Při útocích z 11. září zabilo 19 únosců čtyřmi letadly 2977 lidí

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

New York | Hlavní údaje o teroristických útocích na Spojené státy americké, při nichž před 14 lety, 11. září 2001, zahynulo téměř 3000 lidí:

MÍSTO: Manhattan (New York), Pentagon (Washington), Pensylvánie
    OBĚTI: 2977 obětí a 19 únosců; z toho v letadlech zahynulo 265 osob včetně únosců
    LETADLA, jimiž byly útoky provedeny:
    - Boeing 767 společnosti American Airlines (92 lidí, včetně pěti únosců) - linka č. 11 z Bostonu do Los Angeles; do severní věže Světového obchodního střediska (WTC) narazil v 8:46 (14:46 SELČ); při nárazu pilotoval Egypťan Muhammad Atta.
    - Boeing 767 společnosti United Airlines (65 osob, včetně pěti únosců) - linka č. 175 z Bostonu do Los Angeles; do jižní věže WTC narazil v 9:03 (15:03 SELČ); při nárazu pilotoval zřejmě Marván Šihhí.
    - Boeing 757 společnosti American Airlines (64 osob, včetně pěti únosců) - linka č. 77 z Washingtonu do Los Angeles; v 9:43 (15:43 SELČ) narazil do budovy Pentagonu ve Washingtonu; v době nárazu pilotoval zřejmě Haní Handžúr.
    - Boeing 757 společnosti United Airlines - (44 osob, včetně čtyř únosců) - linka č. 93 z Newarku do San Franciska; v 10:10 (16:10 SELČ) se po potyčce cestujících a posádky s únosci zřítil v Pensylvánii u Shanksville; pilotoval Zijád Džarráh.
    VYŠETŘOVÁNÍ:
    - Atentáty provedlo 19 teroristů arabského původu (15 z nich bylo občany Saúdské Arábie), kteří zahynuli spolu s oběťmi. K útokům se posléze přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace Al-Káida. Nejhledanější terorista světa byl dopaden a zabit v květnu 2011 v Pákistánu.
    - V listopadu 2002 vznikla Národní komise pro vyšetřování teroristických útoků na USA, která za dva roky vyslechla 1200 lidí a prošla přes 2,5 milionu stran dokumentů. V červenci 2004 došla mj. k závěru, že útoky provedli členové Al-Káidy a že před útoky systémově (v koordinaci) selhaly zpravodajské služby USA.
    FAKTA O OBŽALOVANÝCH A ODSOUZENÝCH:
    Loni v červnu vojenský soud ve věznici Guantánamo na Kubě zahájil další z předběžných líčení s pěticí obviněných. Před soudem stanuli Pákistánci Chálid Šajch Muhammad (údajný strůjce útoků) a jeho synovec Alí Abdal Azíz, Jemenci Ramzí bin Šibh a Valíd Attaš a Mustafá Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie. Pokud soud dospěje k rozhodnutí o jejich vině, hrozí jim trest smrti.
    Za útoky z 11. září byli zatím odsouzeni jen dva lidé - Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui a Maročan Munír Mutasádik. Moussaoui za přípravu útoků dostal v roce 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění. Mutasádikovi potvrdil v roce 2007 hamburský soud 15 let vězení za podporu útoků (odsouzen byl poprvé v roce 2003, proces se poté opakoval). Odvolání obou byla zamítnuta.
    EKONOMICKÉ ZTRÁTY:
    - Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z listopadu 2004 obdrželi poškození útoky z 11. září odškodnění 38,1 miliardy dolarů. Z toho pojišťovací společnosti zaplatily 51 procent, vláda rozdělila 15,8 miliardy dolarů (tj. 42 procent) a charitativní organizace přispěly 2,7 miliardy.
    - V New Yorku bylo kromě WTC vážně poškozeno či zničeno 50 dalších budov v jižní části Manhattanu (2,25 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch); odklízecí práce trvaly do května 2002 a přišly na 750 milionů dolarů. Z Ground Zero bylo odvezeno 1,8 milionu tun trosek, záchranářské a úklidové týmy tam strávily 261 dní.
    OSTATNÍ:
    - Administrativa tehdejšího prezidenta George Bushe na čin Al-Káidy reagovala vyhlášením války terorismu, během které USA zostřily bezpečnostní opatření v zemi a posílily moc tajných služeb. Zároveň ani ne měsíc od útoků zahájily válku proti Afghánistánu, kde tehdy vládnoucí islamistické hnutí Taliban ukrývalo bin Ládina. O několik let později USA dobyly Irák, který rovněž vinily ze spolupráce s teroristy.
    - Letos v květnu bylo v New Yorku na místě WTC otevřeno muzeum věnované obětem teroristických útoků z 11. září, které doplňuje památník otevřený již v roce 2011. Výstavba celého komplexu stála 700 milionů dolarů (14 miliard korun) a byla částečně uhrazena z darů.