NATO chtělo řešit postafgánskou budoucnost, probere nové krize

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Brusel | Summit Severoatlantické aliance, svolaný na 4. a 5. září do Británie, měl podle původních představ především posunout NATO do nové etapy po ukončení výrazného afghánského angažmá. Lídry aliančních...

zemí a jejich týmy však nyní čeká také tvrdá debata o palčivých bezpečnostních problémech přímo na hranicích členských států. Kromě rychlého vývoje na východě Ukrajiny je to především situace v Sýrii a Iráku, kde sílu nabírá radikální Islámský stát (IS).
    V letovisku Celtic Manor v Newportu u Cardiffu se ve čtvrtek a v pátek sejdou nejen vrcholní představitelé 28 zemí NATO, ale také zástupci tří desítek partnerských zemí. Aliance se na vrcholné schůzce sejde poprvé od summitu v Chicagu v roce 2012.
    Mezi nejsledovanějšími z hostů bude ukrajinský prezident Petro Porošenko. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen i další západní politici už několik dní hovoří o jasném zapojení ruských vojáků a techniky do bojů na východě Ukrajiny na straně protivládních separatistů. Ukrajina žádá pomoc a signalizuje svůj obnovený zájem o vstup do aliance.
    Takový zásadní krok summit nepřinese. Platí však stále rozhodnutí aliance z Bukurešti v roce 2008, že Ukrajina se členem NATO stát může, pokud si to bude přát a pokud splní potřebná kritéria. Lídři aliančních zemí však budou nepochybně diskutovat o tom, jakým způsobem mohou společně či jednotlivě Kyjev podpořit. Zaznít by mělo ujištění, že aliance neuzná ruskou anexi Krymu i opětovné potvrzení konkrétní pomoci při modernizaci ukrajinské armády v oblastech jako je logistika, velitelské systémy, personalistika či kybernetická bezpečnost.
    Související otázkou je zvýšení alianční přítomnosti ve členských zemích na východě Evropy, které jsou razantním ruským postupem znepokojené. Americký prezident Barrack Obama krátce před summitem navštíví Estonsko, kde by měl pronést významný projev a také se podívat na jednu z vojenských základen.
    NATO už posílilo například letecké hlídkování nad Pobaltím či počet svých lodí v Baltském i Černém moři. Intenzivněji také cvičí. Nyní je zvažováno další zvýšení počtů vojáků, kdy by jednotky do oblasti vždy na určitou dobu "rotovaly".
    Změnit a zrychlit by se také výrazně měla schopnost aliančních sil rychlé reakce odpovědět na vzniklou hrozbu, vysvětlil nedávno v Bruselu novinářům významný diplomat členské země NATO.
    Podle stejného diplomata by nemělo zvýšení vojenské přítomnosti aliance v oblasti "kohokoli vyděsit nebo vypadat jako trvalé". Podle jiného diplomata je potřeba například dořešit způsob financování takto rozšiřovaných základen. Podobné novinky mají být součástí takzvaného akčního plánu připravenosti aliance a lídři zemí NATO by o nich měli diskutovat nejprve ve strategické rovině při čtvrteční neformální večeři a poté mají v pátek hovořit o praktických otázkách.
    Neformální večeře bude podle diplomatů také zřejmě hlavním prostorem pro debatu okolo postupu islamistů z hnutí Islámský stát (IS) na Blízkém Východě. "Neobjevilo se to najednou a nyní. Ale velikost a míra ohrožení je čerstvá a nová. Odpovědi neznáme, bude to zajímavá, dopředu nepřipravená část summitu," poznamenal tento týden před novináři jeden z aliančních diplomatů.
    Na konci letošního roku NATO ukončí misi ISAF v Afghánistánu, o jejíchž 12 letech existence se bude v Newportu nepochybně mluvit. Podle plánů by aliance měla v asijské zemi nadále zajistit výrazně menší, především výcvikovou operaci. Dosud však, především kvůli složité afghánské vnitropolitické situaci, potřebné právní dohody neuzavřely s Kábulem ani Spojené státy a tak chybí také příslušný podklad pro případné další působení sil z jiných zemí NATO či jejich partnerů. Summit bude nepochybně probírat také tuto otázku.
    Především Spojené státy pak v posledních měsících opakovaně připomínají, že trvá výrazný rozdíl v tom, jakým způsobem členské země ke společnému úsilí přispívají. Mezi závěru summitu by tak neměl chybět závazek ukončit snižování výdajů na obranu a snažit se dosáhnout doporučovaných dvou procent hrubého domácího produktu s tím, že asi pětina obranných rozpočtů by měla směřovat na investice například do moderních zbraní.
    NATO by také podle diplomatů mělo na summitu nabídnout program posílené spolupráce svým nejvýznamnějším a "nejsofistikovanějším" partnerům s moderními armádami schopnými s aliancí dobře spolupracovat. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o Švédsku či Finsku, také v souvislosti s rostoucími obavami z ruského chování.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika