Britská tajná služba prý sledovala telefony německé vlády i OSN

Aktuality

zdroj: dailymail.co.uk

Berlín | Britská tajná služba GCHQ ve spolupráci s americkou rozvědkou NSA sledovala telefonní síť německé vlády, linky evropského komisaře pro hospodářskou soutěž Joaquína Almunii, e-mailovou...

komunikaci špiček izraelské vlády i řadu mezinárodních organizací spadajících pod OSN a nadnárodních koncernů. S odvoláním na informace od bývalého spolupracovníka NSA Edwarda Snowdena to dnes uvedl německý magazín Der Spiegel, britský deník The Guardian a americký list New York Times. GCHQ odmítla zprávu komentovat, zdůraznila ale, že dodržuje právo a neprovádí žádnou průmyslovou špionáž. Evropská komise bude podle jejího mluvčího chtít od Britů a Američanů vysvětlení.
    Dokumenty o sledování pocházejí převážně z let 2008 a 2009. Britská elektronická tajná služba, jak se organizace pod zkratkou GCHQ nazývá, měla podle jednoho z nich mezi svými cíli uvedenu telefonickou předvolbu, na kterou jsou napojena mnohá ministerstva a další vládní úřady v Berlíně. Mezi cíli měla také číslo německé ambasády ve Rwandě, přiblížil Der Spiegel.
    Mezi sledovanými cíli byla také e-mailová schránka tehdejšího izraelského ministra obrany Ehuda Baraka a jedna schránka nazvaná "izraelský premiér". Celkem se v těchto dokumentech podle New York Times objevilo přes 1000 cílů sledování.
    Tehdejší izraelský premiér Ehud Olmert newyorskému listu řekl, že e-mail používal pro komunikaci se svou kanceláří a že považuje za nepravděpodobné, že by se pomocí něj mohly zahraniční rozvědky dostat k nějakým tajným informacím. Barak nechtěl zjištění komentovat, ale vyjádřil přesvědčení, že byl ve funkci sledován.
    GCHQ se podle listů zaměřily rovněž na francouzský zbrojní koncern Thales nebo petrochemického giganta Total. Britská služba podle záznamů ve Snowdenových dokumentech ve spolupráci s NSA sledovala komunikaci také zástupců Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), UNICEF a "nápadně mnoho" diplomatických misí při OSN v Ženevě. Terčem byly prý i nevládní organizace jako Lékaři světa.
    Jak intenzivně byla komunikace uvedených lidí a organizací sledována, není podle Spiegelu z dokumentů patrné. V mnoha případech se podle týdeníku jednalo o testovací pokusy, které měly zjevně ukázat, zda se vyplatí dlouhodobé sledování. Výkonný ředitel Lékařů světa Leigh Daynes vyjádřil šok a překvapení nad tím, mezi sledovanými byla i jeho organizace. "Neexistuje absolutně žádný důvod, proč by naši práci měly sledovat tajné služby," prohlásil.
    GCHQ nechtěla informace listů komentovat. Obecně pouze poznamenala, že striktně dodržuje "politický a právní rámec" a "rozhodně neprovádí žádnou průmyslovou špionáž". V případě sledování komunikace eurokomisaře Almunii ale The Guardian a New York Times připomněly, že představitel Evropské komise se angažoval ve vyšetřování významných firem jako Google, Microsoft nebo Intel, zda jejich praktiky nejsou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže EU. Některé z nich následně za to dostaly od komise tučné pokuty.
    Mluvčí Evropské komise podle serveru Guardianu dnes po skončení summitu v Bruselu uvedl, že ve světle nových odhalení bude komise tlačit na britskou a americkou vládu, aby objasnily podezření ze sledování místopředsedy EK. "Není to ten typ chování, který bychom očekávali od strategických partnerů, nemluvě o vlastních členských státech," prohlásil mluvčí. Pokud se toto jednání potvrdí, je podle něj "neakceptovatelné a zasluhuje si naše nejsilnější odsouzení".

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Krimi