Merkelová se dohodla s SPD, náš západní soused bude mít velkou koalici

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Berlín | Předsedové německých křesťanských stran CDU a CSU a sociálních demokratů (SPD) dnes podepsali návrh koaliční dohody o vytvoření společné vlády. Takzvaná velká koalice bude podle kancléřky...

a šéfky CDU Angely Merkelové koalicí pro velké úkoly. Předseda CSU a bavorský premiér Horst Seehofer vyjádřil radost z toho, že se jeho straně podařilo do smlouvy prosadit sporné zpoplatnění německých dálnic pro zahraniční osobní automobily, a vysmál se přibývajícím hlasům, které zavedení dálničního mýta zpochybňují.
    "Duch této smlouvy říká, že jsme velká koalice, která chce pro Německo také zvládnout velké úkoly," uvedla Merkelová na tiskové konferenci po podpisu téměř dvousetstránkového dokumentu. V centru snah příští vlády budou podle ní solidní finance, zajištění blahobytu občanů a sociální jistoty. Volby se v Německu konaly v září.
    Také předseda SPD Sigmar Gabriel budoucí spolupráci s konzervativci překřtil na "velkou koalici velkých úkolů", z nichž za ty hlavní označil stabilizaci Evropy a eura, pokrok v transformaci německé energetiky k většímu využívání obnovitelných zdrojů a reformu systému finančního vyrovnání mezi jednotlivými spolkovými zeměmi, v němž několik bohatých německých zemí v současnosti doplácí na ostatní.
    Merkelová, Gabriel i Seehofer svorně konstatovali, že se jejich stranám podařilo do dohody prosadit hlavní volební témata. V případě CDU to podle Merkelové bylo nezvyšování daní, pro SPD je klíčové zavedení plošné povinné minimální mzdy ve výši 8,50 eura (232 Kč) za hodinu, jež má platit od roku 2015, ovšem s dvouletým přechodným obdobím. "A my máme mýtné pro osobní automobily," prohlásil spokojeně Seehofer.
    Český autoklub ÚAMK uvedl, že mýtné bude pravděpodobně zavedeno formou dálničních známek. "Chápeme celou situaci, jelikož toto řešení je ve prospěch infrastruktury," konstatoval prezident českého autoklubu ÚAMK Oldřich Vaníček.
    ÚAMK uvedl, že podle některých odhadů se zavedení německé dálniční známky dotkne ročně nejméně zhruba 1,2 milionu českých motoristů, kteří využívají dálnic SRN. Týká se to především sousedního Bavorska, kam každodenně mimo jiné dojíždí za prací asi 5000 Čechů.
    Německo je jedinou sousední zemí Česka, kde dosud řidiči osobních aut za použití dálnice neplatí. Za nákladní automobily Německo vybírá mýtné už od roku 2005. Nyní se platí mezi 14 a 29 centy (necelé čtyři koruny až téměř osm korun) na kilometr v závislosti na počtu náprav a emisích.
    "Směji se těm různým interpretacím (zpochybňujícím zavedení dálničního poplatku pro zahraniční motoristy), ten text je celkem jednoznačný. Mýtné je v koaliční dohodě," zdůraznil šéf bavorských konzervativců.
    Už krátce po nočním uzavření koaličních rozhovorů se mezi politiky i v médiích ozvaly hlasy, které dohodnuté zpoplatnění dálnic nepovažují za hotovou věc. Podle příslušné pasáže návrhu koaliční smlouvy totiž musí být toto mýtné v souladu s evropským právem a nesmí mít dopady na německé motoristy, což komentátoři pokládají za těžko splnitelné.
    "Nikdy k tomu nedojde," napsal na Twitteru například vyjednávač za SPD Florian Pronold. Skeptická je rovněž místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová. "Nemyslím si, že k tomu nakonec dojde, ale prověří se to," uvedla ve veřejnoprávní televizi ZDF.
    Aby dohodnutá koaliční smlouva mohla začít platit, musí ji nejprve schválit téměř půl milionu členů SPD ve vnitrostranickém hlasování. To by se mělo odehrát v první polovině příštího měsíce a jeho výsledek by mohl být znám 14. prosince. Gabriel dnes vyjádřil přesvědčení, že členská základna strany dá dohodě zelenou. "Jsem pevně přesvědčen o tom, že se tak stane. Pro tuto koaliční smlouvu získáme širokou podporu," věří šéf sociálních demokratů.
    Merkelová v souvislosti s tím zopakovala, že obsazení ministerských postů v nové vládě nebude oznámeno dříve, než SPD smlouvu neschválí.

Německo zažilo velkou koalici dvakrát, naposledy po volbách 2005

V poválečné Spolkové republice Německo byla vláda složená ze zástupců Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a Křesťanskodemokratické unie (CDU) vytvořena na spolkové úrovni pouze dvakrát. Takzvaná velká koalice byla poprvé u moci v letech 1966 až 1969, podruhé se konzervativci a sociální demokraté sešli ve vládě v letech 2005 až 2009. Špičky CDU kancléřky Angely Merkelové a SPD dospěly v noci na dnešek k dohodě umožňující vznik nového kabinetu velké koalice.
Základní údaje o dosavadních německých vládách velké koalice:

    Kabinet Kurta Georga Kiesingera (1966-1969)
    -------------------------------------------

    V říjnu 1966 se pouhý rok po volbách rozpadla vládní koalice tvořená CDU/CSU a Svobodnou demokratickou stranou (FDP). Kabinet kancléře Ludwiga Erharda (CDU) opustili liberálové kvůli sporu o vyrovnaný rozpočet. Křesťanští demokraté následně vyjednali koalici s opozičními sociálními demokraty a 1. listopadu 1966 zvolili novým kancléřem Kurta Georga Kiesingera z CDU. Sociálním demokratům v kabinetu připadl mimo jiné post vicekancléře a ministra zahraničí, který obsadil Willy Brandt.
    Zejména díky ministrům hospodářství Karlu Schillerovi (SPD) a financí Franzi Josefu Straussovi (CSU) dokázala velká koalice vyvést SRN z první vážné poválečné hospodářské recese. Odsouhlasila také kontroverzní nouzové zákonodárství, ovšem nedokázala se vypořádat s dalšími velkými tématy své doby - například s uznáním polské západní hranice či se vztahem k NDR. Navíc přispěla ke vzniku protestního hnutí Mimoparlamentní opozice, jehož část se uchýlila k extrémně levicovým a protidemokratickým postojům.
    Vláda velké koalice vydržela do voleb v září 1969, po nichž ji poprvé v poválečných dějinách SRN nahradila koalice sociálních demokratů a FDP.

    První kabinet Angely Merkelové (2005-2009)
    ------------------------------------------

    Volby do Spolkového sněmu v září 2005 skončily patem, neboť CDU/CSU a SPD získaly téměř shodné procento hlasů. Předsedkyně vítězné CDU Angela Merkelová sondovala možnost vytvoření koalice spolu s FDP a Zelenými, nakonec ale zvítězila varianta velké koalice. Koaliční smlouvu uzavřeli zástupci CDU, CSU a SPD v polovině listopadu 2005. Na jejím základě byla funkce spolkového kancléře poprvé obsazena ženou - Angelou Merkelovou.
    Kabinet čtyřletým funkčním obdobím proplul bez větších nehod a podařilo se mu prosadit mimo jiné nepopulární zvýšení daně z přidané hodnoty či posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu. Ve druhé polovině funkčního období vláda musela bojovat s nastupující světovou finanční krizí, jejíž důsledky se jí podařilo zmírnit například zavedením šrotovného (prémie za sešrotování starého vozu při nákupu nového) či dvojicí stimulačních balíčků.
    Zejména sociální demokraté na vládní angažmá po boku svých tradičních ideologických soupeřů doplatili. Ve volbách v září 2009 utrpěla SPD největší volební debakl v poválečných dějinách. Rovněž CDU/CSU dosáhla nejhoršího volebního výsledku od roku 1949, podařilo se jí ale sestavit vládu s liberální FDP.

    Nejspíš třetí kabinet Angely Merkelové (2013-?)
    ----------------------------------------------

    Parlamentní volby v září 2013 vyhrála vládní CDU/CSU, které jen těsně unikla většina ve Spolkovém sněmu. Svobodná demokratická strana (FDP), která v předchozích čtyřech letech byla menším koaličním partnerem konzervativců, se však do parlamentu nedostala. Kancléřka Merkelová proto o novém kabinetu začala jednat s CSU a zároveň se stranou Svaz 90/Zelení. Koaliční "námluvy" se zelenými skončily v polovině října bez výsledku. Od té doby jednala Merkelová již jen se sociálními demokraty. Špičky CDU a SPD dospěly v noci na dnešek k dohodě umožňující vznik velké koalice.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika