Bradáčová: Počet vazebně stíhaných od roku 2001 souvisle klesá

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Počet vazebně stíhaných osob se souvisle snižuje od roku 2001, kdy byla přijata novela trestního řádu zpřísňující podmínky pro uvalení vazby. Zatímco tehdy bylo ve vazbě 1008 lidí, v roce 2012 jen 570. I...

tam je pokles ve srovnání s předchozím rokem, kdy bylo ve vazbě 690 lidí. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes uvedla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
    Reagovala tak na výroky Davida Ratha o nadužívání vazby. Někdejší poslanec a hejtman Středočeského kraje za ČSSD ve čtvrtek u Ústavního soudu uspěl s dvěma stížnostmi proti rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, který mu prodlužoval vazbu. Do propuštění v listopadu 2013 strávil bývalý politik obviněný z korupce a manipulování veřejných zakázek za mřížemi 18 měsíců.
    "Slova o nadužívání vazby mohu používat jen ti, kteří neznají reálná čísla," míní Bradáčová. Počet vazebně stíhaných se od začátku tisíciletí podle jejích údajů snižuje každoročně.
    Nález Ústavního soudu pro ni nebyl překvapivý z pohledu argumentace. Ještě v polovině srpna, kdy rozhodoval o předchozích Rathových stížnostech, tentýž senát posoudil vazbu jako důvodnou, upozornila Bradáčová.
    Problém spočíval v tom, že žalobce Petr Jirát žádost o prodloužení vazby zdůvodňoval stále stejným způsobem. "S nárůstem vazební lhůty se vazební důvody oslabují, to byl hlavní argument," řekla Bradáčová, která jako krajská ústecká státní zástupkyně stála v květnu 2012 na začátku Rathovy kauzy.
    Souhlasila s názorem ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové, podle níž mají být vazební případy projednávány rychle bez jakýchkoli průtahů. Ty jsou však mnohdy dány i procesními pravidly. V kauze Davida Ratha mimo jiné i tím, že všechny žalované skutky bylo nutné vést ve společném řízení. "Dokonce i u skutků, které teď řeší pražské zastupitelství, nás obhajoba kritizuje, že měly být souzeny společně," připomněla Bradáčová.
    Podle současných pravidel tak není možné například vybrat ze zjištěných trestných činů ten nejzávažnější a nechat ho samostatně posoudit soudem, jak je možné například v jiných zemích. Nejen kvůli tomu bude podle ní nutné procesní předpisy upravit. "Nevyhneme se tomu přehodnotit trestní řízení a vystavět ho na modernějších zásadách," dodala.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Krimi