Rusko upevnilo vojenskou moc na Krymu, chystá se převzít správu

Aktuality

zdroj: cs.wikipedia.org

Kyjev | Moskva o víkendu pokračovala v upevňování vojenské moci na anektovaném Krymu. Proruské síly bez výraznějšího odporu ovládly dvě zbývající velké ukrajinské základny či jedinou ukrajinskou ponorku. Dva

dny po formálním připojení Krymu zavlála vlajka Ruské federace nad 189 ukrajinskými armádními zařízeními, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Podle Kyjeva jsou však nadále formálně pod ukrajinskou kontrolou. Británie mezitím navrhla zvážit trvalá omezení na prodej zbraní do Ruska. To by se podle Severoatlantické aliance za současné situace dokázalo prolomit do moldavského Podněstří.
    Zřejmě nejdramatičtější situace byla o víkendu u letecké základny Belbek poblíž Sevastopolu. Ukrajinci se zde odmítali vzdát a uniformovaní muži - ruští vojáci či místní proruské milice - při průniku na pozemek podle médií použili obrněné vozy a prorazili betonové zdi a bránu areálu, odkud pak byla slyšet střelba. Ukrajina posléze informovala o dvou zraněných, novináři a ukrajinském vojákovi a vyzvala k propuštění velitele Belbeku, který byl podle Kyjeva unesen.
    Ukrajina o víkendu také přišla o kontrolu nad většinou své námořní flotily. Příslušníci ruského námořnictva obsadili ponorku Zaporižžja (Záporoží). Velitelské lodi Slavutič se údajně zmocnily proruské síly. Ukrajinci také opustili základnu Novofjodorovka, na kterou zaútočil dav podle všeho prorusky naladěných neozbrojených mužů.
    Podle médií tak Moskva oficiálně převzala vojenskou kontrolu nad Krymem poté, co v pátek proti vůli Ukrajiny dokončila proces připojení této separatistické autonomní republiky ke svému území. Kreml své počínání zdůvodňuje snahou ochránit ruské občany na Krymu. Sankce, které kvůli ruské anexi přijala Evropská unie, jsou podle něj odtržené od reality, a dnes oznámil, že přebírá i fungování státní správy na Krymském poloostrově. Všechny úřady včetně policie by tam měly být plně funkční do příští soboty. V pondělí by měl být na Krymu jako platidlo vedle hřivny oficiálně zaveden ruský rubl.
    Vývoj na Krymu vyvolává obavy o vlastní bezpečnost v některých členských státech NATO. Podle Polska by USA měly posílit svou vojenskou přítomnost v zemi a dalších státech aliance ve střední a východní Evropě. Ministr obrany České republiky Martin Stropnický dnes prohlásil, že pokud bude požádána, je Česká republika připravena poskytnout svá vojenská letadla k ochraně nebe nad státy blízkými Ukrajině. Zatím ale taková žádost nepřišla.
    K situaci se vyjádřil vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove. Ruská armáda prý disponuje značnou silou u východních hranic Ukrajiny a dokázala by se prolomit do moldavského Podněstří, kde chtějí příklad Krymu následovat separatisté. Moskva ale uvedla, že dodržuje všechny mezinárodní dohody týkající se maximálního možného počtu vojáků u ukrajinských hranic.
    Vyhlášení referenda o připojení k Rusku si po vzoru Krymu přejí i někteří lidé ve východoukrajinském Doněcku, kde kvůli tomu v sobotu demonstrovalo asi 5000 lidí. Ukrajinská expremiérka Julia Tymošenková míní, že hlavním úkolem Kyjeva je zabránit Kremlu v průniku dál na Ukrajinu. Šéf ukrajinské rady pro bezpečnost a národní obranu ale podle kyivpost.com varoval, že proruští extremisté se v osmi oblastech na jihovýchodě země snaží vyvolat problémy, které by mohly sloužit jako záminka k ruské invazi na ukrajinské území.
    Možnost ruského vpádu nevyloučil poradce amerického prezidenta Baracka Obamy Tony Blinken, podle nějž by takovému vývoji pravděpodobně nedokázala zabránit ani případná americká vojenská podpora Ukrajině. Spojené státy by tlak na Rusko stran krymské krize mohly vyvíjet obnovením jednání s Poláky a Čechy o systému protiraketové obrany, naznačil americký zákonodárce Tom Cole.
    Ukrajina byla podle Kremlu tématem telefonického hovoru ruského prezidenta Vladimira Putina s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Oba podle Kremlu vyjádřili spokojenost nad dohodou o pozorovatelské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině.
    Šéf německá diplomacie ovšem médiím řekl, že Rusko podle něj svým pokusem překreslit hranice v Evropě možná otevřelo Pandořinu skříňku. Podle německého ministra financí panuje v EU soudržnost, pokud jde o ochotu uvalit na Rusko v případě eskalace ekonomické sankce. Moskva má prý ve střednědobém horizontu ve srovnání se západem mnohem víc co ztratit.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika