Do čela europarlamentu byl opět zvolen Němec Martin Schulz

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Štrasburk | Předsedou Evropského parlamentu byl dnes podle očekávání opět zvolen německý sociální demokrat Martin Schulz. Už v prvním kole tajné volby dostal 409 hlasů. Volba předsedy byla vůbec prvním...

aktem nového europarlamentu, jehož 751 členů zvolili občané členských zemí Evropské unie na konci května.
    "Děkuji za důvěru a doufám, že se mi podaří získat důvěru těch, kdo pro mne dnes nehlasovali," řekl Schulz po zvolení. V krátkém vystoupení upozornil na některé výzvy, které podle něj stojí před nynější Evropskou unií, například na vysokou nezaměstnanost a nerovnost ve společnosti i mezi unijními zeměmi. Připomněl také vyjednávání o obchodní smlouvě TTIP se Spojenými státy, potřebu změn v energetické politice, trvající boj s klimatickými změnami, bezpečnost dodávek energií či problematiku nelegální migrace.
    Schulzovo zvolení na dalších dva a půl roku do čela europarlamentu není překvapením. Jde o výsledek dohody mezi socialistickou frakcí S&D a Evropskou lidovou stranou (EPP), jejíž kandidát, lucemburský expremiér Jean-Claude Juncker by měl být v polovině měsíce parlamentem zvolen do čela Evropské komise.
    V tajné volbě získal Schulz 409 z 612 platných hlasů. Vydáno bylo 723 hlasovacích lístků. Podle následných vyjádření poslanců měli jeho kandidaturu podpořit také členové liberální frakce ALDE. Socialistická frakce má celkem 191 členů, lidovci 221 a liberálů je 67, dohromady má tak tato většina teoreticky až 479 hlasů ze 751.
    Po volbě následoval protest protievropsky smýšlejících poslanců, kteří se rozhodli vyjádřit svůj nesouhlas se symboly Evropské unie při Ódě na radost, kterou zahrál Štrasburský symfonický orchestr. Během tónů Beethovenovy skladby, která je neoficiální hymnou EU, se někteří členové protievropských stran otočili k symfonikům zády. "Neuznáváme vlajku ani hymnu," popsal podle BBC důvod protestu jeden ze 24 nově zvolených europoslanců britské strany UKIP, z nichž se většina ke gestu připojila.
    Přidal se k němu i český europoslanec Petr Mach, jehož Strana svobodných občanů sdílí podobný postoj k unii a jejím symbolům. "Žádná evropská hymna a vlajka prostě neexistují. Voliči v referendu odmítli evropskou ústavu, podle které měla mít EU oficiální hymnu a vlajku," napsal Mach na svém facebookovém profilu.
    Po volbě znovuzvolený předseda Schulz poznamenal, že své povinnosti hodlá brát velmi vážně. "My jsme srdcem evropské demokracie - naším úkolem je přijímat právní předpisy a dohlížet na jejich provádění," prohlásil. Evropská unie podle něj získá důvěru občanů tím, pokud je pomůže ochraňovat. "Pravidlo respektu a lidské důstojnosti by mělo být vodítkem veškeré naší činnosti a drtivá většina členů tohoto parlamentu se jím bude řídit," myslí si.
    Lidovci květnové eurovolby vyhráli, a proto podle dohody předchozí parlamentní reprezentace měli právo prosazovat do vedení komise svého kandidáta. Socialisté byli druzí. Junckera minulý týden nakonec přes odpor britského premiéra Davida Camerona poslancům ke zvolení nabídli ostatní premiéři a prezidenti unijních zemí přesto, že někteří měli soukromé výhrady k tomu, jakým způsobem jim parlamentní dohoda zúžila prostor pro vlastní výběr.
    Po dohodě EPP a S&D bylo před dnešní volbou šéfa europarlamentu jasné, že žádný z trojice Schulzových protikandidátů nemá šanci na úspěch. O křeslo předsedy Evropského parlamentu se ucházeli ještě Pablo Inglesias ze Španělska, nominovaný levicovou frakcí GUE/NGL, Rakušanka Ulrike Lunaceková za Zelené a konzervativec z ECR Sajjad Karim z Británie.
    Ve třech kolech volby europoslanci odpoledne zvolili také 14 místopředsedů svého sboru. Stali se jimi Corina Cretuová (S&D) z Rumunska, Polák Ryszard Czarnecki (ECR), Ildikó Gállová-Pelczová (EPP) z Maďarska, Sylvie Guillaumeová (S&D) z Francie, Němec Alexandr Lambsdorff (ALDE), Rakušanka Ulrike Lunaceková (Zelení), Mairead McGuinnessová (EPP) z Irska, Řek Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), někdejší eurokomisař Olli Rehn (ALDE) z Finska, David-Maria Sassoli (S&D) z Itálie, další Ital a zároveň někdejší člen Evropské komise Antonio Tajani (EPP), Španěl Ramón Luis Valcárcel Siso (EPP), Adina-Ioana Valeanová (EPP) z Rumunska a Němec Rainer Wieland (EPP).

Schulz působí v Evropském parlamentu už 20 let, od roku 2012 je jeho předsedou

Vizitka německého europoslance Martina Schulze (58), který byl dnes znovu zvolen předsedou Evropského parlamentu (EP):
    - Předsedou EP je již od ledna 2012. Předtím od července 2004 šéfoval druhé nejsilnější frakci v EP - Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů (S&D, dříve Strana evropských socialistů, PES), do jejíhož čela byl zvolen opět minulý měsíc.
    - Europoslancem je od roku 1994. Působil v podvýboru pro lidská práva a poté v letech 1996 až 2000 ve výboru pro občanské svobody. Od roku 2000 čtyři roky předsedal skupině Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v EP.
    - Martin Schulz se narodil 20. prosince 1955 v Hehlrathu (dnes součást města Eschweiler v Severním Porýní-Vestfálsku). Vyučil se knihkupcem a poté pracoval v různých knihkupectvích a nakladatelstvích. V roce 1982 si založil vlastní knihkupectví ve městě Würselen, jehož majitelem byl do roku 1994.
    - V letech 1984 až 1987 byl radním města Würselen a poté byl až do roku 1998 jeho starostou.
    - Již jako devatenáctiletý vstoupil do Sociálnědemokratické strana Německa (SPD). Od roku 1999 je členem jejího nejvyššího vedení.
    - Schulz je ženatý a má dvě děti. Je fanouškem fotbalového týmu 1. FC Kolín nad Rýnem a držitelem řady vyznamenání (mimo jiné francouzského Řádu čestné legie) a čestných doktorátů.
    - Kromě rodné němčiny hovoří též francouzsky, anglicky, nizozemsky a italsky.
    - Letos v dubnu se Schulz v Praze zúčastnil konference k 10. výročí vstupu ČR do EU, na níž představil svou vizi budoucí unie. Podle ní by se část ztracené důvěry občanů v tuto instituci mohla vrátit přenesením části unijního rozhodování zpět na národní úroveň.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika