Počet Rusů na Krymu se zdvojnásobil, tým OBSE blokují ozbrojenci

Aktuality

zdroj: wellmann-web.de

Kyjev | Vojenské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se ani dnes nepodařilo dostat na okupovaný Krym. Podle sdělení ukrajinského ministerstva zahraničí na jedné z přístupových...

silnic pozorovatele zastavila hlídka neoznačených ozbrojenců. Podle Moskvy chyba OBSE tkví v tom, že si pro misi nevyžádala souhlas ani Ruska, ani proruských krymských úřadů. Ukrajinská pohraniční služba mezitím oznámila, že ruská armáda má nyní na poloostrově kolem 30.000 mužů.
    Asi čtyřicetičlenná mise OBSE se o zahájení kontroly krymských armádních objektů pokusila už ve čtvrtek, ale brzy narazila na hlídku neznámých ozbrojenců. Tým pozorovatelů hlídka zastavila a přinutila ho k návratu zpět do ukrajinského vnitrozemí. Pozorovatelé podle ukrajinských médií přenocovali v Chersonu asi 100 kilometrů severozápadně od Krymu a dnes se o vstup na Krym pokusili znovu. V týmu pozorovatelů jsou i dva Češi.
    Ruské ministerstvo zahraničí v dnešním prohlášení obvinilo OBSE, že porušila vlastní pravidla o rozhodování konsensem, když misi vyslala "bez přihlédnutí k názoru a doporučení ruské strany a bez vyčkání na oficiální pozvání od krymských úřadů". Mezinárodní pomoc při uklidnění situace na Ukrajině může být podle ruské diplomacie užitečná, ale jedině v případě, že bude objektivní - a "kvůli tomu OBSE musí především odsoudit všechny násilné akce demonstrantů z kyjevského Majdanu, uznat státní převrat v Kyjevě za nezákonný" a přispět ke splnění původní dohody mezi opozicí a mezitím svrženým ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem z 21. února.
    Rusko mezitím na poloostrově posiluje své invazní síly. Mluvčí ukrajinských pohraničníků Serhij Astachov novinářům řekl, že odhadované množství ruských vojáků už dosáhlo 30.000.
    Ukrajinský odhad zahrnuje jak okupační jednotky, tak příslušníky ruských jednotek trvale dislokované na sevastopolské základně podle platných ukrajinsko-ruských dohod.
    V prvních dnech invaze vyslala Moskva na Krym podle ukrajinských odhadů 16.000 ozbrojenců, kteří se na poloostrově pohybují s plnou výzbrojí, ale bez označení. Ruští vojáci obsadili několik ukrajinských posádek, základny, které odmítají složit zbraně, Rusové blokují. K vážnějším ozbrojeným incidentům na Krymu zatím nedošlo.

Krize kolem Krymu vypukla naplno před týdnem

Výběr hlavních událostí kolem Krymu, kde parlament Krymské autonomní republiky dnes přijal usnesení o vstupu Krymu do Ruské federace:
    22. února - Ukrajinský parlament sesadil prezidenta Viktora Janukovyče a vyhlásil na 25. května prezidentské volby. Janukovyč se téhož dne neúspěšně pokusil uprchnout ze země z doněckého letiště; poté zmizel.
    27. února - Na budovách parlamentu a vlády ukrajinské Krymské autonomní republiky byly vztyčeny ruské vlajky.
    - Krymský parlament zasedající pod dohledem údajně proruských ozbrojenců schválil referendum o posílení autonomie Krymu na 25. května, tedy souběžně s předčasnými volbami ukrajinského prezidenta.
    - Novým premiérem krymské vlády byl zvolen šéf sdružení Ruská jednota Sergej Aksjonov.
    28. února - Asi 400 neidentifikovaných ozbrojenců obsadilo vojenské letiště Belbek u Sevastopolu na Krymu. Ruská černomořská flotila sídlící v Sevastopolu odmítla tvrzení kyjevské vlády, že by se na obsazení podílela.
    - Ukrajinský zástupce na mimořádném briefingu Rady bezpečnosti OSN informoval o krizi na Krymu a obvinil Rusko z nelegálních vojenských aktivit. USA vyzvaly Rusko, aby se stáhlo z Krymu.
    1. března - Šéf autonomní vlády na Krymu Aksjonov oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti. Zároveň požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc.
    - Krymská vláda se rozhodla uspíšit referendum o budoucnosti autonomní oblasti - nový termín byl stanoven na 30. března.
    - Úřadující ukrajinský prezident Turčynov podepsal dekret, kterým označil za nelegální jmenování Aksjonova do funkce krymského premiéra.
    - Ruský parlament schválil záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky. Kreml to zdůvodnil ukrajinskou vnitropolitickou krizí a potřebou chránit životy Rusů.
    - Ukrajina požádala USA a další klíčové země RB OSN, aby pomohly ochránit její územní celistvost.
    - Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou o Ukrajině. Prohlásil, že Rusko si vyhrazuje právo bránit své zájmy a zájmy rusky mluvících obyvatel v případě násilí na východě Ukrajiny či na Krymu.
    2. března - Velitel ukrajinského námořnictva Denys Berezovskyj, kterého do funkce jmenovala jen den předtím nová ukrajinská vláda, se přidal na stranu Krymu.
    3. března - Ruské jednotky dokončily obsazení ukrajinské posádky v zálivu Balaklava u Sevastopolu.
    4. března - Putin před novináři objasňoval ruskou roli na Krymu. Na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale "ozbrojené síly sebeobrany". Vydal také ruským jednotkám rozkaz k návratu do kasáren po rozsáhlém cvičení v oblastech sousedících s Ukrajinou.
    - Trojice jihoukrajinských měst Oděsa, Cherson a Mykolajiv oznámila, že se chce připojit ke Krymu, pokud se obyvatelé poloostrova v referendu vysloví pro hlubší autonomii.
    5. března - Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Krym vyslala tým vojenských pozorovatelů, v němž jsou i zástupci Česka.
    6. března - Krymský parlament přijal usnesení o vstupu Krymské autonomní republiky do Ruské federace a na 16. března vyhlásil referendum o připojení k Rusku.