Lidé si připomněli 69. výročí vypálení osady Ploština na Zlínsku

Aktuality

zdroj: sehnaůova.cz

Drnovice (Zlínsko) | Pamětníci, příslušníci armády, politikové a další lidé se dnes sešli u památníku na Ploštině, aby si připomněli 69. výročí vypálení tamní pasekářské osady. Nacisté 19. dubna 1945 zastřelili či...

zahnali do plamenů 24 lidí a zapálili deset z dvanácti domů. Byla to krutá odveta za to, že tamní lidé pomáhali partyzánům. Účastníci pietního aktu se shodli na tom, že památku obětí je nutné stále připomínat.
    "Je to důležité proto, abychom udržovali národní paměť, abychom nezapomínali na to, co se v naší zemi v minulosti ve skutečnosti odehrávalo. V minulosti jsme si užili dost snah o přepisování historie. Mám na mysli to, co se odehrávalo před rokem 1989. Teď je tady ale riziko možná ještě větší. Historie se sice snad už nepřepisuje, ale bohužel se zapomíná," uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
    "Mladá generace tyto hrůzy nezažila. Měli bychom si je pořád připomínat, abychom nezapomněli, co všechno se může stát," doplnil Tomáš Zicha, starosta obce Drnovice, v jejímž katastrálním území se Ploština nachází. Podle místopředsedy Sněmovny Petra Gazdíka (STAN) jsou hrůzy z konce války na Ploštině, ale i v Prlově, na Vařákových pasekách či v Juříčkově mlýně v Leskovci mementem toho, že "před zlem není nikdy možné zavírat oči".
    Pasekářské osady roztroušené po Vizovických vrších se na přelomu let 1944 a 1945 staly útočištěm pro členy partyzánského hnutí. V okolí Zlína začala operovat 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky pod velením majora Dajana Baranoviče Murzina. Pasekáři poskytovali partyzánům jídlo, základní ošetření, přístřeší, někteří jim také pomáhali při akcích.
    Osud Ploštiny se začal naplňovat v době, kdy se k jednotce přidali dva zrádci, konfidenti zlínského gestapa. Oba muži, zřejmě motivováni penězi, přivedli okupanty na Ploštinu a vyzradili jim chlebodárce partyzánů. Němci je v osadě nenašli, partyzáni se ukryli v lese. Obyvatelé Ploštiny se marně domnívali, že když nacisté nic nenajdou, osadu opustí. Neměli ponětí o tom, že jsou obětí zrady, která odstartovala vražedné běsnění.
    "Nejde to zapomenout, bylo to hrozné," řekla ČTK pamětnice události, pětaosmdesátiletá Božena Húšťová, které tehdy bylo 16 let. Při masakru přišla o bratra, kterého spolu s dalšími muži nacisté zaživa upálili. Sama tehdy vyvázla, když ji z hořícího domu pustil důstojník SS. "Bylo tady 400 Němců a 50 psovodů. Někteří lidé mi v muzeu říkají, že partyzáni měli osadu bránit. Jenže jich bylo jen kolem 30, nic by neudělali," vzpomínala Húšťová.
    Několik ploštinských domů bylo znovu postaveno roku 1947 a téhož roku byla vysvěcena nově postavená kaple, na jejíchž pilířích jsou desky se jmény umučených pasekářů. V roce 1975 byl vybudován Národní kulturní památník odboje a roku 1985 v jedné z nově postavených usedlostí otevřena expozice o boji proti fašismu a za osvobození v okrese Zlín. Obec podle Zichy chystá projekt na rekonstrukci památníku a snaží se i o vytvoření nové expozice.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality