Konečné výsledky Klausovy amnestie: Prominutí trestu u 110 000 lidí

Aktuality

zdroj: globaltamilnews.net

Praha | Amnestie, kterou před necelým rokem vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus, dopadla na více než 111.000 lidí. Z tohoto počtu se téměř 20.000 lidí dočkalo prominutí nepodmíněného trestu...

odnětí svobody. Zbylí amnestovaní zahrnují odsouzené k podmíněným trestům, obecně prospěšným pracím a domácímu vězení a také 265 obviněných, jejichž trestní stíhání bylo zastaveno kvůli tomu, že trvalo přes osm let. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytlo ministerstvo spravedlnosti.
    Statistiky zachycují období od počátku ledna do konce září. Podle ředitele tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Roberta Schustera jsou tato čísla s největší pravděpodobností konečná, aktuálnější data úřad k dispozici nemá. Například v polovině v března statistika ministerstva pro vládu uváděla, že amnestie se dotkla zhruba 50.000 lidí.
    Za tři čtvrtě roku od svého vyhlášení nakonec amnestie zahrnula celkem 111.263 odsouzených a obviněných, z toho 3057 mladistvých. Nepodmíněné tresty vězení prominula 19.820 lidem, z toho ve výrazné většině 18.627 případů šlo o lidi potrestané odnětím svobody do jednoho roku. Z káznic se tak na svobodu dostali především pachatelé krádeží a maření výkonu úředního rozhodnutí a dále neplatiči alimentů.
    Vězeňská služba už dříve uvedla, že na základě amnestie propustila z věznic zhruba 6500 chovanců. Většina z těch, kterým byl nepodmíněný trest odpuštěn, tedy za mříže vůbec nenastoupila.
    Podmíněné tresty prominuly soudy na základě amnestie 81.133 odsouzeným. Obecně prospěšné práce nemuselo vykonat 9660 lidí a z domácího vězení se dostalo 385 pachatelů trestné činnosti.
    Policejní prezident Martin Červíček nedávno zveřejnil, že za prvních deset letošních měsíců vzrostla v České republice kriminalita ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o sedm procent, a to i kvůli amnestii. Trestná činnost prý výrazně kulminovala v prvních měsících roku, největší nárůst policie zaznamenala v oblasti majetkových trestných činů. Více než třetinu propuštěných z věznic policisté znovu stíhají.
    Vězeňská služba počátkem roku odhadovala, že díky amnestii uspoří 180 milionů korun, z toho 100 milionů za potraviny, 30 milionů za vodu a energie a zbylou částku za sociální kapesné, léky, praní prádla či eskorty. Její mluvčí Gabriela Pohlová pro ČTK upřesnila, že šlo o odhadovanou úsporu vzniklou odchodem vězňů oproti předchozímu roku. "Je třeba si uvědomit, že na začátku roku měla Vězeňská služba v ostatních věcných výdajích nedostatečnost zhruba 100 milionů, takže kladné saldo činilo ve skutečnosti pouhých 80 milionů korun. Ty byly využity zejména na opravy ubytoven a kuchyní, zlepšení podmínek vazby a zvýšení stravní dávky," sdělila.
    Přímé výdaje Vězeňské služby na amnestii, tedy na přesčasy zaměstnanců a výstupní prohlídky při propouštění vězňů, činily 4,7 milionu korun.
    Nejvíce kritizovanou částí amnestie se stala ta, která zastavila trestní stíhání, od jejichž zahájení uplynulo přes osm let a za které hrozil maximálně desetiletý trest. Rozhodnutí tak zahrnulo několik stovek stíhání včetně některých rozsáhlých hospodářských kauz z 90. let. Proti zastavení stíhání u těchto případů podal celkem 16 dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, přičemž osm z nich se týkalo kauz, ve kterých obvinění uprchli, a vyhýbali se tak trestnímu stíhání. V těchto osmi věcech mu zatím Nejvyšší soud dal v pěti případech za pravdu a rozhodnutí o aplikaci amnestie zrušil, v dalších třech kauzách zatím nerozhodl.
    "Amnestie byla rozsáhlá. Aboliční článek se sice netýkal až tak velkého počtu lidí, nicméně dopadl i na kauzy, které řešily odbory závažné hospodářské a finanční kriminality na vrchních státních zastupitelstvích a ve kterých byl velký počet poškozených. Problém tedy vidím spíše v dopadu na ně. Například konkrétně u kauzy H-System, kde byly tisíce poškozených. Tito lidé, kteří si třeba půjčili od příbuzných, vzali si půjčku od banky a investovali do něčeho, co potom nebylo, dodnes splácejí peníze," řekl Zeman ČTK.
    Ministerstvo spravedlnosti sice v souvislosti s úbytkem vězňů zrušilo věznici Drahonice, zakonzervovalo tři pobočky věznic ve Velkých Přílepech, Vyšních Lhotách a Poštorné a opustilo dlouhodobý záměr vybudovat detenční ústav a věznici ve Vidnavě, pro příští rok se však rozhodlo zachovat stejný počet příslušníků Vězeňské služby. Letošní úbytek vězňů v důsledku amnestie totiž podle úřadu nemá vliv na to, kolik příslušníků vězeňská stráž potřebuje. V té souvislosti uvedlo, že v dalším období je reálné opětovné navyšování počtu vězňů, protože nedošlo k významnějšímu snížení recidivy a počtu trestných činů ani ke změně trestní politiky státu.
    Kdo je autorem textu amnestie, dodnes není zřejmé. Podle médií to mohl být Klausův tajemník Ladislav Jakl, jeho vicekancléř Petr Hájek, někdejší právník Hradu Pavel Hasenkopf či právník Zdeněk Koudelka, který byl na stáži na ministerstvu spravedlnosti. Všichni to popírají. Hasenkopf kvůli tomu, že jej označili za autora amnestie, podal žalobu na prezidenta Miloše Zemana a jeho kancléře Vratislava Mynáře.
    Kvůli amnestii se dostal pod palbu kritiky nejen exprezident Klaus, ale také někdejší premiér Petr Nečas (ODS), který pod dokument připojil svůj podpis bez projednání vládou. Nedávno byl serverem Aktuálně.cz zveřejněn přepis Nečasova odposlouchávaného hovoru s jeho pozdější manželkou Janou Nagyovou, kde tehdejší premiér říká, že spolupodpis vyměnil za souhlas prezidenta s konsolidačním balíčkem připraveným tehdejší vládou. Nagyové v hovoru počátkem ledna řekl, že "amnestie je strašný průšvih". Nečas později označil slova za vytržená z kontextu, Klaus takovou "výměnu" popřel.