Su Ťij si po 23 letech převzala Sacharovovu cenu

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Štrasburk | Barmská opoziční vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij si dnes ve Štrasburku převzala Sacharovovu cenu za lidská práva. Stalo se tak 23 let poté, co jí Evropský parlament...

v roce 1990 toto prestižní ocenění udělil. Su Ťij si cenu nemohla dlouhé roky převzít kvůli věznění a rovněž kvůli obavám, že by ji někdejší vojenský režim po vycestování zpět do země nevpustil.
    "Pokud má u nás demokracie pevně zakořenit, je nutná změna ústavy. Pracujeme na národním usmíření a do té doby potřebujeme pomoc celého světa," prohlásila v děkovném projevu Su Ťij. Evropské uznání barmské cesty k demokracii dává podle ní lidem v její vlasti sílu pokračovat.
    "Musíme mít dostatek vůle a odhodlání jít za svým cílem. Chceme být svobodní a chceme se osvobodit od strachu," řekla. Barma podle ní sice od roku 1990 dosáhla pokroku v oblasti práv, ten ale stále není dostatečný. V souvislosti s politickými změnami v této asijské zemi také zmínila někdejší Československo, které se v roce 1989 vymanilo z komunistického režimu.
    "Přijde čas, kdy i naši lidé budou moci přispět tomuto světu," uvedla v závěru.
    Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz připomněl, že Su Ťij se jako žena s květinou ve vlasech stala symbolem boje za svobodu a proti útlaku. Osmašedesátiletá politička, která stála v čele barmského disentu, strávila až do roku 2010 celkem 15 let v domácím vězení. V roce 2012 byla zvolena poslankyní a nyní je vážnou kandidátkou na post hlavy barmského státu ve volbách v roce 2015.
    Su Ťij loni navštívila Evropu poprvé po takřka čtvrtstoletí. Při této příležitosti si v Oslu převzala Nobelovu cenu za mír, kterou dostala už v roce 1991.
    Evropský parlament Sacharovovu cenu, pojmenovanou po sovětském fyzikovi a disidentovi Andreji Sacharovovi, uděluje od roku 1988 mimořádným osobnostem nebo organizacím, které bojují proti netoleranci, fanatismu a útlaku.
    V minulosti se laureáty Sacharovovy ceny stali například představitel takzvaného pražského jara a symbol politického uvolňování v Československu v roce 1968 Alexander Dubček nebo legendární jihoafrický bojovník proti apartheidu Nelson Mandela. Letos Evropský parlament vyznamenal pákistánskou dívku Malalu Júsufzaiovou, která se kvůli svému boji za právo žen na vzdělání stala terčem útoku islamistů.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika