Velmoci dospěly k průlomové dohodě o jaderném programu s Íránem, Izrael se zlobí

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Ženeva | Šest velmocí dnes časně ráno v Ženevě podepsalo předběžnou dohodu s Íránem o jeho jaderném programu. Írán se zavázal k omezení některých částí tohoto programu výměnou za zmírnění...

sankcí. Většina světa považuje ujednání, které se týká příštích šesti měsíců, za kvalitní a za krok, který pomůže vyjednat dohodu trvalou. Izrael hovoří o historickém omylu, který umožňuje Íránu zbavit se sankcí za minimální ústupky.
    Rada bezpečnosti OSN a pak také některé státy samostatně sankce proti Íránu vyhlásily kvůli tomu, že nedokázal vyvrátit podezření, že usiluje o atomovou bombu.
    Íránští představitelé kladou důraz na to, že dohoda potvrdila Íránu právo obohacovat uran. Podle ní musí sice Íránci přestat obohacovat na úroveň 20 procent, ale mohou pokračovat v obohacování do pěti procent. Na to poukázal izraelský premiér Benjamin Netanjahu, když řekl, že svět vůbec poprvé Íránu potvrzuje právo na tuto technologii. Řekl, že je to historický omyl, že Izrael se dohodou necítí vázán a zabrání Íránu získat bombu.
    Dokument počítá se zpřísněním kontrol íránských provozů na každodenní bázi. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano řekl, že agentura je připravena kontrolu zajistit.
    Íránský prezident Hasan Rúhání doporučil, aby se okamžitě začalo jednat o trvalé dohodě. Dnešní ujednání ocenil i duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí.
    V naprostém protikladu k Izraeli dohodu hodnotí Spojené státy. Prezident Barack Obama ji označil za velký krok směrem k celkovému řešení íránského jaderného problému, protože smlouva podle něj obsahuje podstatná omezení, která Íránu brání ve výrobě jaderné zbraně. Ministr zahraničí John Kerry dokonce prohlásil, že Izrael se může v příštím půlroce cítit bezpečnější.
    Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman si myslí, že dojednání povede ke zbrojním závodům. Místopředseda parlamentu Moše Feiglin dokument přirovnal k předválečné mnichovské dohodě a osud Izraele k osudu tehdejšího Československa. Nepochybuje o tom, že svět vytvořil situaci, která povede k nukleárně vyzbrojenému Íránu.
    Ruský prezident Vladimir Putin sice hovoří o průlomu, ale také jenom o prvním kroku na dlouhé cestě, kterou ještě zbývá urazit k trvalé dohodě. Podle něj se dnes ale svět přiblížil k řešení jednoho z nejtěžších problémů mezinárodní politiky. O průlomu v otázce globální bezpečnosti a stability hovořil také předseda Evropské komise José Barroso.
    Agentura AP tvrdí, že dospět k dohodě umožnila téměř roční tajná jednání mezi Íránem a USA. Prostředníkem prý byl ománský sultán Kábus bin Saíd a mezi účastníky z americké strany byli i poradce amerického viceprezidenta Jake Sullivan a náměstek ministra zahraničí William Burns.
    Podle analytiků je dohoda dobrá, protože zejména omezení týkající se obohacování uranu na 20 procent přinejmenším prodlužuje čas, který by Írán potřeboval k obohacení uranu na zbrojní úroveň. Původně se odhadovalo, že by ho mohl mít dost do léta příštího roku. To, že nesmí zvyšovat kapacitu centrifug a že musí neutralizovat uran už obohacený na 20 procent, tento termín prodlužuje v řádu měsíců.

Spor o íránský jaderný program trvá již 11 let

Výběr hlavních událostí kolem íránského jaderného programu:
    Srpen 2002 - Exilová Národní rada íránského odporu upozornila ve Washingtonu na existenci dvou íránských jaderných závodů u Natanzu a u Aráku, v nichž nikdy nebyli inspektoři MAAE.
    16. června 2003 - Rada guvernérů MAAE obvinila Teherán, že neplní závazky ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), protože několikrát neinformoval o jaderných aktivitách.
    18. prosince 2003 - Írán podepsal dodatečný protokol k NPT a umožnil inspektorům MAAE zevrubné a neohlášené kontroly jaderných zařízení.
    12. března 2004 - Tehdejší americký prezident George Bush obnovil sankce proti Íránu, zakazující obchod s ropou z Íránu.
    14. listopadu 2004 - Irán dočasně zmrazil svůj program obohacování uranu.
    8. srpna 2005 - Byly obnoveny jaderné aktivity v technologickém komplexu v Isfahánu.
    10. ledna 2006 - Obnoven byl i výzkum jaderného paliva, určeného údajně pro mírové účely.
    11. dubna 2006 - Írán oznámil, že začal s obohacováním uranu na 3,5 procenta.
    23. prosince 2006 - Rada bezpečnosti OSN schválila první sérii sankcí proti Íránu, zakazující obchod s jadernými materiály.
    24. března 2007 - Druhá série sankcí RB OSN zakázala Íránu vyvážet zbraně.
    Říjen - USA rozšířily sankce proti íránskému režimu, stejný krok učinily i v lednu 2008.
    4. března 2008 - RB OSN uvalila třetí sérii sankcí na Írán, zakazující i obchod se zbožím civilního druhu.
    23. června 2008 - EU schválila zmrazení zahraničních aktiv a kapitálových rezerv Národní íránské banky (Bank Melli).
    9. dubna 2009 - V Isfahánu byla otevřena první íránská továrna na výrobu jaderného paliva, v Natanzu se začal obohacovat uran na 20 procent.
    Září 2009 - U města Kom bylo objeveno druhé íránské zařízení pro obohacování uranu, o kterém se mezinárodně nevědělo.
    29. listopadu 2009 - Íránská vláda schválila výstavbu deseti nových zařízení na obohacování uranu.
    17. května 2010 - Teherán souhlasil s vývozem části obohaceného uranu do Turecka.
    9. června 2010 - Čtvrtá série sankcí OSN. V červenci přijala sankce vůči Íránu i EU, později je rozšířila.
    22. září 2010 - Také Rusko zavedlo sankce proti Íránu, mimo jiné zrušilo dodávku protiraketového systému S-300.
    19. července 2011 - Írán začal instalovat ve svých zařízeních na obohacování uranu výkonnější centrifugy.
    21. listopadu 2011 - USA, Velká Británie a Kanada uvalily nové finanční sankce na Írán.
    17. ledna 2012 - Prezident Mahmúd Ahmadínežád nařídil zajistit íránským jaderným vědcům speciální ochranu, protože už pátý člověk podílející se na výzkumu byl zavražděn.
    23. ledna 2012 - EU uvalila embargo na dovoz ropy z Íránu.
    21. února 2013 - Írán instaloval v Natanzu 180 moderních centrifug k obohacování uranu. Zásoby uranu obohaceného na 20 procent zvýšil podle MAAE na 167 kilogramů.
    17. června 2013 - Nový íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že je proti zastavení programu obohacování uranu.
    24. listopadu 2013 - Ženevská jednání šesti mocností a Íránu vyústila v předběžnou dohodu o omezení jaderného programu. Bude možné provádět rozsáhlé inspekce v íránských jaderných zařízeních výměnou za zrušení části sankcí vůči Teheránu.