V Jižní Koreji chodí lidé meditovat do falešných věznic

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Soul | Pořád ještě je tma. Oknem táhne chladný vzduch. Na zdi nevisí hodiny. Pak U-su odhaduje, že bude muset ještě chvíli počkat, než se bude podávat snídaně okýnkem u spodního okraje dveří jeho...

samotky. "Tohle je můj třetí pobyt ve vězení," říká neoholený osmapadesátiletý muž, který vypadá, jako by za sebou měl noc bez spánku.
    Oblečený má modrý trestanecký oděv s vězeňským číslem na prsou. Zavře oči a snaží se meditovat. V cele s plochou 5,5 čtverečního metru, vybavené jen záchodem, malým dřezem a stolem, se toho moc jiného dělat nedá. V hlavě mu víří spousta náhodných myšlenek.
    "Pobyt ve vězení může být dusivý, ale také mi nabízí čas soustředit se jenom sám na sebe, strávit čas sám se sebou," vysvětluje. Při předchozích pobytech ve vězení se dostal za mříže za účast v demokratickém hnutí, které se Jižní Koreou přehnalo v 80. letech. Tentokrát do něj nastoupil dobrovolně. Vešel do cely a zamkl se v ní.
    V zemi, kde existuje nesmírně silný společenský tlak na to, aby si člověk dobře vedl ve škole a našel si co nejlépe placenou práci, se někteří snaží prorazit s extrémními způsoby relaxace. Patří mezi ně i Kwon Čon-sok, který uprostřed ničeho na předměstí Hongčonu, asi 90 kilometrů severovýchodně od Soulu, provozuje středisko na zmírnění stresu nazvané Vězení ve mně. A jeho zařízení je skutečně stylizované do podoby věznice, jak popisuje server The Wall Street Journal.
    "Nevěděl jsem, jak mám přestat pracovat," říká sedmačtyřicetiletý Kwon, když se ohlíží za svým životem veřejného žalobce na ostrově Čedžu koncem 90. let. "Měl jsem pocit, jako by mě to strhlo proti mé vůli, neměl jsem pod kontrolou vlastní život."
    Jednoho dne požádal správce vězení, který byl jeho dlouholetým přítelem, jestli by z terapeutických důvodů nemohl strávit týden za mřížemi. "Nepřichází v úvahu," zněla odpověď. A navíc sám cítil, že by celý týden byl příliš dlouhý.
    I když se Jižní Korea pomalu snaží posouvat k rozumnější rovnováze mezi poměrem práce a zbytku života, a vláda i podniky zdůrazňují paradoxní význam delších dovolených pro zvýšení produktivity, lidé pořád pracují neskutečně dlouhé hodiny. Podle posledních dostupných údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Jihokorejci v roce 2011 odpracovali nejvíc z 34 států OECD, konkrétně 2090 hodin za rok. Průměr OECD byl 1765 hodin.
    Příliš mnoho práce ovlivňuje kvalitu života; v průzkumu OECD, jak ji hodnotí sami lidé na stupnici od nuly do deseti, Jižní Korea v roce 2013 dosáhla průměru 4,3, zatímco průměr v rámci OECD byl 6,6.
    Loni v červnu byla dokončena stavba vězeňského relaxačního střediska, která trvala rok a stála Kwona a jeho manželku v přepočtu asi 19 milionů dolarů (380 milionů Kč). Část nákladů pokryli z darů od přátel a příbuzných. Cílem jeho zařízení, které má 28 cel pro jednoho, není zisk, říká Kwon. Chce především s pomocí soukromých meditačních sezení a pobytu v celách platící hosty naučit, jak se osvobodit ze svého "vnitřního vězení". Pobyt na dva dny a dvě noci stojí 150.000 wonů (skoro 3000 Kč).
    Zatím se ale Kwonovi a jeho ženě nedaří vést středisko tak, jak by si představovali. Museli zkrátit délku pobytu na pouhé dva dny, protože lidé nebyli ochotni - nebo nemohli - brát si delší volno. A ještě jeden ústupek modernosti muselo zařízení udělat: dovolit hostům zkontrolovat si alespoň jednou za den svůj smartphone. "Lidé jsou bez telefonu nervózní a dělají si příliš velké starosti s tím, že se mohlo stát něco nenadálého," řekl Kwon.
    Jinak jsou hosté ve věznici vcelku spokojení. "Možná by pomohlo, kdyby to tu bylo v trochu horším stavu, jako ve skutečné věznici," svěřil se jeden z hostů. "Je to tu moc čisté a vlídné, aby se tomu říkalo vězení."
    Jakkoli je pobyt ve vězení fyzicky omezující, může člověka zbavit tlaku moderního života. Někteří jihokorejští intelektuálové a disidenti vzpomínají, jak v době, kdy byli ve skutečném vězení, dokázali najít inspiraci a vnitřní duševní klid.
    Bývalý jihokorejský prezident a vášnivý čtenář Kim Te-džung, který za účast v demokratickém hnutí strávil šest let za mřížemi a dalších deset v domácím vězení, se kdysi nechal slyšet, že by si "přál vrátit se do vězení", protože teď nemá vůbec čas na knihy.

Zdroj: wsj.com

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti