Transparency: ČR dostatečně nechrání whistleblowery

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Pouze čtyři státy Evropské unie umí dostatečně ochránit whistleblowery, tedy oznamovatele nekalých praktik na pracovišti. Za Lucemburskem, Rumunskem, Slovinskem a Velkou Británií zaostávají...

ostatní členové EU včetně České republiky. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila organizace Transparency International. Podle české pobočky organizace by měla být prvním krokem ke zlepšení situace v Česku novela antidiskriminačního zákona.
    Zpráva, která hodnotila celkem 27 států, zařadila Českou republiku mezi šestnáctku evropských zemí s částečnou právní ochranou whistleblowerů. Dalších sedm zemí unie včetně Slovenska je podle analýzy schopno právně chránit oznamovatele z řad zaměstnanců jen velmi málo nebo vůbec. Za častou příčinu tohoto stavu Transparency International pokládá nedostatek politické vůle k jakékoliv změně.
    Zpráva se zabývá také vnímáním whistleblowingu jako takového. Řada evropských jazyků používá pro whistleblowing místní výraz s negativním vyzněním - v češtině je to například "udavač" nebo "práskač". Oč častěji je tento výraz používán, o to negativněji společnost whistleblowery vnímá.
    V Česku je nejznámějším whistleblowerem Libor Michálek, který upozornil na korupci na ministerstvu životního prostředí. Zpráva zmiňuje jeho příběh i to, že uspěl v loňských volbách do Senátu. Michálkovi následovníci se i v současné době mohou opřít jen o roztříštěnou právní úpravu. Především o pracovněprávní ochranu zaměstnanců proti neoprávněnému ukončení pracovního poměru, případně v trestním řízení o zákon na ochranu svědků. Ucelená legislativa, která by výslovně chránila whistleblowery, neexistuje.
    "V současné době lze zaznamenat snahu včlenit ochranná opatření týkající se whistleblowingu do antidiskriminačního zákona," upozornila česká pobočka Transparency International. Podle navržené novely by v případě soudního sporu zaměstnance a zaměstnavatele mělo dojít k obrácení důkazního břemene - zaměstnavatel by tedy musel sám prokázat, že zaměstnance nediskriminoval z důvodu jeho oznámení.
    Whistleblower se může se svými postřehy stejně jako jakýkoliv jiný občan obracet na inspektoráty a úřady práce, na obecní úřady, orgány činné v trestním řízení, ombudsmana, média nebo politiky. Využít může také právní poradnu Transparency International.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality