V Česku je kolem 42 tisíc gamblerů

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Česká republika | V Česku je podle propočtů odborníků kolem 42.000 lidí se závislostí na hraní automatů, videoloterijních terminálů či na sázení. Celkem 168.000 Čechů a Češek by mohlo mít v budoucnu s...

hráčstvím potíže, nebo už je teď má. Dosavadní výsledky studie o dopadech sázkových her na společnost dnes na tiskové konferenci představilo Národního monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti.
    Národní výzkum užívání návykových látek ukázal, že si v životě nějakou hazardní hru zahrálo či si vsadilo šest z deseti Čechů a Češek mezi 15 a 64 lety, víc muži než ženy. V posledním roce se hazardním hrám věnovalo kolem 14 procent dospělých. Experti spočítali, že jen na automatech si tak mohlo zahrát zhruba 231.000 lidí. Videoloterijní terminály přilákaly za poslední rok 58.000 lidí, kolem 310.000 osob sázelo či hrálo sázkové hry on-line. Do národního výzkumu se loni na podzim zapojilo 2134 lidí mezi 15 a 64 lety.
    Za problémové hraní označují odborníci to, pokud člověk v posledním roce třeba sázel víc, než si mohl dovolit. Částky postupně rostly. Hráč se ke hře vracel hned druhý den, aby prohrané peníze získal zpět. Hraní způsobilo jemu či jeho rodině finanční problémy, půjčoval si na ně, či kvůli němu prodával majetek. Cítil také vinu. Mohl mít i zdravotní problémy včetně stresu a úzkostí.
    Podle zjištění odborníků lidé, kteří v posledním roce hráli a je u nich riziko závislosti, do automatů měsíčně vhodili v průměru 2239 korun. Ve videoloterijních terminálech skončilo průměrně 6882 korun. Pokud hráč sázel on-line u vybraných provozovatelů, stálo ho to 9644 korun. U jiných provozovatelů to pak měsíčně bylo 8034 korun.
    Podle šéfa monitorovacího střediska Viktora Mravčíka se studie zaměřuje i na zadlužování hráčů. "Nejdřív jsou ty prostředky kryty z vlastních zdrojů, z rodinného rozpočtu, z rodinného majetku, čili z jeho prodeje. Až poté následují půjčky od rodiny, od přátel a další zdroje jako úvěry. Nakonec dochází u jistého podílu velmi problémových patologických hráčů k trestné činnosti," uvedl Mravčík. Podotkl, že patologické hraní není jen gamblerův problém, dopadá na jeho rodinu i okolí.
    V Česku připadá na tisícovku obyvatel zhruba 7,5 výherních automatů a videoterminálů. Ve velkých městech je to pak 11 zařízení. Podle dostupných údajů je to nejvíc v Evropě. V Německu je to třikrát a v Polsku či Rakousku dokonce desetkrát méně. I když přístrojů v ČR v posledních letech ubývá, prosázená suma roste. Loni dosáhla 135,5 miliardy korun.
    Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila se v Česku léčí jen zlomek patologických hráčů. Ročně je to zhruba 2000 lidí. Důvodem není ani tak to, že by gambleři o pomoc nestáli, nemají se ale spíš kam obrátit, dodal koordinátor. Dosavadní výsledky studie potvrzují to, že hráči trpívají víc psychickými potížemi a mívají častěji sklony k sebevraždě, špatně vycházejí také se svým okolím.
    Výnosy z hazardu mohou použít obce na prospěšné účely. Podle Vobořila ze studie zatím vyplývá, že 60 procent prostředků putuje do sportu, jen "mizivé procento" do prevence a léčby. Koordinátor bude chtít s vládou jednat o změně pravidel.
    Některá města už k omezení heren přikročila. Patří mezi ně i Praha. V metropoli by se měl podle novely vyhlášky o regulaci hazardu počet míst, kde se mohou hrát hazardní hry, měl snížit z 650 na 340. Automaty by měly zmizet z restaurací. Zakázána bude reklama, která láká do heren. Předpis schválila rada města, v září ho projednají zastupitelé. Hlavní město ale přijde o stamiliony ročně. Experti navrhují, aby hrací automaty zmizely z ghett a jejich okolí.
    Studie by měla být hotova na jaře. Výsledky mají posloužit ministerstvu financí při přípravě zákona o provozování sázkových her. Normu má resort předložit do pololetí. Upravit by měla třeba dostupnost či systém odvodů a zdanění.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality