Zemědělcům chybí dlouhodobá vize i následovníci

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Brno | Řadě zemědělců chybí dlouhodobá vize, zároveň málokterý z nich má následovníka. Proto řada z nich nepřemýšlí, komu svou činnost předají, a neřeší tak perspektivu dlouhodobě udržitelného hospodaření. I to...

je jeden z důvodů rychlé degradace úrodné půdy, která postupně ztrácí jak produkční, tak retenční schopnost, řekl na semináři na brněnském veletrhu Techagro Jiří Hladík z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
    Podle něj existuje řada zemědělských postupů, které dokážou udržet obě schopnosti půdy, zemědělci nad tím však tolik nepřemýšlejí. "Vhodné je pěstovat takzvané meziplodiny, které chrání půdu po sklizni. U kukuřice je dobré dělat úzké řádky, z USA k nám velmi zvolna proniká pásové zpracování půdy," uvedl Hladík. Zmínil také, že je vhodné nechat v půdě přemrzlou meziplodinu, která dodává do půdy organickou hmotu, a lépe pak zadržuje vodu.
    Velkým problémem je také vodní a větrná eroze, mnohé pozemky na jižní Moravě mají dnes téměř nulovou produkční schopnost. "Problémem je také okyselování půd, utužení půd, které pak nedokážou vstřebávat vodu, protože se nepřemýšlí nad tím, jak s půdou pracovat," podotkl Hladík. K dalším řešením těchto problémů patří přizpůsobení skladby plodin pro danou klimatickou oblast a reliéf a dodávání organické hmoty. "Retenční schopnost se snižuje, přitom jeden hektar hluboké černozemě dokáže zadržet až 3500 metrů krychlových vody," uvedl Hladík.
    Jak je možné vrátit erodované půdě její schopnosti? "Nejde to jinak, než vozit hlínu, která stekla při erozi dolů zpět na kopec. A postupně ji zpátky kultivovat, případně zasít trvalý travní porost. Budoucí generace však budou mít velký problém, aby udrželi schopnosti půdy," řekl Hladík.
    Zmínil i dlouhodobý problém mizení zemědělské půdy. Přestože se o tomto problému už několik let mluví, tempo se stále zrychluje. Denně v zemi zmizí 15 hektarů půdy, přitom v mnohonásobně větším Německu je to 30 hektarů. Dvě třetiny padnou za oběť výstavbě a těžbě. "Často se bohužel staví na velmi úrodných půdách a spousta staveb slouží jen pár let, dříve to byla desetiletí či dokonce století," uvedl Hladík. Od roku 1937 zmizelo 800.000 hektarů půdy. Teď jí máme 3,5 milionu hektarů, přitom 450.000 hektarů je vážně poškozeno, zhruba polovina je vážně ohrožená. Máme akorát štěstí, že půdy nejsou kontaminované a intoxikované," podotkl Hladík.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality