Referendum na Krymu je podle EU nelegální a nelegitimní

Aktuality

zdroj: cs.wikipedia.org

Brusel | Dnešní referendum o připojení Krymu k Rusku je nelegální, nelegitimní a Evropská unie jeho výsledek neuzná. Ve společném prohlášení to dnes uvedli předseda Evropské komise José Barroso a...

prezident EU Herman Van Rompuy. Referendum odsoudila i Česká republika a také například Francie, která zároveň vyzvala Rusko ke zmírnění napětí na Ukrajině.
    Duo vedoucích představitelů EU odsoudilo porušení ukrajinské suverenity, vyzvalo ruskou armádu ke stažení a zdůraznilo potřebu přímých jednání mezi vládami v Moskvě a v Kyjevě. Barroso a Van Rompuy rovněž připomněli, že ve snaze takový vývoj podpořit, projednají v pondělí ministři zahraničí zemí EU možná další opatření z unijní strany.
    V prohlášení tak zástupci Evropské unie potvrdili, že unie připravuje druhý stupeň sankcí vůči těm, kdo porušují ukrajinskou suverenitu. O přípravě sankcí rozhodl mimořádný unijní summit 6. března. Zavedeny mají být v případě, že spolu Rusko a Ukrajina, byť třeba prostřednictvím mezinárodních mechanismů, nezačnou jednat a nedoberou se výsledku.
    Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius reagoval na konání referenda prohlášením, v němž vyzval Moskvu k přijetí opatření, která by zmenšila "nesmyslné a nebezpečné" napětí na Ukrajině. "(Rusko) musí uznat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Francie vyzývá Ruskou federaci, aby okamžitě přijala opatření, která zabrání nesmyslnému a nebezpečnému vyhrocení (napětí) na Ukrajině," uvedl Fabius.
    "Konání, průběh a výsledky referenda na Krymu jsou výrazem snahy o zpochybnění bezpečnostního uspořádání regionu, které vzniklo po rozpadu Sovětského svazu. Referendum bylo vyhlášeno v rozporu s ukrajinskou ústavou a probíhalo za neregulérních podmínek. Česká republika proto neuznává výsledky hlasování," píše se ve stanovisku českého ministerstva zahraničí.
    "S politováním také bereme na vědomí kroky Ruské federace, které přispívají k růstu napětí nejen na Krymu, ale i na východě a jihu Ukrajiny. Česká republika vyjadřuje podporu vládě a občanům Ukrajiny v jejich snaze udržet územní celistvost země a zdůrazňuje, že Krym považuje i nadále za ukrajinské území," uvedla česká diplomacie.
    Podle diplomatů se evropské sankce už intenzivně chystají, týkat se mají zákazů cest do EU a zmrazení majetku konkrétních lidí a jimi ovládaných firem. Zástupci unijních zemí o seznamu osob jednají celý víkend, poslední schůzka velvyslanců se zřejmě odehraje v pondělí, těsně před jednáním samotných ministrů zahraničí. Jeden ze zúčastněných diplomatů dnes ČTK řekl, že v otázce panuje "velká míra konsensu".
    Referendum, které se dnes konalo na Krymu za přítomnosti ruských vojsk, je podle unie v rozporu s ukrajinskou ústavou i mezinárodním právem. Podobný postoj jako EU zastávají i Spojené státy a vláda v Kyjevě. Rezoluci v podobném duchu v Radě bezpečnosti OSN Rusko vetovalo, Čína se zdržela, ostatní členové rady jej podpořili.
    Řešení ukrajinské krize musí být podle Van Rompuye a Barrosa založeno na územní celistvosti, suverenitě a nezávislosti Ukrajiny, v rámci její ústavy a při dodržení mezinárodních standardů.
    "Evropská unie má zvláštní odpovědnost za mír, stabilitu a prosperitu na evropském kontinentu a bude tyto cíle prosazovat všemi dostupnými prostředky," poznamenali oba unijní představitelé.
    Sankce proti konkrétním osobám narušujícím ukrajinskou suverenitu jsou druhým stupněm třístupňového přístupu EU k ukrajinské krizi, který byl dohodnut na mimořádném summitu 6. března. Už tehdy se EU rozhodla zmrazit jednání o vízové liberalizaci a nové základní smlouvě upravující hospodářské vztahy bloku a Ruska. Zmrazeny byly také přípravy na účast členů skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 na summitu skupiny a Ruska v letovisku Soči.
    Třetí stupeň sankcí, který EU popsala jen vágně jako "dalekosáhlé hospodářské důsledky", by zřejmě přišel ve chvíli další eskalace napětí v oblasti. Už ve čtvrtek se lídři zemí a vlád EU scházejí v Bruselu na pravidelném unijním summitu.

Výběr hlavních události kolem krymské krize

Výběr posledních událostí kolem Krymu, kde se dnes konalo referendum k potvrzení rozhodnutí krymského parlamentu o připojení Krymu k Rusku:
    22. února - Ukrajinský parlament sesadil prezidenta Viktora Janukovyče a vyhlásil na 25. května prezidentské volby. Janukovyč se téhož dne neúspěšně pokusil uprchnout ze země z doněckého letiště; poté zmizel.
    27. února - Na budovách parlamentu a vlády ukrajinské Krymské autonomní republiky byly vztyčeny ruské vlajky.
    - Novým premiérem krymské vlády byl zvolen šéf sdružení Ruská jednota Sergej Aksjonov.
    1. března - Šéf autonomní vlády na Krymu Aksjonov oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti. Zároveň požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc.
    - Úřadující ukrajinský prezident Turčynov podepsal dekret, kterým označil za nelegální jmenování Aksjonova do funkce krymského premiéra.
    - Ruský parlament schválil záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky. Kreml to zdůvodnil ukrajinskou vnitropolitickou krizí a potřebou chránit životy Rusů.
    - Ukrajina požádala USA a další klíčové země RB OSN, aby pomohly ochránit její územní celistvost.
    3. března - Ruské jednotky dokončily obsazení ukrajinské posádky v zálivu Balaklava u Sevastopolu.
    4. března - Putin před novináři objasňoval ruskou roli na Krymu. Na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale "ozbrojené síly sebeobrany". Vydal ruským jednotkám rozkaz k návratu do kasáren po rozsáhlém cvičení v oblastech sousedících s Ukrajinou.
    - Trojice jihoukrajinských měst Oděsa, Cherson a Mykolajiv oznámila, že se chce připojit ke Krymu, pokud se obyvatelé poloostrova v referendu vysloví pro hlubší autonomii.
    5. března - OBSE na Krym vyslala tým vojenských pozorovatelů, v němž jsou i zástupci Česka.
    6. března - Krymský parlament velkou většinou hlasů schválil rezoluci o připojení poloostrova k Ruské federaci a uspořádání referenda o odtržení od Ukrajiny.
    - Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu označil rozhodnutí krymského parlamentu za nelegální krok.
    - USA rozhodly o vyhlášení vízových sankcí proti vybraným hodnostářům z Ukrajiny, Ruska i Krymu. Referendum na Krymu by porušovalo mezinárodní právo a odporovalo ukrajinské ústavě, prohlásil americký prezident Barack Obama.
    9. března - Ruská armáda odřízla Krym od vnitrozemí. Na severu Krymu vojáci vybudovali minová pole, Perekopskou šíji, hlavní spojnici poloostrova s pevninou, armáda zablokovala.
    11. března - Krymský parlament většinou 78 z 81 hlasů přijal deklaraci nezávislosti.
    - Krymské úřady uzavřely letecký prostor nad poloostrovem pro běžné lety.
    14. března - Ruský prezident Vladimir Putin neudělá žádné rozhodnutí kolem Ukrajiny před referendem na Krymu, uvedl americký ministr zahraničí John Kerry s odvoláním na svého kolegu Sergeje Lavrova, se kterým jednal o Ukrajině v Londýně.
    15. března - Moskva vetovala návrh rezoluce RB OSN, který označuje referendum o statusu Krymu za neplatné a zároveň vyzývá státy a mezinárodní organizace, aby ho neuznaly.
    - Ukrajinské ministerstvo zahraničí v ostře laděném stanovisku obvinilo Rusko z vojenské invaze na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské síly obsadily distribuční stanici plynu blízko Krymu, zřejmě první přesun ruských vojáků na ukrajinském území mimo Krym.
    - Desítky tisíc stoupenců ruské opozice protestovaly v centru Moskvy a v dalších městech proti okupaci Krymu a politice Kremlu vůči Ukrajině. Provládního Pochodu bratrství na Rudém náměstí se se podle tamních médií zúčastnilo citelně méně lidí.
    16. března - Ministři obrany Ukrajiny a Ruska se dohodli, že obě země uzavřou na Krymu příměří, které potrvá do 21. března. Během této doby ruské síly na poloostrově nepodniknou žádné akce proti ukrajinským vojenským zařízením.
    - Souhlas s připojením ukrajinského poloostrova Krym k Ruské federaci v referendu podle prvních odhadů vyslovilo asi 93 procent voličů.
    - Spojené státy krymské referendum odmítly a Bílý dům Moskvě vzkázal, že za intervenci zaplatí cenu v podobě sankcí a zvýšené nestability v oblasti.
    - Za nelegální a nelegitimní označila referendum i Evropská unie s tím, že jeho výsledek neuzná. Ve společném prohlášení to uvedli předseda Evropské komise José Barroso a Herman Van Rompuy, který předsedá jednáním unijních států.