Poslední jávští nosorožci bojují o přežití

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Ujung Kulon (Indonésie) | Není jich více než padesátka a mnozí se domnívají, že jsou odsouzeni k vyhynutí. Nicméně nová rezervace v Indonésii by mohlo poslední nosorožce z Jávy zachránit, napsala...

agentura AFP.
    Na cestě v buši vedoucí nad rýžovými poli na ostrově Jáva zanechal nejvzácnější nosorožec na světě stopu v bahnu a na bujné vegetaci. Jávských nosorožců byly kdysi tisíce; byli rozšířeni i v Indii a v Číně, avšak pytláctví a odlesňování vzácný druh těžce zasáhly.
    Jávský nosorožec je dnes považován za jednoho z nejvzácnějších savců na světě. Nyní jich žije kolem padesáti kusů v rezervaci Ujung Kulon na samém západě Jávy.
    Druh "svádí svou poslední bitvu o přežití", soudí Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), první světová organizace zabývající se životním prostředím, která byla založena v roce 1948.
    Po létech otálení indonéské úřady v březnu pro nosorožce otevřou útočiště na ploše 5100 hektarů v rezervaci Ujung Kulon, jež je jedním ze vzácných pralesů zachovaných v Indonésii a je na seznamu světového dědictví UNESCO.
    "Doufáme, že toto útočiště urychlí jejich reprodukci a že se narodí více mláďat. V uzavřeném prostoru mají samci a samice více možností k páření," říká zástupce rezervace Moh Haryono.
    Jávští nosorožci, kteří mají tlustou kůži rozdělenou hlubokými záhyby, které tvoří jakési pláty brnění, žijí v rezervaci již dnes, ale jen v její malé části. Jejich útočiště bude nově tvořit mnohem větší zóna, kam lidé nebudou smět. Venkované žijící v těchto místech byli přesídleni.
    Rezervaci spravuje indonéská vláda, ale plně ji financuje americká organizace International Rhino Foundation.
    Jak už tomu v Indonésii bývá, úřady s realizací projektu dlouho váhaly. Původně měla být rezervace otevřena v roce 2011, ale brzdila to kafkovská byrokracie. Bylo rovněž třeba zohlednit požadavky místních farmářů, kteří žádali odškodnění za vystěhování.
    V roce 2012 zde žilo podle vedení rezervace, které sleduje zvířata pomocí skrytých kamer, 51 nosorožců, z toho osm mláďat.
    Situace s jávskými nosorožci je typickým příkladem hrozby visící nad všemi nosorožci ve světě. V Indonésii je rovněž ohrožen další druh - nosorožec sumaterský. Těch žije volně na ostrově Sumatra necelá stovka.
    V roce 2011 vyhlásila IUCN za vyhynulé nosorožce černé ze západní Afriky a jejich bratrance, nosorožce bílé ze střední Afriky, za pravděpodobně vyhynulé.
    Za nosorožčí rohy se na černém trhu platí celé jmění, zejména v Asii, kde je prášek z takového rohu součástí tradičního lidového lékařství.
    Prudké odlesňování ničí stále více přirozené prostředí nosorožců. Indonésie v letech 2011 a 2012 ročně přicházela o 20.000 kilometrů čtverečních lesů, zatímco v letech 2000 až 2003 to bylo 10.000 kilometrů čtverečních ročně. Podle studie, kterou nedávno zveřejnil časopis Science, ztrácela Indonésie v období 2000 až 2012 lesy nejrychleji ve světě.
    Indonésie sice vyhlásila v roce 2011 moratorium na kácení lesů, to však nemělo především kvůli rozsáhlé korupci požadovaný účinek.
    V říjnu se na ostrově Sumatra sešly asijské země, včetně Indonésie, a zavázaly se zvyšovat populaci nosorožců ročně o tři procenta.
    Na ostrově Jáva si rozhodně nepřejí vymření zdejších nosorožců, které považují za posvátné.
    "Musíme učinit všechno pro to, abychom zabránili vymření Abah Gede (místní název pro nosorožce)," říká místní farmář Subaya. "Lidé tu věří, že by nás postihla katastrofa, kdyby vymizel," dodává.