Snowden smí v Rusku zůstat tři roky, dostal povolení k pobytu

Aktuality

zdroj: businessinsider.com

Moskva | Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden dostal od ruských úřadů povolení k pobytu na další tři roky, oznámil dnes na tiskové konferenci v Moskvě jeho advokát Anatolij...

Kučerena. V platnost povolení vstoupilo 1. srpna.
    Snowden, který přijel do Ruska loni v létě, měl dosud v zemi dočasné povolení k pobytu, které by musel každoročně obnovovat. Proto mu Kučerena doporučil, aby si před uplynutím první roční lhůty zažádal o povolení k trvalému pobytu. To má platnost tři roky.
    Američan se podle Kučereny může v budoucnu ucházet i o ruské občanství. Může se v Rusku volně pohybovat i cestovat za hranice. Jeho případné výjezdy do ciziny nesmějí podle ruských zákonů trvat déle než tři měsíce. Pokud tříměsíční dobu překročí, mohou mu ruské úřady povolení k pobytu odebrat, řekl advokát.
    Snowden podle Kučereny piluje ruštinu a vede v Rusku "život skromného člověka". Místo svého pobytu, které zůstává v utajení, si vybírá sám. "Navštěvuje muzea, obchody, divadla. Není to žádné tajemství," prohlásil Kučerena. Na každém kroku ale prý Snowden musí dbát o svou bezpečnost.
    O Snowdenovu ochranu se podle Kučereny stará privátní firma. Protože se podle ruských zákonů Američan žádných zločinů nedopustil, je jeho vydání do USA vyloučené. "O žádosti k udělení politického azylu se neuvažovalo," řekl ruský advokát. Žádnou oficiální žádost navíc prý Moskva od amerických úřadů v tomto smyslu neobdržela.
    Jako počítačový expert se podle advokáta Snowden v Rusku věnuje své profesi, jeho plat je prý "odpovídající". Zájem americký exulant projevil i o působení v oblasti ochrany lidských práv. Stýská se mu po vlasti, stesk po domově byl podle Kučereny intenzivní zejména v počátcích Snowdenova ruského exilu.
    Snowden uprchl do Ruska poté, co médiím vyzradil praktiky amerických zpravodajských služeb. Spojené státy opakovaně žádaly Moskvu o jeho vydání, což Rusko odmítlo. Ve vlasti by uprchlíkovi hrozilo deset let vězení za prozrazení tajných informací.
    Počítačový analytik ve službách americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) loni v létě médiím předal dokumenty, z nichž vyplývá, že NSA a další zpravodajské služby sledovaly data o komunikaci milionů lidí v USA i ve světě. Zpravodajské služby také hromadně získávaly údaje o telefonátech či e-mailech řady politiků, mimo jiné evropských špiček včetně kancléřky Angely Merkelové. Odhalení rozpoutala sérii mezinárodních skandálů.

Snowden odhalil rozsáhlé sledování lidí rozvědkami po celém světě

Výběr hlavních událostí v kauze Edwarda Snowdena (31), jenž odhalil tajné sledování komunikace lidí americkou Národní agenturou pro bezpečnost (NSA) a jemuž Rusko udělilo povolení k pobytu na další tři roky:
    5. června 2013 - Britský deník The Guardian přinesl zprávu o tajném příkazu amerického federálního soudu pro dohled nad zpravodajskými službami v zahraničí (FISC), který nařizoval telekomunikační společnosti Verizon zpřístupnit NSA údaje o telefonátech svých klientů.
    6. června 2013 - The Guardian a americký The Washington Post napsaly, že v rámci tajného programu Prism NSA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) od roku 2007 získávaly údaje ze serverů firem Yahoo, Microsoft, Google, Facebook, PalTalk, AOL a Apple.
    - Vláda USA přiznala, že NSA shromažďuje údaje o telefonátech Američanů; podle Bílého domu to nenarušuje občanské svobody.
    9. června 2013 - The Guardian odhalil, že za únikem informací týkajících se sledování lidí stojí počítačový odborník Edward Snowden, jenž pracoval pro CIA a poté pro dodavatelské firmy NSA. Snowden už 20. května odletěl do Hongkongu.
    12. června 2013 - Ředitel NSA, generál Keith Alexandr (srpen 2005-březen 2014) v americké Senátu obhajoval tajné monitorování elektronické komunikace s tím, že pomohlo odvrátit "desítky" potenciálních teroristických útoků.
    22. června 2013 - USA obvinily Snowdena ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi.
    23. června 2013 - Snowden přiletěl na moskevské letiště Šeremeťjevo, které nemohl opustit (USA mu zneplatnily pas) až do 1. srpna, kdy mu Rusko udělilo roční obnovitelný azyl.
    23. října 2013 - Server týdeníku Der Spiegel přinesl informaci, že tajné služby USA údajně sledovaly i mobil německé kancléřky Angely Merkelové a že se tak možná dělo několik let.
    18. prosince 2013 - Komise amerických zpravodajských expertů se vyslovila pro posílení dohledu nad činností NSA.
    20. prosince 2013 - Několik světových deníků s odvoláním na Snowdena uvedlo, že britská zpravodajská služba GCHQ a NSA sledovaly telefonní či internetovou komunikaci německé a izraelské vlády, komisaře EU pro hospodářskou soutěž, řady organizací OSN a nadnárodních koncernů.
    14. ledna 2014 - Deník The New York Times napsal, že NSA sledovala téměř 100.000 počítačů v cizině; tajná technologie jí umožnila získat přístup k jinak dobře chráněným počítačům například v EU, Rusku nebo Číně.
    17. ledna 2014 - Americký prezident Barack Obama oznámil, že tajné služby USA nebudou monitorovat komunikace hlav států a vlád blízkých spojenců; uvedl též, že hodlá omezit program plošného získávání dat o telefonátech Američanů.
    12. února 2014 - Americký senátor Rand Paul podal žalobu na prezidenta Obamu a šéfy amerických tajných služeb kvůli monitorování telefonátů prováděnému NSA.
    29. března 2014 - Server Spiegel Online vycházející z dokumentů od Snowdena uvedl, že NSA sledovala 122 hlav států.
    22. května 2014 - Sněmovna reprezentantů schválila zákon, jenž má NSA bránit v masivním shromažďování osobních údajů z elektronické a hlasové komunikace v USA; mezi jiným už nebude moci nutit americké operátory, aby jí průběžně dodávali všechna data, předtím bude muset spolu s FBI podat zdůvodněnou žádost k soudu.
    7. srpen 2014 - Oznámeno, že Snowden dostal od ruských úřadů povolení k pobytu na další tři roky, s platností od 1. srpna.