Sobotka si "na kobereček" pozval Válkovou i Marvanovou

Aktuality

zdroj: anobudelip.cz

Praha | Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se vloží do řešení napjaté situace na ministerstvu spravedlnosti. Na středu si pozval ministryni Helenu Válkovou i její náměstkyni Hanu Marvanovou, jejichž spory se v...

posledních dnech dostaly na veřejnost. Vyjádření bude chtít i po šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, který Válkovou do vlády nominoval.
    "Pozval jsem si paní ministryni Válkovou na středu, stejně tak i paní Marvanovou. Chci, aby mne informovaly o situaci na ministerstvu spravedlnosti, zejména pokud jde o plnění vládního programu a personální politiku. Požádal jsem také předsedu koaličního hnutí ANO, aby mi příští týden sdělil k situaci na ministerstvu své stanovisko," napsal dnes ČTK ministerský předseda.
    K řešení ale spory obou žen, které se podle médií týkají například výběru některých soudců nebo snižováni odměn advokátů, možná dospějí již o víkendu. V neděli se s nimi totiž sejde Babiš. Z okruhu premiéra jsou přitom slyšet hlasy, že by se Sobotka případnému návrhu na změnu v čele ministerstva nebránil. O výměně spravedlnosti za některé z ministerstev obsazené ČSSD, přitom podle informací ČTK neuvažuje.
    Poměry na resortu spravedlnosti kritizují i někteří koaliční ministři. Podle jednoho z nich resort nefunguje tak, jak by měl, protože Válková má problémy v komunikaci i s dalšími náměstky vedle Marvanové. Řešení by proto podle něj mělo přijít v krátké době.

Vizitka ministryně Válkové a její první náměstkyně Marvanové

Vizitka ministryně spravedlnosti Heleny Válkové a její první náměstkyně Hany Marvanové, jejichž vzájemné neshody chce řešit i premiér Bohuslav Sobotka:

    Helena Válková (63)
    Datum a místo narození: 7. ledna 1951, Chlumec nad Cidlinou
    Vzdělání: vystudovala Právnickou fakultu UK; profesorský titul získala na univerzitě v Trnavě
    Současná funkce: ministryně spravedlnosti (od 29. ledna 2014), poslankyně (od 26. října 2013)
    Kariéra: po skončení školy až do konce 80. let pracovala podle dostupných údajů ve Výzkumném ústavu kriminologickém a Ústavu státu a práva ČSAV; na jaře 1990 založila pracovní skupinu pro přípravu reformy trestního zákonodárství; počátkem 90. let absolvovala studijně-výzkumný pobyt na Institutu Maxe Plancka v německém Freiburgu, posléze začala vyučovat na Filozofické a Právnické fakultě UK. V roce 1993 založila a po dalších 18 let vedla českou pobočku německého nakladatelství právnické a ekonomické literatury C. H. Beck; v roce 1999 byla jmenována vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, odkud v roce 2011 odešla; loni v říjnu byla zvolena poslankyní (jako nestraník za ANO) a letos v lednu byla jmenována ministryní spravedlnosti
    Členství a funkce v politických stranách: před rokem 1989 byla v KSČ, na počátku 90. let se angažovala v Občanském fóru
    Rodina: vdaná, jejím manželem je spisovatel Václav Budinský; má dospělého syna
    Ostatní:
    - Jako právnička a vysokoškolská pedagožka se specializovala na trestní právo a kriminologii. Je autorkou nebo spoluautorkou několika odborných publikací na tato témata. Podílela se mimo jiné na vypracování zákona, který posílil práva obětí trestných činů, dále zákona o probační a mediační službě či zákona o soudnictví ve věcech mládeže.
    - Patřila ke kritikům poměrů na plzeňské právnické fakultě, kterou někteří studenti absolvovali za podezřelých okolností. Kvůli kritickému vystupování byla v roce 2009 na přechodnou dobu odvolána z funkce vedoucí katedry trestního práva. V roce 2011 spolu s několika dalšími pedagogy ze školy odešla.
    - Podle informací týdeníku Respekt z loňského září Válkovou počátkem roku 2013 oslovil Jiří Dienstbier s nabídkou spolupráce s ČSSD. Dienstbier však posléze ztratil ve straně vliv, a nabídka tak vyšla do ztracena. Na kandidaturu ve sněmovních volbách za hnutí ANO Válková podle Respektu přistoupila s podmínkou, že se nebude muset stát členkou hnutí a bude si moci připravit vlastní odborný program.
    - Letos v březnu vzbudil pozornost výrok ministryně pro zpravodajský server Echo24, že za protektorátu se Čechům "zas tolik nedělo". Válková se posléze za svá "zřejmě nešikovná" slova omluvila s tím, že měla na mysli to, že Čechy a Morava na rozdíl od jiných zemí nebyly válečným územím.
    - Z jejích kroků ve funkci ministryně vzbudilo největší ohlas odvolání Petra Dohnala z funkce generálního ředitele Vězeňské služby. Ten se proti tomuto rozhodnutí brání rozkladem. Jedním z Dohnalových argumentů je to, že mu ministryně Válková klade za vinu i údajné nesrovnalosti z let, kdy ještě v čele Vězeňské služby nestál.
    - Se svou první náměstkyní Hanou Marvanovou se podle médií neshodla například na snížení odměn advokátů a nebo jmenování některých soudních funkcionářů.

    Hana Marvanová (51)
    Datum a místo narození: 26. listopadu 1962, Rýmařov
    Vzdělání: vystudovala Právnickou fakultu UK (1986)
    Současná funkce: první náměstkyně ministryně spravedlnosti (od února 2014)
    Kariéra: po škole působila jako právnička Obvodního podniku bytového hospodářství (OPBH) v Praze 2; před listopadem 1989 patřila mezi aktivní odpůrce socialistického režimu, v březnu 1989 byla podmínečně odsouzena za pobuřování, ještě předtím strávila pět měsíců ve vazbě; v únoru 1990 byla kooptována do České národní rady (nyní Poslanecká sněmovna), poslankyní byla až do června 1998 a poté opět od června 2002 do září 2003; působila v ústavně právním nebo mandátovém a imunitním výboru či stálé komisi pro sdělovací prostředky, zasedala i v několika vyšetřovacích komisích (mj. pro arbitráž s CME nebo kauzu Diag Human) a od července do září 2002 byla místopředsedkyní dolní komory; po odchodu z politiky se věnovala advokacii, zastupovala například klienty zkrachovalé stavební společnosti H-System; od letošního února je první náměstkyní ministryně spravedlnosti
    Členství a funkce v politických stranách: do ČNR byla kooptována za Občanské fórum, v roce 1991 pak vstoupila do ODS, kde byla mj. místopředsedkyní pražské regionální organizace; během krize v ODS se připojila k platformě, z níž nakonec vznikla Unie svobody (později US-DEU); byla místopředsedkyní (únor 2000-červen 2001) a předsedkyní (červen 2001-červenec 2002) US-DEU, stranu opustila v květnu 2004
    Rodina: svobodná, má tři syny
    Ostatní:
    - Před listopadem 1989 se zapojila do protirežimních demonstrací a v říjnu 1988 byla vzata do vazby na pět měsíců. V břenu 1989 byla odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody na 10 měsíců s podmíněným odkladem na 30 měsíců za trestný čin pobuřování v souvislosti s organizováním srpnových a říjnových demonstrací v roce 1988.
    - V červnu 2001 se stala první ženou v čele české parlamentní strany, ve funkci ale vydržela jen rok. Rezignovala kvůli svému nesouhlasu s programem rodícího se kabinetu ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Marvanová tehdy neúspěšně prosazovala, aby unionisté do koaličního kabinetu přímo nevstupovali, ale jen umožnili jeho vznik. I po odchodu z čela strany ještě zůstala poslankyní, mandátu se vzdala kvůli narození třetího dítěte.
    - Jako advokátka zastupovala v posledních letech mimo jiné klienty zkrachovalé stavební společnosti H-System. Letos kvůli tomu na Marvanovou a další tři lidi podal lidovecký senátor Jiří Čunek trestní oznámení pro podezření z možného podvodného vedení konkurzu H-Systemu. Marvanová na Čunka naopak podala trestní oznámení pro podezření z křivého obvinění.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika