Úspěšný divadelní a filmový herec Ivan Trojan oslaví padesátiny

Aktuality

zdroj: policko.cz

Praha | Má pět Českých lvů, cenu Thálie, televizní cenu Elsa i Zlatou nymfu z televizního festivalu v Monte Carlu a nominaci na Radoka. Letos byl v anketě TýTý vyhlášen nejpopulárnějším hercem, na Art Film Festu...

v Trenčianských Teplicích právě převzal cenu Hercova mise. To jsou ocenění herce Ivana Trojana z Dejvického divadla, který poslední červnový den oslaví 50. narozeniny. Jak sám herec říká, ocenění jsou příjemná, ale důležitější je podle něj samotný proces tvorby.
    "Pokud jde o cenu profesní od kolegů či kritiků, je to velice povzbuzující, potěší to a já si jí vážím. Ale druhý den už vůbec nic neznamená, protože je nutno znovu se pustit do těch strastiplných hledání u této profese," řekl Trojan ČTK. Jeho prvním angažmá po absolvování DAMU bylo rok před listopadem 1989 tehdejší Realistické divadlo, kde se poprvé setkal s Miroslavem Krobotem při práci na inscenaci Merlin aneb Pustá zem. V roce 1990 přešel na Vinohrady, kde zaujal kreacemi Romea, Ivana v Bratrech Karamazových či jako Kamil Champsboisy v komedii Brouk v hlavě. Premiéru měla v roce 1996, rok poté Trojan Vinohrady opustil a s Lukášem Hlavicou se připojil k nově formovanému souboru Dejvického divadla.
    "Pan Krobot tehdy odešel z Národního divadla s celým ročníkem DAMU. Je to nesmírně skromný člověk, neustále se snaží hledat a objevovat věci, které nás zajímají a někam posouvají. Jeho či naše úspěchy s ním nic nedělají, je poměrně konstantní a přitom velmi objevitelský," řekl Trojan, který na Vinohradech v Menzelově inscenaci Feydeauovy frašky Brouk v hlavě stále hostuje. Během téměř osmnácti let tu zatím měla 337 repríz.
    "Když jsem z Vinohrad odcházel, myslel jsem si, že do roka a do dne dohraju všechny role a už se tam nevrátím. Toto představení ale diváci nepustili. Pro mě to je možnost potkat se s lidmi, které jsem měl rád, a zahrát si na velkém jevišti, ke kterému necítím nesympatie. Ta hra je báječná a role příjemná," dodal.
    Velkou změnu nečeká ani na podzim po nástupu Michala Vajdičky do křesla uměleckého šéfa Dejvického divadla. "Už tu připravil dvě inscenace. Když se mezi námi objevil poprvé, připadalo mi, jakoby s námi už deset let dělal. A takový pocit jsme měli všichni. I proto jsme se shodli, aby v Krobotově práci pokračoval," podotkl Trojan, který exceluje na filmovém plátně i televizní obrazovce.
    Na podzim se objeví v mrazivé televizní komedii Osmy, v níž ztvárnil úředníčka, který v roce 1980 v opilosti podepsal Chartu 77. Jeho šéfa v podniku bytového hospodářství hraje právě Krobot, který začátkem července uvede v soutěži karlovarského festivalu svůj celovečerní filmový debut Díra u Hanušovic, ve kterém poprvé s plnovousem hraje i Trojan. V posledních týdnech natáčel tucet epizod seriálu režiséra Ivana Pokorného podle scénáře Ivy Procházkové Vraždy v kruhu. "Tuto krimisérii budeme dotáčet v září a v říjnu, hraju v ní hlavního policajta," podotkl.
    Své životní jubileum oslaví populární herec narozeninovým sportem ve vesnici, kde měl svatbu. "Vždy to pro mě byla záminka zahrát si kopanou a pozvat k tomu kamarády i kolegy. Přijedou například David Ondříček, Vojta Dyk, David Novotný a spousta dalších. Hrajeme fotbal proti místním a stala se z toho už tradice," dodal herec, jehož životním krédem je slušnost.
    "Zkrátka být slušný člověk a neubližovat - to je to první, co mě napadlo. Spíše se snažím být takový. Byl bych rád, kdybychom všichni více soucítili - se sebou navzájem i s těmi kolem. Svět by byl lepší a více bychom si rozuměli," dodal nastávající padesátník.

Miláček českého filmu Ivan Trojan je nesmělý i běsný

Na českou filmovou scénu vstoupil až v pětatřiceti, aby se vmžiku stal jedním z nejobsazovanějších herců. Ivan Trojan má schopnost být v každé roli autentický, což z něj činí u režisérů i diváků sázku na jistotu. Prošel přehršlí filmů, hrál všelijaké podivíny a taky četníka v televizním seriálu. Hraje v Dejvickém divadle, vynikl v dabingu, vychovává čtyři syny. V pondělí oslaví padesátiny.
    "V herectví mě stále baví zkoušet, kam až mohu dojít. Je to ovšem poměrně riskantní a těžká práce, kterou si stále nesete s sebou," říká o své profesi. Jeho civilní projev s nádechem jemné komiky je tak věrohodný a uvěřitelný, že se divák s jeho postavou dokáže lehce ztotožnit.
    Bravurní na filmovém plátně, v soukromí je překvapivě plachý a nejistý: "Jsem úzkostlivej a neurotickej." V neokázalosti a skromnosti drží laťku stejně vysoko jako v hereckých výkonech.
    Jeho filmová galerie se hemží podivíny a patologickými osobnostmi - neurotický chirurg Ondřej v Samotářích, Petr v Příbězích obyčejného šílenství, Václav, úchylný voyuer Oliver ve Viditelném světě: "Musíte se hlídat, i když vypouštíte své běsy a vášně."
    Za hlavní roli kriminálního příběhu z padesátých let Ve stínu (2012) v režii Davida Ondříčka inkasoval pátého lva do své smečky. Ty předchozí se mu shromáždili za filmy Smradi, Václav, Musím tě svést a Jedna ruka netleská.
    Pro hitlerovský projev v posledně jmenovaném filmu studoval filmy z vůdcova života. A role elegantního diplomata ve filmu Medvídek (2007) jej údajně intelektuálně převyšuje.
    "Myslím, že jsem taková držťka se zajímavýma očima," říká o sobě. Původem z herecké rodiny, jeho otcem je Ladislav Trojan, a bratrem producent a režisér Ondřej Trojan, se ale v mládí věnoval spíš sportu a hrál závodně basketbal. V roce 1984 maturoval na sportovním gymnáziu, potom absolvoval pražskou DAMU.
    V půli osmdesátých let přišel do Realistického divadla: "Tady jsem podepsal petici za propuštění Václava Havla i Několik vět. Hrála se tam Res publica. Divadelní koláž vzpomínek na první republiku, v níž zaznívaly i myšlenky Čapka i obou Masaryků. Vždycky seděli v hledišti nějací estébáci. Ale i disidenti, včetně Václava Havla."
    Jeho odchod z Vinohradského divadla, kam nastoupil v roce 1990, po osmi letech do vznikajícího souboru Dejvického divadla mnohé překvapil. Dnes jsou Dejvice jednou z nejprestižnějších pražských scén.
    Za Oblomova v adaptaci románu I. A. Gončarova dostal cenu Thálie, výrazný je jeho Karamazov ve hře Bratři Karamazovi, Petr v inscenaci Příběhy obyčejného šílenství nebo Veršinin ve hře Tři sestry.
    Nejpernější úkol mu přichystal režisér Petr Zelenka ve hře o Lvu Sergejeviči Tereminovi, který vynalezl nekontaktní hudební nástroj tereminovox. "Na ten jsem se musel naučit hrát a to bylo hodně složité. Učili jsme se to s Petrem na dokumentu o jedné Tereminově žačce."
    Srdce televizních diváků získal v Četnických humoreskách, s četníkem Béďou Jarým tak trochu stárl: "Na začátku jsem byl tmavovlasý mladý muž a v posledních dílech mně musely maskérky barvit šediny."
    S Klárou Pollertovou má Trojan čtyři syny s těmi nejčeštějšími jmény - František, Josef, Antonín a Václav. A relaxuje nejraději pohybem: "Při sportu si odpočinu, zapomínám na práci, na starosti v rodině. To je asi můj největší ventil, proto se ho tak držím."

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti

» Film