Vnitro chce vyjmout Hrad z církevních restitucí, Senát bude pro

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Ministerstvo vnitra navrhlo vládě zákonné opatření, podle kterého by byl celý areál Pražského hradu vyňat z církevních restitucí. Zdůvodnilo to tím, že Arcibiskupství pražské v rozporu s dohodou z roku 2010...

požádalo letos v srpnu o některé budovy a pozemky na Hradě. Pokud vláda opatření předloží, musela by jej schválit horní komora a v ní by určitě podporu mělo, řekl dnes ČTK předseda senátorů ČSSD Petr Vícha. Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka chce o návrhu zákonného opatření jednat s premiérem v demisi Jiřím Rusnokem, sdělil ČTK mluvčí arcibiskupství Aleš Pištora.
    Víchův předpoklad potvrdil Bohuslav Sobotka jako předseda sociální demokracie, která má v Senátu většinu. "Pokud tady bude nějaká legislativní možnost, jak zabránit tomu, aby církevní restituce dopadly na areál Pražského hradu, tak určitě sociální demokracie bude hledat cestu, jak takové záměry podpořit," prohlásil Sobotka.
    Ministerstvo nutnost přijetí zákonného opatření, jehož text je k dispozici na vládním webu v Knihovně připravované legislativy, zdůvodnilo postavením Hradu jako sídla hlavy státu. Jeho správu "zejména z bezpečnostních a státně reprezentativních důvodů lze jen obtížně zajistit za situace, kdy by jednotlivé stavby a pozemky tohoto komplexu byly spravovány různými vlastníky".
    "Navíc relevantní judikatura a dokumenty smluvního typu mezi církví a prezidentem republiky svědčí tomu, že majetkové vztahy k těmto nemovitostem jsou již vypořádány," uvedlo vnitro s poukazem na dohodu z května 2010 mezi Dukou a tehdejším prezidentem Václavem Klausem kvůli ukončení sporu o vlastnictví svatovítské katedrály a některých dalších nemovitostí na Hradě.
    Mluvčí pražského arcibiskupství ale uvedl, že v memorandu se Duka a Klaus shodli na potřebě řešit vzájemné vztahy s ohledem na to, že tehdy ještě neexistovalo závazné majetkové vypořádání státu a katolické církve. "Pražský arcibiskup se tehdy proto zavázal nepokračovat v soudních sporech o katedrálu a další nemovitosti v areálu Pražského hradu," uvedl Pištora.
    Upozornil také, že Rusnok už jeden nápad s návrhem zákonného opatření ohledně zákona o majetkovém narovnání odmítl s tím, že zákon je účinný a jde o téma, které rozhodně nemůže řešit vláda v demisi. "Snahy revidovat nějakým způsobem zákon o majetkovém narovnání nejsou v době předvolebního boje ojedinělé. Podle zákona je oprávněnou osobou, která má právo žádat o svůj původní majetek, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze," dodal mluvčí arcibiskupství.
    Žádost o vydání podle vnitra doručilo Správě Pražského hradu pražské arcibiskupství jako zřizovatel Metropolitní kapituly a také "Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském". Předmětem žádosti o vydání je šest domů ve Vikářské ulici, jeden z domů ve Zlaté uličce, Věž Mihulka a kostel Všech Svatých přiléhající ke Starému Královskému paláci, a to včetně pozemků.
    Opatření počítá s doplněním pasáže o tom, že nelze vydat "pozemek, stavbu nebo jiný nemovitý majetek České republiky, který tvoří areál Pražského hradu" a nemovitosti, které s nimi na Hradčanech a Malé Straně tvoří funkční celek. Jejich seznam podle parcelních čísel je uveden v příloze o devíti stranách. Doplňuje tak současný zákon, podle něhož se církevní restituce nevztahují na katedrálu svatého Víta, Staré proboštství a další dům ve Vikářské ulici, o které stát a církev vedly desetiletí spor a zakončily jej smírně před třemi lety.
    Senát by podle Víchy mohl opatření projednávat na schůzi, která už byla svolána na 30. října kvůli volbě Radovana Suchánka ústavním soudcem. Vláda zatím opatření v návrhu programu svého zasedání příští středu ale nemá. Schůze Senátu se navíc bude konat až po zvolení nové Sněmovny a bylo kvůli tomu třeba ověřit, zda by Senát ještě mohl zákonná opatření schvalovat, míní Vícha. Vnitro k tomu v návrhu opatření uvedlo, že Senát tuto pravomoc má až do ustavující schůze nové Sněmovny, která má být na konci listopadu.

Výběr událostí kolem schvalování církevních restitucí

Vývoj událostí kolem schvalování majetkového vypořádání státu s církvemi:

    2011:
    30. května - Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard.
    25. srpna - Zástupci církví a státu se shodli na délce přechodného období majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.

    2012:
    11. ledna - Zákon o vyrovnání s církvemi schválila vláda. Hlasování bylo jednomyslné, pro restituce zvedli ruku i ministři za tehdy vládní Věci veřejné, kteří s podporou předtím váhali.
    19. ledna - Spisovatelka Lenka Procházková podala na členy vlády trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Později podala oznámení i na arcibiskupa Dominika Duku, a to kvůli podezření ze spáchání trestného činu pokus o krádež. Podobná oznámení podali i další lidé a organizace, ale bez výsledku.
    7. února - Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi.
    29. března - Premiér Petr Nečas (ODS) prohlásil, že církve by se majetku domohly i bez restitucí, a to soudně. Stát by ale musel navíc zaplatit náklady na vleklá soudní řízení.
    4. dubna - Prezident Václav Klaus řekl, že u vládního návrhu na restituce vidí "řadu otazníků" a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný. O týden později ale Dukovi napsal, že do politické debaty o restitucích už nehodlá vstupovat.
    17. dubna - Duka se vyslovil proti odložení narovnání, o němž hovořili kritici restitucí kvůli hospodářské krizi a škrtům.
    6. června - Restituce prošly druhým čtením ve Sněmovně.
    22. června - Skončila schůze Sněmovny, která restituce kvůli obstrukcím nechválila. Levicová opozice ani zástupci VV ale neuspěli s návrhem odložit schvalování vyrovnání až na září.
    28. června - ČSSD vyzvala vládu, aby zajistila zmapování majetku, který by mohly církve dostat. Strana navrhla zřídit fond, do něhož by byl majetek vložen. Provoz církví by se hradil z výnosů fondu.
    14. července - Sněmovna schválila církevní restituce.
    15. srpna - Senát hlasy levice restituce odmítl.
    29. srpna - Klaus v dopise premiérovi Nečasovi požádal o osobní garanci toho, že vyrovnání s církvemi neprolomí hranici 25. února 1948.
    3. září - Nečas Klause ujistil, že vládní návrh nenese riziko prolomení hranice roku 1948. O tomtéž jej ujistily církve.
    - Ústavní soud stanovil, že do schválení restitucí mohou o jednotlivých nárocích církví rozhodovat soudy.
    5. září - Sněmovna schvalování církevních restitucí odložila, stejně postupovala i o dva týdny později.
    2. října - Sněmovní petiční výbor požádal hlasy opozice ministerstvo kultury o seznam majetku, který by měl být v rámci restitucí vydán církvím. Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové) výboru napsala, že žádný soupis neexistuje.
    8. listopadu - Sněmovna přehlasovala senátní veto zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi. ČSSD poté oznámila, že připravuje podání ústavní stížností.
    22. listopadu - Prezident Václav Klaus jako výraz distance zákon nevetoval, ale ani nepodepsal, norma vstoupila v platnost.

    2013:
    5. února - Skupina senátorů podala z podnětu Věcí veřejných proti církevním restitucím stížnost k Ústavnímu soudu. Do konce února přibyly stížnosti od poslanců ČSSD a KSČM.
    22. února 2013 - Premiér Petr Nečas za ČR podepsal smlouvy o finančním vypořádání s celkem 16 církvemi a náboženskými spolky. Dokumenty signoval přes protesty opozice.
    3. června - Církevní restituce u Ústavního soudu obstály. Soudci vyškrtli ze zákona o majetkovém vyrovnání jedno slovo, ve zbytku návrh na zrušení normy zamítli.
    11. července - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových oznámil, že v červnu vydal církvím první tři pozemky. Jedná se o první vrácení majetku podle zákona o církevních restitucích vůbec.
    20. července - Přijetí zákona o církevních restitucích neprovázel žádný trestný čin. K tomuto závěru dospělo pražské vrchní státní zastupitelství (VSZ), které proces přijetí normy zkoumalo na základě několika různých podání občanů.
    1. září - Prezident Miloš Zeman řekl, že nová povolební Sněmovna by se měla zabývat církevními restitucemi a případně změnit část zákona o finančním vyrovnání.
    4. října - Odpůrci církevních restitucí z řad několika sdružení vyzvali vládu Jiřího Rusnoka, aby předložila zákonné opatření o pozastavení účinnosti zákona. Reakce úřadu vlády byla podle jedné z iniciátorek výzvy Lenky Procházkové záporná.
    19. října - Ministerstvo vnitra navrhlo vládě zákonné opatření, podle kterého by byl celý areál Pražského hradu vyňat z církevních restitucí. Zdůvodnilo to tím, že Arcibiskupství pražské v rozporu s dohodou z roku 2010 požádalo letos v srpnu o některé budovy a pozemky na Hradě.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika