Sonda Maven již letí vstříc Marsu, jejím úkolem je pátrat po zaniklé atmosféře

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Washington | Z floridského Mysu Canaveral dnes odstartovala nosná raketa Atlas se sondou Maven, s jejíž pomocí chtějí vědci pochopit, proč planeta Mars ztratila většinu své atmosféry, jež byla kdysi příhodná...

pro život. Aparát má nejméně rok kroužit kolem Rudé planety, bude analyzovat horní vrstvy její atmosféry a jejich reakci se slunečním zářením a slunečním větrem.
    Maven (zkratka pro Mars Atmosphere and Volatile Evolution) poletí k Marsu deset měsíců; překoná 700 milionů kilometrů a k cíli má dorazit 22. září 2014. Mise sondy, jejíž příprava zabrala deset let, potrvá nejméně rok. Cena projektu je podle americké Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA) 671 milionů dolarů (13,5 miliardy korun).
    Na palubě sondy je osm vědeckých přístrojů pro zkoumání horní atmosférické vrstvy a ionosféry. Maven váží 2,5 tuny a šířka rozpětí jeho slunečních baterií přesahuje 11 metrů. Aparát byl vyroben v denverských laboratořích firmy Lockheed Martin.
    Mars měl kdysi podle vědců mnohem hustší atmosféru a díky ní se na jeho povrchu nacházela i voda. Později ale došlo k dramatické klimatické změně, v jejímž důsledku ovzduší z velké části vymizelo.
    Vědci pátrají po tom, proč byl Mars během první miliardy let svého planetárního života vlhký a horký a proč je nyní naopak suchý a chladný. Raná atmosféra Marsu vytvářela příznivé podmínky pro mikrobiální život, ale velká většina ovzduší unikla do vesmíru vlivem slunečního záření. Podle některých vědců se nabízí vysvětlení, že sluneční vítr atmosféru Marsu "odvál".
    NASA se zabývá Marsem už bezmála padesát let, ale do jeho atmosféry vysílá svůj aparát poprvé. Orbita Mavenu bude eliptická s nejvyšším bodem vzdáleným přes 5200 kilometrů od povrchu, nejnižším asi 150 kilometrů.
    K cestě lidí na Mars, kterou NASA plánuje na 30. léta tohoto století, je podle vědeckého ředitele kosmické agentury a bývalého astronauta Johna Grunsfelda ještě hodně daleko. Cesta k této planetě je stále velkou výzvou i pro automatické sondy. Spojené státy zahájily výzkum Marsu v roce 1964 vysláním aparátu Mariner 4, který kolem Rudé planety proletěl.
    Z dvaceti amerických misí k Marsu jich bylo úspěšných čtrnáct, což je bilance, které se žádný jiný stát ani nepřiblížil. Rusko naopak na tomto poli zaznamenalo několik nepříjemných ztrát.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti