Klausová dostala souhlas Bratislavy a může se stát velvyslankyní ČR

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Manželka exprezidenta Livia Klausová získala souhlas hostitelské země stát se velvyslankyní České republiky na Slovensku. ČTK to řekl David Frouz z tiskového oddělení ministerstva zahraničí. Odjet by...

zřejmě mohla do konce října. Podle Frouze ale termín odjezdu není znám. Klausová už pracuje v ministerském odboru zemí střední Evropy.
    "Ano, byla nám doručena odpověď na naši žádost o agrément (povolení s působením nového velvyslance)," řekl ČTK Frous. Podle dřívějších informací slovenských médií by Klausová do Bratislavy mohla přijet do 28. října, na kdy připadá výročí vzniku první Československé republiky.
    Klausová se funkce velvyslankyně ujme v okamžiku, kdy předá pověřovací listiny slovenskému prezidentovi Ivanu Gašparovičovi. Jako velvyslankyně bude mít významnější pozici než její manžel Václav Klaus, který po odchodu z Hradu působí ve svém nově zřízeném institutu.
    Klausovou na Slovensko prosadil prezident Miloš Zeman. Spekuluje se o tom, že t bylo za její podporu v Zemanově prezidentské kampani, během níž byl nakonec jeho nejvážnějším soupeřem šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. Klausová v té době prohlásila, že by nechtěla jako první dámu Therese Schwarzenbergovou, jelikož neumí česky. Klausová za to sklidila kritiku nejen příznivců Schwarzenberga.
    Exministr posléze Klausovou jako velvyslankyni odmítal. Schwarzenberg dnes pro ČTK zopakoval, že mu vadil způsob, jakým Zeman Klausovou prosazoval. Schwarzenberg si ale myslí, že zemi bude reprezentovat důstojně, neboť je inteligentní. "Jak ona, tak její manžel podpořili současného prezidenta. A on se odvděčil," doplnil předseda TOP 09 s tím, že tím vyřešil "jejich rodinné problémy".
    Zeman dnes udělení souhlasu s výjezdem Klausové uvítal. "Já jsem samozřejmě rád, že je velvyslankyní," řekla dnes prezident novinářům při své návštěvě Nymburku. Zeman rovněž navrhl někdejšího kosmonauta a europoslance KSČM Vladimíra Remka na velvyslance do Moskvy. Remek zatím zaměstnancem ministerstva zahraničí není.
    Spor, který měl pak Zeman se Schwarzenbergem kvůli Klausové a Remkovi, zablokoval celý proces obměny českých velvyslanců v zahraničí. Zeman odmítal dát podpisy pod nezbytné dokumenty, ustoupit nechtěl ani Schwarzenberg. Po pádu Nečasovy vlády a odchodu Schwarzenberga z Černínského paláce spor skončil. Přechodný šéf diplomacie Jan Kohout s kandidaturou Remka a Klausové problém neměl.
    Není jasné, zda by do Bratislavy odjel s Klausovou také její manžel, podle některých mediálních spekulací zřejmě ne. Přesto se na něj budou vztahovat mnohá omezující pravidla vycházející ze směrnic ministerstva zahraničí a z vídeňské úmluvy o diplomatech.
    "Na Václava Klause se bude vztahovat vídeňská úmluva, z níž mimo jiné vyplývá diplomatický pas a imunita, byť omezenější než u velvyslankyně," řekl v srpnu Mladé frontě Dnes (MfD) exministr zahraničí Cyril Svoboda. Pokud by Klaus za chotí přijel, může s ní jít i na pracovní jednání, avšak podle protokolu by měl víceméně mlčet a plnit pouze roli doprovodu. V rámci výjezdů by pak měl speciální program, jako je návštěva galerie, nemocnice či módní přehlídky.
    Klausová se narodila 10. listopadu 1943 v Bratislavě. Vystudovala zahraniční obchod na VŠE. Roli první dámy plnila od března 2003. Již předtím ale veřejně vystoupila například v roce 1997 v období takzvaného sarajevského atentátu, během nějž část politiků ODS vyzvala svého muže Václava Klause po skandálech s financováním strany k odstoupení.

Vyslání Klausové na Slovensko otevřel cestu pád Nečasovy vlády

Výběr hlavních událostí kolem návrhu na jmenování Livie Klausové, manželky exprezidenta Václava Klause, českou velvyslankyní na Slovensku (Klausová již získala slovenský souhlas):
    28. března - Prezident Miloš Zeman tři týdny po složení slibu oznámil, že chce na Slovensko jako velvyslankyni vyslat bývalou první dámu. Klausová v lednu, mezi dvěma koly přímé volby hlavy státu řekla, že nechce, aby první dáma, která přijde po ní, mluvila pouze německy. To bylo vnímáno jako podpora Zemana proti jeho soupeři ve finále prezidentské volby, tehdejšímu ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09). Kromě toho chtěl do Moskvy vyslat europoslance za KSČM Vladimíra Remka. S návrhy ale šéf diplomacie nesouhlasil, na Slovensko měl navíc již schváleného jiného kandidáta, Zeman ale jeho jmenování podle ČT na poslední chvíli zastavil.
    4. dubna - Slovenský prezident Ivan Gašparovič během Zemanovy návštěvy Bratislavy řekl, že případné jmenování Klausové velvyslankyní na Slovensku je věcí české vlády.
    6. dubna - Schwarzenberg v rozhovoru pro Právo řekl, že se Zeman pokouší zavádět "moresy přibližující se prezidentskému systému", s čímž nemůže souhlasit. Tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že opakované výroky ministra zahraničí k jmenování Klausové nepovažuje za šťastné. Spor o Klausovou se mezitím přenesl i do jmenování dalších velvyslanců, Zeman totiž odmítl potvrdit už schválené ambasadory do dalších zemí.
    23. dubna - Zeman řekl, že pokud spory se Schwarzenbergem ohledně obsazení míst diplomatů budou pokračovat, má v úmyslu hledat shodu o budoucích velvyslancích s premiérem Nečasem. Ten ale odmítl, že by ministra zahraničí obešel a označil konflikt mezi prezidentem a šéfem diplomacie za dětinský a poškozující ČR.
    27. dubna - Schwarzenberg v rozhovoru pro server iDNES.cz prohlásil, že se dohoda zatím nerýsuje a že spor, který blokoval obsazení mnoha českých ambasád, může trvat i rok či dva.
    29. dubna - Slovenský premiér Robert Fico v rozhovoru pro MfD řekl, že by případné jmenování Klausové na post velvyslance na Slovensku uvítal.
    26. května - Schwarzenberg zopakoval, že se spor o jmenování velvyslanců může ještě protáhnout. Řekl také, že prezident Zeman neplní své ústavní povinnosti, když otálí se jmenováním velvyslanců navržených vládou.
    30. května - Ministerstvo zahraničí oznámilo, že chce spor o velvyslance vyřešit částečně tím, že některé prozatím vyšle do zahraničí na nižší diplomatické úrovni, pro niž není třeba podpis prezidenta.
    11. června - Také prezident Zeman řekl, že se dohoda se Schwarzenbergem ohledně velvyslanců nerýsuje. Dodal, že se s ministrem dosud nesešel.
    25. června - Po demisi Nečasovy vlády byl premiérem jmenován Jiří Rusnok, kabinet jeho předchůdce skončil 10. července. Rusnokova vláda 7. srpna nedostala důvěru Sněmovny a nyní vládne v demisi.
    26. června - Rusnok řekl, že nemá námitky proti obsazení postů v Bratislavě a Moskvě podle návrhů prezidenta.
    25. července - Prezident Zeman podepsal pověřovací listiny nových velvyslanců, kteří budou působit zejména v afrických zemích, ale také v Polsku, Dánsku, Portugalsku a Lucembursku.
    31. července - Podle Lidových novin Rusnokova vláda schválila jmenování Klausové a Remka velvyslanci. Informace se objevila až o dva týdny později, mezitím Rusnok prohlásil, že jeho kabinet bez důvěry už nové velvyslance schvalovat nebude.
    15. srpna - Zemanův kancléř Vratislav Mynář oznámil, že prezident jmenuje v balíku s dalšími velvyslanci i bývalou první dámu Klausovou a někdejšího kosmonauta Remka.
    8. září - Ministr zahraničí v demisi Jan Kohout uvedl, že má informaci, že místo velvyslankyně Klausové před delší dobou nabídl sám Schwarzenberg. Bývalý ministr zahraničí to ale v televizi důrazně odmítl.
    15. října - Ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Klausová už je jeho zaměstnankyní a pracuje v odboru zemí střední Evropy, kde se připravuje na svoji misi.
    17. října - MZV oznámilo, že Klausová už získala souhlas hostitelské země stát se velvyslankyní ČR na Slovensku.