Sněmovna spláchla konec lustrací, rozpad koalice odložen

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Sněmovna dnes zamítla už v úvodním kole projednávání návrh KSČM na zrušení lustračních zákonů. Pokud by jej poslanci propustili do dalšího schvalování, KDU-ČSL hrozila odchodem z vládní...

koalice. Pro zamítnutí hlasovalo 121 ze 167 přítomných poslanců, proti jich bylo 39.
    Konec projednávání normy komunistických poslanců podpořilo vedle poslanců TOP 09 a Starostů, ODS a KDU-ČSL taky 35 sociálních demokratů, 27 členů frakce hnutí ANO a deset poslanců Úsvitu. Proti hlasovalo z klubů ČSSD a ANO po třech poslancích.
    "Pro KDU-ČSL je velmi důležité, že byla zachována tato právní norma. Je to jasný milník, který nás odděluje od totalitní minulosti," řekl po hlasování novinářům lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Bartošek. Ministr kultury a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman (KDU-ČSL) mluvil o uhájení hodnot svobody a demokracie.
    "Je dobře, že lustrační zákon zůstává v platnosti, přestože lidovci i hnutí ANO po dohodě s panem prezidentem (Milošem Zemanem) prosadili, že na některých ministerstvech pro některé vyvolené není aplikován," řekl novinářům předseda frakce TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek. Už ve sněmovní debatě narážel obdobnými slovy na jmenování šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí. Lidovec Ludvík Hovorka Kalouskovi zase připomněl, že ještě jako šéf KDU-ČSL dojednával v minulosti vládu s ČSSD s podporou KSČM.
    Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik ocenil to, že se proti předchozím pokusům o zrušení lustračního zákona našlo několik poslanců i v jiných klubech, kteří tentokrát návrh podpořili. "My si myslíme skutečně, že by to mělo být zrušeno, a budeme teď uvažovat a radit se, jak to udělat, aby ta případná deklarovaná ale dnes neprojevovaná podpora se mohla projevit," řekl novinářům Kováčik.
    Předlohu KSČM začala projednávat Sněmovna už minulý týden. K hlasování se poslanci dostali opět po vzrušené debatě až dnes.
    Do lustračních zákonů se ostře pustil například bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Zastavily podle něho kariéru řadě lidí, a ač měly platit omezenou dobu, jsou účinné do současnosti. Řada lidí se z rozhodnutí soudů ocitla v seznamech bývalé Státní bezpečnosti neoprávněně, podotkl Grebeníček a uvedl, že řada lidí z StB naopak dostala výjimku pro působení na ministerstvu vnitra. "Umožnil hon ne na příslušníky StB, ale na čarodějnice," komentoval Grebeníček zákon.
    "Komunistický režim byl zločinný, dopustil se vlastizrady a poškodil tento národ," zdůraznil od řečnického pultíku Bartošek.
    Výjimku z lustrací pro Babiše zmínil exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Zeman a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle něho spáchali přestupek proti lustračnímu zákonu. Prezident je sice beztrestný, premiérovým postupem by se prý mohla zabývat příslušná radnice. "Já to oznamovat nebudu, na to máme ve Sněmovně jiné odborníky," dodal Blažek.
    Lustrační zákony, které byly přijaty na začátku 90. let, stanoví podmínky, které musejí splňovat například zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, justici, policii, armádě nebo tajných službách. Lustracemi chtěli zákonodárci ochránit nově utvářené instituce hlavně před vlivem někdejší Státní bezpečnosti a dalších komunistických organizací.

Lustrační zákon měl ochránit veřejnou správu před vlivem StB

Výběr údajů o takzvaném lustračním zákoně (Sněmovna dnes v úvodním kole zamítla návrh KSČM na zrušení lustračních zákonů):
    - Zákon, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky (lustrační zákon) přijalo tehdejší Federální shromáždění v říjnu 1991.
    - Podobnou lustrační normu schválila o půl roku později Česká národní rada i pro službu u policie, ve vězeňství a na ministerstvu vnitra (tzv. malý lustrační zákon).
    - Lustracemi chtěli poslanci ochránit nově utvářené instituce před vlivem někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB) a lidí s ní spjatých.
    - Zákon stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v úřadech územních samosprávných celků, v justici, armádě, BIS, veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu, státních fondech nebo například v České národní bance.
    - Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v Lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB.
    - Lustrační osvědčení vydává ministerstvo vnitra. Vyžaduje se ode všech, kteří jsou ve vybraných orgánech do své funkce jmenováni, voleni nebo ustanoveni. Doklad tedy musí předložit například soudci, ředitel České televize, šéf úřadu vlády, ale také generálové nebo volení funkcionáři v akademických radách vysokých škol.
    - Zákony měly původně platit pět let, jejich účinnost však byla prodloužena nejprve v říjnu 1995 o čtyři roky a koncem roku 2000 bylo omezení jejich platnosti zrušeno úplně. Na Slovensku přestal lustrační zákon platit koncem roku 1996.
    - Prodloužení zákona odmítl v obou případech podepsat tehdejší prezident Václav Havel, Sněmovna však jeho veto pokaždé přehlasovala. Prezident své výhrady zdůvodnil tím, že spíše než prodloužení podle něj "revolučních norem" je v zájmu státu přijmout normu o státní službě.
    - Zákon byl od počátku zdrojem kontroverzí, byl kritizován v Česku i v zahraničí a proti jeho existenci se vyslovila například Rada Evropy.
    - Ústavní soud v listopadu 1992 zrušil tu část zákona, která ukládala zjišťovat, zda byli občané vedeni v kategorii důvěrník nebo kandidát tajné spolupráce. Do těchto kategorií se lidé často dostali bez svého vědomí.
    - V minulosti byla podána řada neúspěšných návrhů na zrušení zákona, například v prosinci 2001 Ústavní soud zamítl takový návrh poslanců ČSSD.
    - Lustrační zákon vstoupil i do tvoření nové vlády ČSSD, hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL. Prezident Miloš Zeman několikrát zopakoval, že bude chtít po ministrech negativní lustrační osvědčení. Problém s tím mohl mít šéf ANO Andrej Babiš, jenž se kvůli vedení ve svazcích StB soudí na Slovensku. Prezident Zeman počátkem prosince ale řekl, že pokud projde v prosinci prvním čtením služební zákon, jmenuje Babiše ministrem financí. A to se také stalo. Sněmovna zákon koncem ledna podpořila, a týden poté prezident jmenoval novou vládu, ve které je Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku.
    - Nedotknutelný byl zákon od počátku sestavování kabinetu pro lidovce, kteří několikrát pohrozili odchodem z koalice v případě, že by byl zákon zrušen. Sněmovna dnes zamítla už v úvodním kole projednávání návrh KSČM na zrušení lustračních zákonů. Pokud by jej poslanci propustili do dalšího schvalování, KDU-ČSL už minulý týden pohrozila, že opustí vládní koalici.
    - Lustrační osvědčení vyžadovali od navržených ministrů před jejich jmenováním také prezidenti Václav Havel i Václav Klaus.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika