Ukrajina se nemusí rozpadnout, ale části může spravovat i Moskva

Aktuality

zdroj: wellmann-web.de

Praha | Ukrajina se nerozpadne, ale některé její části bude společně s Kyjevem spravovat i Moskva. Takovou variantu vyústění současné krize, během níž Rusko obsadilo ukrajinský Krym, má za pravděpodobnou...

politický geograf Michael Romancov. Západní státy si podle něj na současné problémy zadělaly tím, že ignorovaly kroky Ruska z posledních let.
    "Já si myslím, že ta perspektiva (zachování Ukrajiny) je ještě pořád poměrně solidní, protože neexistuje žádný otevřený, alespoň prostřednictvím sdělovacích prostředků viditelný, názor, že by se Ukrajina měla rozdělit," řekl dnes ČTK Romancov s tím, že se takto zatím nevyjádřil ani ruský prezident Vladimir Putin.
    Za daleko pravděpodobnější tak považuje variantu, že se Rusko pokusí se západními státy dohodnout na určité formě společné správy částí Ukrajiny, primárně Krymu. "Já si umím představit takovou autonomizaci Krymu, že by se de facto z Ukrajiny stala konfederace, tvořená Ukrajinou a Krymem, a nebo to, čemu se říká kondominium, to znamená společná správa nějakého území," uvedl také Romancov, podle něhož by se rusko-ukrajinská správa Krymu mohla opírat o garance mezinárodního společenství.
    I když takovou možnost zatím Evropská unie, Spojené státy i Kyjev odmítají, neznamená to, že se na tom po možném několikaměsíčním obsazení Krymu ruskými vojáky nedomluví. Moskva by si podle Romancova mohla dát pro stažení svých jednotek podmínku právě širší autonomie Krymu nebo jeho společné správy. Do budoucna by přitom podobný režim mohl fungovat i na východě země, který je většinově proruský.
    Zda bude krize dále eskalovat a mohla by se dotknout i dodávek ruské ropy a plynu do evropských zemí, je podle Romancova velmi složité předvídat. "Ruská nevýhoda je, že tuhletu krizi vyprovokovali v okamžiku, kdy nemrzne," uvedl ale k takové možnosti. Evropské země mají podle něj poměrně solidní zásoby pohonných hmot a navíc končí celkem mírná zima, což v tomto ohledu ruskou pozici oslabuje.
    Pokud jde o páky západních zemí vůči Rusku, má politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy za to, že i případné pozastavení rozhovorů o vízové liberalizaci s Moskvou by mohlo mít ve střednědobém, ale zejména dlouhodobém horizontu významný dopad. Tváří tvář ruským vojákům na Krymu se ale takové opatření nemusí zdát jako silná páka, připouští.
    Z historických paralel vidí Romancov tu nejbližší v německém připojení Rakouska v roce 1938, po němž nacistický vůdce Adolf Hitler pokračoval v zabírání dalších území. "Když projde Krym, pak můžeme uvažovat o tom, že projde i východní Ukrajina," poznamenal.
    "Západní státy si založily na problém...tím, že ignorovaly všechno to, co Rusko posledních pět let dělá. Když se předělala ruská vojenská doktrína, jednoznačně bylo řečeno, že NATO a jeho způsob chování je protivník. Na to okamžitě měla přijít reakce, a žádná reakce na to nepřišla," dodal politický geograf.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika