musí jim být více než 40 let a jejich mandát je šestiletý. Každé dva roky se obměňuje třetina Senátu. Do Senátu se volí dvoukolovým většinovým systémem - pokud v prvním kole nezíská žádný kandidát více než 50 procent hlasů, rozhoduje se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty v kole druhém.

Vedení Senátu:
V křesle předsedy Senátu se již vystřídali zástupci tří stran - KDU-ČSL, ODS a ČSSD. Prvním předsedou se stal Petr Pithart (tehdy ještě nestraník nominovaný KDU-ČSL), kterého v roce 1998 vystřídala Libuše Benešová (ODS). Po dvou letech se do nejvyšší funkce vrátil opět Pithart a vydržel v ní čtyři roky. Od prosince 2004 byl šéfem Senátu Přemysl Sobotka z ODS, kterého v listopadu 2010 nahradil sociální demokrat Milan Štěch.

Imunita:
Senátoři, stejně jako poslanci, využívají poměrně široký rozsah imunity, která ovšem již není doživotní. Senátoři zatím sedmkrát souhlasili s tím, že některého ze svých kolegů vydají trestnímu stíhání. V případě Ondřeje Febera (US-DEU) a Pavla Eyberta (ODS) byla důvodem dopravní nehoda, u Vladimíra Železného (NEZDEM) a Alexandra Nováka (ODS) šlo o podezření z majetkových trestných činů. V únoru 2007 Senát zbavil imunity tehdejšího předsedu KDU-ČSL a vicepremiéra Jiřího Čunka, kterého policie podezřívala z přijetí úplatku. V lednu 2009 byl zbaven imunity senátor Pavel Trpák (ČSSD) kvůli podezření, že jako porodník pochybil u porodu. V červenci 2011 pak senátor ČSSD a přerovský primátor Jiří Lajtoch kvůli podezření z trestného činu sjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky.

Mzda a další výhody:
Základní mzda řadového senátora je v současnosti 55.900 korun hrubého; více než tato výše platu však bývá kritizován složitý systém různých náhrad (na dopravu, oblečení, asistenty a podobně; zdaněny jsou teprve od ledna 2011), který umožňuje senátorům zvýšit si příjem o několik desítek tisíc korun.

Přehled výsledků dosavadních řádných voleb do Senátu

Přehled výsledků dosavadních řádných voleb do Senátu Parlamentu České republiky:

    1996:
    - Volební účast 35,03 procenta voličů (1. kolo) a 30,63 procenta (2. kolo).
    - V prvních volbách v listopadu 1996 se volilo všech 81 senátorů a prvního kola se zúčastnilo celkem 568 kandidátů. Nejsilnější zastoupení získala ODS (32 senátorů), následovaná ČSSD (25), KDU-ČSL (13) a ODA (sedm). Mandát také získali dva komunisté, Pavel Heřman (na kandidátce DEU jako nezávislý) a Richard Falbr (nezávislý s podporou ČSSD).

    1998:
    - Volební účast 42,37 procenta (1. kolo) a 20,36 procenta (2. kolo).
    - Poprvé se volilo do jedné třetiny Senátu, tedy ve 27 obvodech a prvního kola se zúčastnilo 137 kandidátů. Nečekaně uspěla nově utvořená čtyřkoalice KDU-ČSL, US, ODA a DEU, která získala 13 mandátů. ODS získala devět křesel, ČSSD tři a KSČM dvě. Nejvíce senátorů měla po volbách opět ODS, následovaná ČSSD.

    2000:
    - Volební účast 33,72 procenta (1. kolo) a 21,56 procenta (2. kolo).
    - Prvního kola se zúčastnilo 160 kandidátů. Jasně zvítězila čtyřkoalice (17 mandátů), její senátoři však společný klub nevytvořili a zanedlouho se navíc toto uskupení rozpadlo. ODS získala osm mandátů, ČSSD jeden a do Senátu byl zvolen také nezávislý Jaroslav Kubín. Nejsilnější frakcí disponovala i nadále ODS, následovaná lidovci.

    2002:
    - Volební účast 24,10 procenta (1. kolo) a 32,55 procenta (2. kolo).
    - Prvního kola se zúčastnilo 168 kandidátů. Nejúspěšnější byla ODS (devět mandátů), druhá skončila ČSSD (sedm mandátů). Pouze jednoho senátora získaly KDU-ČSL, US-DEU a KSČM. Volby charakterizoval nástup neparlamentních stran a nezávislých kandidátů, kteří získali celkem osm mandátů. Nejsilnější zastoupení v Senátu si udržela ODS.

    2004:
    - Volební účast 28,97 procenta (1. kolo) a 18,41 procenta (2. kolo).
    - Prvního kola se zúčastnilo 197 kandidátů. Suverénně zvítězila ODS se ziskem 18 z 27 mandátů, její senátorský klub měl po volbách 37 členů. KDU-ČSL získala tři mandáty a po jednom mandátu US-DEU, KSČM, Evropští demokraté, Strana zelených, SNK sdružení nezávislých a hnutí Nezávislí. Zcela naprázdno vyšli z voleb sociální demokraté.

    2006:
    - Volební účast 42,09 procenta (1. kolo) a 20,73 procenta (2. kolo).
    - Prvního kola se zúčastnilo 204 kandidátů. Ve volbách zvítězila ODS se 14 mandáty. Druhá ČSSD získala šest mandátů, KDU-ČSL čtyři mandáty, po jednom mandátu si připsaly Strana pro otevřenou společnost (SOS) a Nezávislí starostové pro kraj (NSK) a mandát získal také nezávislý kandidát Petr Skála. Senátu po volbách dominoval klub ODS s nadpoloviční většinou 41 členů.

    2008:
    - Volební účast 39,52 procenta (1. kolo) a 29,85 procenta (2. kolo).
    - Prvního kola se zúčastnilo 200 kandidátů. Ve volbách zvítězila ČSSD, která získala 23 mandátů. ODS získala tři mandáty, KSČM jeden. Nejsilnější klub udržela ODS (35 senátorů ODS a Liana Janáčková za hnutí Nezávislí), druhá ČSSD měla 29 senátorů.

    2010:
    - Volební účast 44,59 procenta (1. kolo) a 24,64 procenta (2. kolo).
    - Prvního kola se zúčastnilo 227 kandidátů. Volby vyhrála ČSSD, která získala 12 křesel a její klub posílil na 41 členů, tedy získal většinu v jedenaosmdesátičlenném Senátu. ODS obhájila jen osm z 18 mandátů. Po dvou mandátech získali kandidáti TOP 09/STAN, KDU-ČSL a hnutí Severočeši.cz. Jako nestraník uspěla Miluše Horská kandidující za hnutí Nestraníci.

    2012:
    - Volební účast 34,90 procenta (1. kolo) a 18,61 procenta (2. kolo).
    - Prvního kola se zúčastnilo 233 kandidátů. Volby vyhrála ČSSD, která získala 13 křesel a její klub posílil na 46 členů; zachoval si tak nadpoloviční většinu v Senátu. ODS obhájila jen čtyři ze 13 mandátů. Po dvou mandátech získali kandidáti TOP 09/STAN a KDU-ČSL (lidovci navíc navrhovali spolu s Piráty a SZ i Libora Michálka, jenž získal křeslo v Praze 2). Po jednom senátorovi získaly KSČM, hnutí Ostravak a Strana zelených, dva senátoři byli zvolení jako nezávislí.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika