Obamových pět let: zdravotní reforma, aféra s odposlechy či krize

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Washington | Hlavní body a události funkčního období amerického prezidenta Baracka Obamy (52), který byl poprvé inaugurován před pěti lety, 20. ledna 2009:

- UKONČENÍ VÁLKY V IRÁKU A V AFGHÁNISTÁNU: Šéf Bílého domu dostál slibu ukončení konfliktů, které "zdědil" od svého předchůdce George Bushe. Z Iráku se USA stáhly koncem roku 2011, zemi ale chtějí dál pomáhat v boji proti teroristické síti Al-Káida. S Afghánistánem, kam USA podnikly invazi v odvetě za útoky z 11. září 2001, připravuji Američané dohodu, která má zajistit přítomnost jejich vojáků i po stažení západních jednotek během roku 2014.
    - UZAVŘENÍ AMERICKO-RUSKÉ SMLOUVY START: Smlouva o omezení strategických jaderných zbraní byla podepsána v roce 2010 v Praze; v platnost vstoupila v únoru 2011. Dokument dává oběma zemím sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu. Loni Obama při návštěvě Berlína vyzval k dalšímu snížení zbraní - o třetinu pod již dohodnutý limit (na 1000 na každé straně).
    - PROTIRAKETOVÁ OBRANA: Brzy po nástupu do funkce Obama přistoupil k revizi Bushových plánů z roku 2008 na výstavbu systému protiraketové obrany v ČR a Polsku. Washington plánuje vybudovat štít, který má ochránit USA a jeho spojence proti střelám zejména z Íránu. Záměr však i nadále dráždí Rusko, které jej vnímá jako své ohrožení. Ve výstavbě je nyní protiraketová základna v Rumunsku.
    - ZABITÍ USÁMY BIN LÁDINA: Dlouhodobý hon na někdejšího vůdce Al-Káidy korunovali Američané v roce 2011, kdy jejich komando bin Ládina zabilo v Pákistánu. Obama si připsal uznání demokratického světa i vzrůst své popularity. Prezident rozšířil program bezpilotních letounů Bushovy vlády a jeho "seznam terčů" byl účinný při likvidaci ozbrojenců Al-Káidy v Afghánistánu, Pákistánu a Jemenu.
    - ZDRAVOTNÍ REFORMA: Největší Obamův úspěch na domácím poli, alespoň podle jeho vlastních slov. Prosazení reformy bylo politickým bojem, v roce 2012 ji nakonec posvětil i Nejvyšší soud. Cílem Obamacare, jak se reformě v USA říká, je zajistit dostupnou zdravotní péči milionům nepojištěných Američanů. Zákon je trnem v oku republikánů, kteří jej odmítají a snaží se jej zrušit. Rozjezd reformy provází problémy i negativními ohlasy samotných Američanů.
    - EKONOMIKA A ROZPOČTOVÁ KRIZE: Hospodářství USA prochází i ve druhém Obamově volebním období nepřesvědčivým vývojem. Slabý zůstává i trh práce. Vláda počátkem roku 2013 prosadila zvýšení daňové sazby pro lidi s nejvyššími příjmy, podstatnější iniciativy ale nepředestřela. Spor o vládní finance mezi demokraty a republikány vyvrcholil v říjnu za rozpočtové krize, která ochromila provoz části federálních úřadů. Spor o dluhový strop byl nakonec zažehnán dohodou, která republikánům přinesla politickou porážku. Obama si podle analytiků vedl s rozhodností.
    - DOHODA O SÝRII: Ve věci občanské války v Sýrii se USA loni dohodly s Ruskem, že Sýrie musí zveřejnit seznam svých chemických zbraní a zajistit součinnost, aby do poloviny letošního roku byly tyto zbraně zničeny nebo odvezeny ze syrského území. Jinak lze požádat OSN o přijetí rezoluce, která umožní proti Sýrii použít sílu. Obama vojenský zákrok původně také zvažoval, Washington tvrdí, že syrská armáda použila chemické zbraně a zabila jimi přes 1400 osob.
    - ODPOSLOUCHÁVACÍ AFÉRA TAJNÉ SLUŽBY: Kauzu kolem sledovacích aktivit americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) rozpoutal loni její bývalý spolupracovník Edward Snowden (nyní k nelibosti USA v ruském azylu). Vyšlo najevo, že NSA sledovala internetovou a telefonickou komunikaci nejen milionů Evropanů, ale i řady vysoce postavených státníků. Obama slíbil částečnou reformu praktik NSA, jejíž zásady chce přiblížit již tento týden.
    - GUANTÁNAMO: Uzavření vojenské věznice na Kubě pro podezřelé z terorismu (USA ji založily v roce 2001 po útocích z 11. září) přislíbil Obama hned po svém nástupu do funkce. Pět let starý plán se ale průběžně odkládá, neboť USA zatím nedokázaly najít nové umístění pro všechny vězně. Řada zemí na prosbu o přijetí nezareagovala.
    - VZTAHY S ÍRÁNEM: Loni v listopadu uzavřely USA spolu s dalšími světovými mocnostmi dohodu s Teheránem, která by měla vést ke zmírnění sankcí a nastolení normálních vztahů. Předběžné ujednání předpokládá, že Írán omezí některé z aktivit svého jaderného programu a výměnou za to budou zmírněny sankce proti němu.
    - VZTAHY S KUBOU: Na podzim Obama prohlásil, že je možná načase, aby USA přehodnotily svou politiku vůči Kubě. Podobně vstřícný postoj zvolil i kubánský prezident Raúl Castro, který uvedl, že vzájemné vztahy by měly být "civilizovanější". Historický okamžik se odehrál během nedávného pohřbu Nelsona Mandely, kdy si lídři obou zemí po desítkách let potřásli rukama.
    - KONTROLA ZBRANÍ: V souvislosti s loňskou střelbou na základní škole v Newtownu, při níž zemřelo 20 dětí a šest dospělých, vyvíjí Obama další tlak na zpřísnění podmínek pro pořizování a nošení zbraní. Většinu návrhů jeho administrativy ale Kongres zatím odmítl. Některé státy, například Colorado, své zákony již zpřísnily.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality