Janukovyč a opoziční předáci podepsali dohodu o ukončení krize

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Kyjev | Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a opoziční předáci Arsenij Jaceňuk, Vitalij Kličko a Oleh Oleh Ťahnybok dnes podepsali dohodu o ukončení politické krize, sjednanou zprostředkovateli z Evropské...

unie. Vyplývá to z dokumentu, který byl zveřejněn po podpisu. Dohoda počítá s vytvořením nové koaliční vlády, s omezením ústavních pravomocí hlavy státu a s vypsání předčasných prezidentských voleb.
    Prezident Janukovyč se během několikaminutové ceremonie podle zpravodaje agentury Reuters ani neusmál. Krize vedla až k ozbrojeným srážkám mezi demonstranty a policisty v centru Kyjeva s desítkami obětí na životech.
    V dohodě se praví, že během 48 hodin po podpisu bude přijat, podepsán a zveřejněn zvláštní zákon, obnovující platnost ústavy z roku 2004. Signatáři také přislíbili do deseti dnů vytvořit koaliční vládu národní jednoty. Ústavní reforma, zavádějící rovnováhu do pravomocí prezidenta, vlády a parlamentu, má být završena letos v září. Prezidentské volby se mají konat nejpozději v prosinci letošního roku. Hlasování má předcházet přijetí nového volebního zákona a vytvoření nové volební komise.
    Ještě před podpisem zástupci kyjevských demonstrantů zmocnili vůdce opozičních stran, aby dohodu s Janukovyčem uzavřeli. Sbor povstaleckých vůdců z náměstí Nezávislosti o svém stanovisku rozhodl po schůzce s šéfy německé a polské diplomacie Frankem-Walterem Steinmeierem a Radoslawem Sikorským hlasováním.
    Oba ministři se také zúčastnili podpisové ceremonie, na rozdíl od ruského zmocněnce Vladimira Lukina.
    Steinmeier ani Sikorski novinářům nesdělili, zda si demonstranti pro svůj souhlas kladli nějaké podmínky. Agentura Interfax ale napsala, že v budoucí vládě nesmí podle demonstrantů být dosavadní ministr vnitra Vitalij Zacharčenko a generálním prokurátorem nesmí být Viktor Pšonka, který prokuraturu dosud řídí.
    Výhrady Majdanu byly považovány za hlavní, ne-li poslední překážku pro dosažení dohody. Agentura AP poznamenala, že dohoda se může stát velkým průlomem v krizi, vlekoucí se dlouhé měsíce, ale klíčová otázka zní, zda se jí tisíce kyjevských demonstrantů budou řídit.
    Fakt, že vyjednávání byla velmi vyhrocená, potvrzují i záběry televizní stanice ITV News, která zaznamenala, jak polský ministr zahraničí mluví s jedním z ukrajinských opozičních vůdců. "Jestliže tuto dohodu nepodepíšete, budete tu mít stanné právo, armádu a budete všichni mrtví," říká viditelně pobouřený Sikorski na záznamu.
    Janukovyč už dnes v poledne potvrdil dohodu s opozicí. "Prohlašuji, že uspořádám mimořádné prezidentské volby a zasadím se o návrat k ústavě z roku 2004 s přerozdělením pravomocí směrem k parlamentní republice," uvedl prezident v prohlášení. "Zahájím rovněž proceduru formování vlády národního porozumění," uvedl.
    Původní termín hlasování o hlavě státu byl březen 2015.

Ukrajině vře tři měsíce, po eskalci násilí vysvitla naděje

Hlavní události na Ukrajině od konce loňského listopadu:

    2013
    21. listopadu - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU. Premiér Mykola Azarov vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Den nato vypukly v Kyjevě protivládní demonstrace.
    29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala asociační dohodu s EU.
    1. prosince - Až půl milionu lidí se shromáždilo v Kyjevě na náměstí Nezávislosti, kde postavili barikády; obsadili radnici i sídlo odborů a požadovali odstoupení vlády a předčasné volby.

    2014
    17. prosince - Rusko výrazně snížilo cenu zemního plynu pro Ukrajinu a uvolnilo pro ni z devizových rezerv 15 miliard USD.
    17. ledna - Janukovyč podepsal úpravu trestního zákoníku zpřísňující postihy za účast na demonstracích u státních úřadů.
    22. ledna - Střety demonstrantů s policisty si vyžádaly první dvě oběti mezi protestujícími.
    25. ledna - Prezident nabídl opozičnímu vůdci Arseniji Jaceňukovi post premiéra a Kličkovi úřad vicepremiéra; odmítli.
    28. ledna - Parlament zrušil devět represivních zákonů z 16. ledna a prezident přijal demisi vlády Mykoly Azarova (ministři zůstávají v úřadech do vytvoření nové vlády).
    31. ledna - Janukovyč podepsal zákon o amnestii pro zatčené při protivládních protestech, pokud demonstranti do 15 dnů vyklidí budovy úřadů, které obsadili v Kyjevě a regionech.
    1. února - V domácím vězení skončil pro podezření z organizování masových nepokojů opoziční aktivista Dmytro Bulatov, nalezený po více než týdnu těžce zraněný; 2. února ale odletěl do Litvy na léčení.
    5. února - Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová jednala v Kyjevě s Janukovyčem i šéfy opozice.
    6. února - Do Kyjeva přijela už poněkolikáté od začátku krize náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová.
    12. února - Údajně na základě amnestie bylo zastaveno stíhání vysoce postavených ukrajinských činitelů, jimž opozice přičítá vinu za brutální pokus o rozehnání demonstrantů v listopadu.
    16. února - Protivládní demonstranti v Kyjevě opustili radnici, kterou okupovali od 1. prosince; splnili tak podmínky amnestie pro demonstranty.
    17. února - Rusko oznámilo, že poskytne Ukrajině druhou půjčku - nákupem dluhopisů za dvě miliardy dolarů (40 miliard Kč).
    18. února - Nejkrvavější den od začátku protestů v Kyjevě - zahynulo přes 20 lidí, z toho několik příslušníků bezpečnostních jednotek, a údajně přes 1000 lidí utrpělo zranění. Situace se vyhrotila poté, co se demonstranti pokusili proniknout do sídla parlamentu, kde vládní většina nechtěla zařadit do jednacího programu debatu o ústavní reformě, a znovu obsadili radnici.
    19. února - V centru Kyjeva panoval relativní klid, prezident Viktor Janukovyč a opoziční lídři se večer dohodli na příměří.
    20. února - Po osmé hodině místního času skončilo v Kyjevě příměří a nové násilnosti si vyžádaly další desítky zabitých, od 18. února zemřelo zřejmě na sedm desítek lidí a mrtvé ohlásily i regiony. V Kyjevě se prezidenta Janukovyče snažili přimět k příměří ministři zahraničí Francie, Německa a Polska Laurent Fabius, Frank-Walter Steinmeier a Radoslaw Sikorski.
    21. února - Janukovyč potvrdil dohodu s opozicí s tím, že vypíše předčasné prezidentské volby a bude souhlasit s návratem ke znění ústavy z roku 2004, tedy s omezením prezidentských pravomocí. Oznámil rovněž, že hodlá vytvořit koaliční vládu národního porozumění. Demonstranti na kyjevském Majdanu (náměstí Nezávislosti) dohodu odmítli. Trvají na okamžité Janukovyčově demisi, nehodlají vyklidit obsazené budovy a žádají osvobození vězněné expremiérky Tymošenkové.