Lidé by brzy zas mohli chodit na veřejnou službu, a to za odměnu

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Lidé v hmotné nouzi by už brzy zase mohli začít chodit na veřejnou službu. Díky ní by si mohli přilepšit o pár stokorun. Počítá s tím ministerstvo práce. S pomocí veřejné služby chce předcházet...

sociálním nepokojům v regionech. Jako další opatření navrhuje krátkodobé zaměstnání pro lidi bez práce a vyčlenění zvláštních dotací na sociální pracovníky pro obce. Návrh by měla v pondělí projednat vláda. Sociální nepokoje propukly v minulých letech například na Šluknovsku či v Jižních Čechách.
    Veřejná služba v minulosti už fungovala. Lidé v tísni, kteří na ni nastoupili, si díky své aktivitě mohli zvýšit životní minimum. Z něj se vypočítávají dávky. Pravidla změnila reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09) od roku 2012 mohly úřady práce na veřejnou službu posílat ty, kteří byli přes dva měsíce bez práce. Pokud to nezaměstnaní odmítli, mohli je úředníci vyřadit z evidence. Lidé tak mohli přijít o podporu. Ústavní soud to přirovnal k nucené práci a tento postup předloni zrušil.
    Sněmovna by teď na mimořádné schůzi měla projednávat senátní novelu, která se vrací k podobě veřejné služby, jakou měla před reformou. "Dlouhodobě nezaměstnaní, kteří vykonávali nějaké práce, byli odměňováni. Bylo motivační nebýt doma, ale jít pracovat. Všichni starostové a starostky, které jsem potkala, po znovuzavedení veřejné služby opravdu touží," řekla ČTK ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Dodala, že na senátní verzi novely její úřad spolupracoval.
    Podle předlohy by veřejnou službu dál zajišťovaly úřady práce. Lidé v hmotné nouzi by na ní mohli odpracovat měsíčně aspoň 20 či 30 hodin. Částka na živobytí by se jim tak zvyšovala o určité procento z rozdílu mezi životním a existenčním minimem, tedy z 1210 korun. Životní minimum nyní činí 3410 korun, existenční 2200 korun. Neaktivní lidé by měli jen existenční minimum. Úřad práce by firmám či radnicím, které by veřejnou službu nabízely, uhradil pojištění. Novela musí schválit Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Platit by mohla pak pár dní poté, co vyjde ve sbírce zákonů.
    Ministerstvo práce chce proti sociálním nepokojům využít i takzvanou aktivizační pracovní příležitost. Dostávali by ji hlavně dlouhodobě nezaměstnaní v hmotné nouzi. Úřad práce by případným zaměstnavatelům dal příspěvek na zaměstnání lidí na maximálně tři měsíce a na nejvýš 40 hodin týdně. Podle plánů resortu by si osoby v tísni mohly přivydělat a obnovit své pracovní návyky, z evidence nezaměstnaných by ale nevypadly.
    Za zásadní opatření považuje ministryně práce ale hlavně vyčlenění zvláštních dotací, které by obce využily na sociální pracovníky. Těch podle resortu ubývá. Případů, které by si zasloužily jejich pozornost, je ale přitom naopak stále víc. "Preventivní, systematická sociální práce chybí. Jestliže chceme bránit nepokojům, musíme ji zajistit. Je mnohem levnější, než pak volat zásahové jednotky. Prevence se vždy vyplatí," uvedla ministryně. Pro příští rok by si dotace z rozpočtu vyžádaly minimálně 674 milionů korun.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality