Summit NATO zřídí sílu, schopnou reagovat na ohrožení v řádu dní - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 17. května 2026, svátek má Aneta.

Aktuality

Summit NATO zřídí sílu, schopnou reagovat na ohrožení v řádu dní

Kliknutím zvětšíte obrázek
zdroj: archiv Metropolu

zdroj: archiv Metropolu

Brusel | Severoatlantická aliance by měla tento týden na svém summitu ve Walesu rozhodnout o zřízení několikatisícové vojenské síly, která bude v několika málo dnech schopna reagovat na ohrožení členské...

 

země NATO. Na tiskové konferenci v Bruselu to dnes uvedl generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen.
    Poznamenal, že zřízení takového předsunutého oddílu v rámci už existujících společných aliančních Sil rychlé reakce (NRF) je odpovědí na agresivní ruské chování z poslední doby, mělo by však NATO pomoci vypořádat se také s dalšími možnými hrozbami.
    Lídři zemí Severoatlantické aliance se na své letošní schůzce spolu s množstvím hostů z partnerských zemí sejdou 4. a 5. září v Newportu u Cardiffu v britském Walesu.
    V souvislosti s vývojem a ruskou agresí na Ukrajině mají především pobaltské země NATO, ale také Polsko, obavy z dalšího postupu Moskvy. Aliance už učinila některé kroky, které by měly jejich obavy zmírnit, nynější plány jsou pokračováním těchto snah.
    "Znamená to viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba," řekl generální tajemník aliance. Všechny kroky, které NATO v tomto směru dělá, jsou podle něj v souladu se zakládacím aktem NATO-Rusko z roku 1997, tedy základním dokumentem upravujícím vztahy Moskvy a aliance. Naopak Rusko se podle Rasmussena svým postupem na Ukrajině dostalo s tímto dokumentem do rozporu.
    NATO se podle svého generálního tajemníka musí vyrovnat s tím, že jej Moskva vnímá jako protivníka. "Investovali jsme mnoho snah do vytvoření konstruktivního partnerství s Ruskem," poznamenal Rasmussen s tím, že vrcholem byl summit NATO-Rusko v prosinci 2010.
    "Dnes se nicméně musíme postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka," prohlásil Rasmussen. Lituje prý toho, neboť v zájmu euroatlantické bezpečnosti je silné partnerství s Ruskem. "Ale nemůžeme si dovolit naivitu, nemáme iluze. Čelíme realitě, že nás Rusko pokládá za protivníka, a této situaci se přizpůsobíme," prohlásil Rasmussen.
    Příliš mnoho podrobností co do počtů, rychlosti či rozmístění nové síly ale dnes novinářům nenabídl. Takové detaily prý vypracují vojenští odborníci až poté, co summit dá projektu politicky zelenou.
    Informovaný představitel NATO později novinářům řekl, že současné představy ohledně tohoto společného uskupení velmi vysokého stupně připravenosti počítají až s velikostí jedné brigády, konkrétní podoba prý bude vždy záviset na okolnostech.
    Uskupení by mělo být schopné s využitím zásob předem připravených v členských zemích, například paliva a munice, a upravených velitelských a zpravodajských struktur zasáhnout na území ohrožených států NATO do dvou dnů, dodal alianční činitel.
    Součásti takového aliančního uskupení by do něj byly zařazovány na rotačním principu. Trvale umístěny mají být ve svých domovských zemích, ale společně by vojáci trénovali nasazení a další činnosti.
    Deník Financial Times minulý týden psal o jednotce až o 10.000 vojácích připravené Londýnem, na projektu se prý nyní podílí především Británie, Dánsko, Nizozemsko, tři pobaltské republiky a Norsko. Podle aliančního činitele je to ale jiný koncept, označovaný jako Společná expediční síla (JEF). Tato jednotka by mohla plnit úkoly i mimo rámec NATO, uvnitř aliance by mohla uskupení zmiňované Rasmussenem například posílit.
    Rasmussen poznamenal, že součástí konceptu je také určitý odstrašující efekt podobné rychle nasaditelné síly. "Kterýkoliv agresor bude vědět, že když začne uvažovat o útoku na spojeneckou zemi, utká se nejen s její armádou, ale také s jednotkami NATO," vysvětlil. K dispozici bude také potřebná vzdušná nebo námořní podpora i jednotky speciálních sil. Podle svých sil by měly přispět všechny spojenecké země.
    "Tato síla bude cestovat nalehko, ale útočit tvrdě," vysvětlil Rasmussen.
    Aliance proto probere možné modernizace potřebné infrastruktury, tedy například letišť nebo přístavů, aby v případě potřeby mohly být rychle přesouvány posily.
    Návrh je součástí chystaného takzvaného akčního plánu připravenosti stejně jako související plány týkající se podpory a zázemí. Nové, rychle reagující uskupení totiž bude potřebovat základny, dopředu připravené zásoby a podobně. Nejmenovaný alianční představitel dnes novinářům řekl, že celý plán připravenosti je i několik dní před summitem dál upravován.
    Zlepšeno podle něj má být sdílení zpravodajských informací, upraveny a aktualizovány obranné plány, a zvýší se počet cvičení.
    Plán má zajistit, že NATO bude mít v pravý čas na správném místě k dispozici ten typ sil, které budou skutečně potřeba, uvedl Rasmussen.
    Podobné projekty ale stojí peníze, upozornil. Generální tajemník NATO proto od členských zemí na summitu čeká závazek, že s končící hospodářskou krizí zastaví propad obranných rozpočtů a větší peníze pak budou utrácet na ty správné věci. Jen čtyři země z 28 členů NATO nyní svými obrannými výdaji dosahují doporučených dvou procent hrubého domácího produktu.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 233x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

37.1%

 

Je mi to jedno

17.2%

 

Nemám k tomu dost informací

16%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny