Pět obžalovaných v kauze MUS dostalo nepodmíněné tresty

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Bellinzona (Švýcarsko)/ | Soud ve švýcarské Bellinzoně dnes shledal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause a Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti...

(MUS). Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Všichni bývalí majitelé a exmanažeři MUS byli uznáni vinnými z podvodů a praní špinavých peněz. České ministerstvo financí rozsudek, který je zatím nepravomocný, přivítalo, zatímco obžalovaní trvají na své nevině.
    Krausovi a Koláčkovi, kteří byli přítomni v soudní síni, soudce okamžitě přidělil policejní doprovod. Pozdě večer nicméně soud rozhodl, že nemusejí nastoupit do vazby. Důvodem je skutečnost, že Česko i Švýcarsko jsou signatáři Evropské úmluvy o vydávání. Odsouzení navíc dali najevo, že se nemíní vyhýbat trestu.
    Diviš, Čmejla a Klimecký se dnes k soudu nedostavili a šestý obžalovaný - 86letý Belgičan Jacques de Groote - dostal pouze podmínečný peněžitý trest.
    Koláček byl odsouzen ke čtyřem letům a čtyřem měsíců vězení, Klimecký ke třem rokům a jednomu měsíci, Kraus ke třem letům vězení, z toho k jednomu roku a čtyřem měsícům nepodmíněně. Diviš dostal tři roky a deset měsíců a Čmejla čtyři roky. Všichni zároveň dostali různě vysoké podmínečné peněžité tresty. Soud se nakonec rozhodl pro mírnější potrestání, než požadovala prokuratura.
    Advokátka obžalovaných Karolina Zelenková prohlásila, že její klienti trvají na tom, že jsou nevinní. "Po doručení písemného vyhotovení rozsudku zvážíme veškeré možnosti, jak dnešní rozhodnutí zvrátit u odvolacího soudu," uvedla Zelenková.
    Koláček před soudem řekl, že je verdiktem překvapen. Nepočítal jsem s tím, uvedl, když vysvětloval, proč chce odklad nástupu trestu. Prohlásil, že verdikt považuje za překvapivý a že si neuspořádal obchodní ani rodinné záležitosti. Zároveň upozornil, že ho čeká operace močového měchýře.
    Kraus prohlásil, že se nemíní vyhýbat pravomocnému trestu a že chce jen trochu času k vyřízení svých záležitostí.
    MUS vznikla v listopadu 1993 za úřadování prvního kabinetu Václava Klause spojením tří bývalých státních dolů. Část jejích akcií byla privatizována a další část stát rozdal městům a obcím. V květnu 1998 za úřednické vlády Josefa Tošovského český stát ztratil nad MUS kontrolu, když doly ovládla americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. V červenci 1999 vláda Miloše Zemana prodala firmě Investenergy zbylý státní podíl v dolech za 650 milionů korun.
    V červnu 2005 začala švýcarská policie prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně vyprány ve Švýcarsku. V této souvislosti švýcarské úřady zablokovaly kolem 600 milionů švýcarských franků (asi 12,5 miliardy Kč). Obžaloby z praní špinavých peněz a dalších machinací padly předloni.
    Předseda tribunálu Jean-Luc Bacher dnes po vynesení rozsudku řekl, že soud bral v úvahu vysokou škodu způsobenou klamnými machinacemi kolem MUS českému státu, který v roce 1999 prodal skoro polovinu akcií za 650 milionů korun. Tato částka byla podle soudu nepřiměřená a České republice vznikla škoda 97 milionů švýcarských franků (asi dvě miliardy korun).
    Při určování trestů hrála podle Bachera roli míra podílu odsouzených na podvodech. Klíčovou roli hráli zejména Koláček, Čmejla a Klimecký, kteří získali při pochybných operacích velké prostředky. Diviš, jenž zakládal ve Švýcarsku společnosti používané při ovládnutí MUS, sehrál menší úlohu a byl spíše nástrojem, řekl soudce.
    Důležitou roli měl podle Bachera i Kraus, ale vzhledem k tomu, že se z celého podniku stáhl již v roce 2002, jeho podíl na praní špinavých peněz byl nejslabší.
    Bacher oznámil, že o osudu asi 600 milionů švýcarských franků zadržených na účtech odsouzených ve Švýcarsku se rozhodne později. Podle Bachera soud toto rozhodnutí zveřejní zřejmě na přelomu listopadu a prosince.
    Odsouzení se mohou do 30 dní odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu.
    Dnešní verdikt rovněž ukládá peněžité tresty s odkladem na dva roky: Klimeckému 10.250 švýcarských franků (212.000 korun), Koláčkovi 11.970 franků, Krausovi 8600 franků, Divišovi 63.750 franků, Čmejlovi 40.500 franků a de Grooteovi 75.900 švýcarských franků (1,6 milionu korun).
    "Ministerstvo financí hodnotí pozitivně, že švýcarský soud vyhověl obžalobě, tím lépe, že nepodmíněně. Ještě významnější je, že i z trestného činu podvodu ke škodě státu, to jen dokládá naše tvrzení," uvedl mluvčí českého ministerstva financí Ondřej Šrámek.
    Státní zástupce z olomouckého vrchního státního zastupitelství Petr Šereda, který má kauzu MUS v Česku na starosti, dnes ČTK řekl, že rozhodnutí švýcarského soudu bere na vědomí. "Rozhodnutí švýcarského soudu potvrzuje, že i ta právní konstrukce, se kterou jsme přišli v České republice, je správná a že nešlo o mylný názor," poznamenal Šereda.

Vyšetřování divoké privatizace MUS trvá již 10 let

Chronologie privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) a jejího následného vyšetřování:
    Listopad 1993 - Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS). Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl.
    Květen 1998 - Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla neprůhledná americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy.
    29. července 1999 - Vláda prodala firmě Investenergy resp. Appian Group zbylý státní podíl v dolech za 650 milionů korun.
    21. listopadu 2003 - Česká televize informovala, že privatizaci MUS zkoumá protikorupční policie. Vyšetřovatelé prověřovali, zda MUS nebyla ovládnuta za peníze určené na budoucí rekultivace. V létě 2008 byl případ odložen.
    2003 - Majetek Appian Group odkoupil investiční fond Appian Central European Development Fund spravovaný investiční bankou Credit Suisse First Boston.
    11. března 2005 - Novým majitelem mosteckých dolů se stala Severočeská uhelná (SU), kterou ovládala čtveřice manažerů a členů statutárních orgánů Appian Group a MUS ve složení Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela a Petr Pudil. Ti následně své podíly převedli na firmu Czech Coal N.V.
    Červen 2005 - Švýcarská policie začala prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně "vyprány" právě ve Švýcarsku. V této souvislosti švýcarské úřady zablokovali kolem 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy Kč).
    16. května 2006 - Menšinový podíl (40 procent) v dolech získala na Kypru sídlící společnost Indoverse Czech Coal Investments Limited, za kterou stál finančník Pavel Tykač.
    11. března 2008 - Koláček a Měkota prodali své podíly v důlní firmě svým dosavadním partnerům, Bobelovi a Pudilovi.
    Červenec 2009 - Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká oznámila, že na základě výsledků vyšetřování švýcarských orgánů nechala kauzu privatizace MUS znovu otevřít.
    Prosinec 2010 - Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited.
    20. ledna 2011 - Mladá fronta Dnes napsala, že údajné milionové provize z privatizace MUS mířily k lidem z okolí někdejšího předsedy ČSSD Stanislava Grosse. Podezření začala prošetřovat protikorupční policie.
    24. října 2011 - Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací ve vztahu s MUS sedm lidí.
    13. listopadu 2011 - Nejvyšší státní zastupitelství oznámilo, že ČR ztratila možnost uplatnit v trestním řízení ve Švýcarsku nárok na náhradu škody v kauze MUS. Švýcaři se předtím Česka opakovaně dotazovali, zda se chce k trestnímu řízení připojit jako poškozená strana, české úřady ale včas nereagovaly.
    19. prosince 2011 - Švýcarský soud zamítl dodatečně podanou žádost ČR o připojení k trestnímu řízení proti bývalým manažerům MUS. ČR se proti verdiktu neúspěšně odvolala.
    5. června 2012 - Ministerstvo financí podalo jménem ČR trestní oznámení na šest bývalých manažerů MUS. Ministerstvo rovněž uplatnilo nárok na náhradu způsobené škody.
    20. června 2012 - Česká policie oznámila, že začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup akcií této firmy. K obvinění z trestných činů zneužití informace a postavení v obchodním styku přibylo v říjnu ještě obvinění z podvodu při privatizaci.
    19. listopadu 2012 - Policie obstavila exmajitelům MUS bankovní účty, cenné papíry a nemovitosti.
    9. března 2013 - Stíhaný Luboš Měkota ve věku 55 let zemřel. Trestní stíhání vůči němu bylo proto zastaveno.
    13. května 2013 - Ve švýcarském městě Bellinzona začal proces se šesti bývalými manažery a majiteli MUS. Kvůli nepřítomnosti poloviny obžalovaných soudce rozhodl celou kauzu rozdělit na dvě části. Do soudní síně přišli jen Čmejla, Diviš a Kraus.
    21. května 2013 - Skončila první fáze soudu.
    10. června 2013 - Začala druhá část procesu. Před soud se tentokrát dostavili Antonín Koláček a Belgičan Jacques de Groote; nepřišel Oldřich Klimecký.
    24. června 2013 - Soud spojil obě části procesu.
    1. července 2013 - Švýcarská prokuratura navrhla Koláčkovi, Čmejlovi, Divišovi, Klimeckému a Krausovi pět let vězení nepodmíněně, de Grooteovi dva roky podmíněně a všem vysoké pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat 150 milionů franků (3,2 miliard korun). Obhajoba argumenty prokuratury odmítla.
    3. července 2013 - Bývalí manažeři (MUS) požádali soud o zproštění viny ve všech bodech obžaloby, uvolnění zablokovaných peněz a náhradu soudních výloh.
    4. července 2013 - Přelíčení skončilo.
    30. července 2013 - Žalobci v kauze MUS vedou jedno společné řízení ve kterém jsou krom exmanažerů MUS stíháni i bývalý náměstek ministra průmyslu Miroslava Grégra (ČSSD) Robert Sýkora (přijímání úplatku) a zbrojař Pavel Musela (podplácení).
    8. října 2013 - Ministerstvo financí oznámilo, že rozšířilo trestní oznámení v kauze MUS. Nově argumentuje mimo jiné tím, že obvinění firmu kontrolovali už o rok dříve, než prohlašovali.
    10. října 2013 - Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. V případě Krause a Koláčka, kteří byli přítomni, nařídil jejich okamžité zadržení. Diviš, Čmejla a Klimecký se do soudní síně nedostavili. Belgičan Jacques de Groote dostal pouze peněžitý trest.

Vizitky obžalovaných v kauze MUS

Vizitky odsouzených ve švýcarském procesu v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS; rozsudky jsou zatím nepravomocné; řazeni abecedně):

Marek Čmejla (46) - Vystudovaný kybernetik a někdejší člen kapely Tichá dohoda zahájil svou manažerskou dráhu ve finanční skupině Newton, kterou v roce 1994 založili další dva obvinění Petr Kraus a Antonín Koláček. Podle médií sehrála společnost Newton podstatnou roli při skrytém nákupu akcií mosteckých dolů. V roce 2001 Čmejla svůj podíl v Newtonu prodal a stal se manažerem Appian Group, která nedlouho poté ovládla strojírny Škoda Holding. V roce 2010 koupil Čmejla spolu s Jiřím Divišem a dalšími dvěma osobami dopravně strojírenskou Škodu Transportation. Čmejla, jenž v současnosti žije v Monaku, figuruje ve statutárních orgánech několika českých firem. Kromě Škody Transpotation se jedná například o společnost Loterie Korunka nebo společnost Cartex.
Dnes byl soudem uznán vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsouzen ke čtyřem letům vězení a k peněžitému trestu. Do soudní síně se dnes nedostavil.

Jiří Diviš (57) - V roce 1979 emigroval tento bývalý basketbalista do Švýcarska, kde vystudoval práva a začal pracovat v investičním poradenství. V 90. letech v Česku zastupoval švýcarskou společnost Investenergy, která skupovala akcie MUS pro Appian Group. V letech 1998-2002 byl členem dozorčí rady MUS. Coby vrcholný manažer Appianu byl Diviš v roce 2003 vyslán do dozorčí rady Škoda Holdingu a v roce 2010 se stal jedním ze čtyř spolumajitelů Škody Transportation. Bydliště má v Monaku. Jeho jméno figuruje ve statutárních orgánech několika českých firem (například Loterie Korunka). Podle švýcarské prokuratury byla pro aktivity obžalovaných v kauze MUS klíčová právě Divišem založená společnost Investenergy vytvořená ve Fribourgu, přes kterou šly peníze na soukromé účty obžalovaných.
Dnes byl soudem uznán vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsouzen na tři roky a deset měsíců a k peněžitému trestu. Do soudní síně se dnes nedostavil.

Jacques de Groote (86) - Bývalý vysoký manažer Světové banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF). V lednu 2003 týdeník Ekonom napsal, že Grooteho působení v MMF bylo problematické, a že kvůli němu tato organizace přijala ustanovení o střetu zájmů. V polovině 90. let byl zakladatelem Appian Group, která ovládla MUS, a v jejímž čele Groote stál podle dostupných informací do jara 2003. Fakt, že se o privatizaci dolů začala zajímat švýcarská policie, souvisel podle Mladé fronty Dnes s udáním, které na Grooteho pro jeho údajný milionový dluh podala švýcarská společnost Conseil Alain Aboudaram. De Grooteovi navrhla prokuratura na rozdíl od ostatních dva roky vězení podmíněně. Dnes dostal u soudu pouze peněžitý trest.

Oldřich Klimecký (73) - Někdejší generální ředitel MUS, jenž řadu let zasedal ve statutárních orgánech vlastníka mosteckých dolů. Figuroval také v orgánech Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí či FK Baník Most. V současnosti už stojí mimo byznys. Dnes byl uznán vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsouzen ke třem rokům a jednomu měsíci a k peněžitému trestu. Do soudní síně se dnes nedostavil.

Antonín Koláček (54) - V roce 1994 stál spolu s Petrem Krausem u vzniku finanční společnosti Newton Financial Management Group. O rok později usedl Koláček do představenstva MUS, do něhož se dostal coby vrchní personalista Komerční banky, která v důlní firmě vlastnila podíl. Postupně se stal nejvlivnějším manažerem MUS a byl rovněž generálním ředitele Appian Group. V roce 2005 spolu s nedávno zesnulým manažerem Měkotou získali každý čtyřicetiprocentní podíl v dolech, který posléze prodali Pavlu Tykačovi. Poté postupně odešel ze světa byznysu a věnuje se buddhismu a dalším duchovním naukám a cestování. Založil také například Dům osobního rozvoje Maitrea v Praze nebo waldorfskou mateřskou školku. Před lety média odhadovala výši jeho majetku na osm až devět miliard korun. Během svého závěrečného slova věnoval hlavní prokurátorce zdobenou svíčku a porcelánovou sošku anděla. "Jste součástí mého osudu a já jsem za to vděčný," řekl tehdy prokurátorce.
Koláček byl dnes uznán vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsouzen ke čtyřem letům a čtyřem měsíců vězení a k peněžitému trestu. V případě Koláčka a také Krause, kteří byli přítomni, soud nařídil jejich okamžité zadržení.

Petr Kraus (46) - V roce 1994 stál spolu s Antonínem Koláčkem u zrodu společnosti Newton Financial Management Group, která se zabývala obchodováním na finančních trzích a souvisejícím poradenstvím. Právě Newton sehrál podle tisku důležitou roli při ovládnutí MUS. Kraus je je prostřednictvím společnosti Eurogate, Ltd. jediným akcionářem holdingu Newton i v současnosti. Mimo jiné je členem dozorčí rady brněnské vysoké školy Newton College a do jeho majetku patří Hřebčín Favory na Benešovsku, který se zabývá chovem starokladrubských koní, a je předsedou správní rady Nadačního fondu Erudikon.
Dnes byl uznán vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsouzen ke třem letům vězení, z toho k jednomu roku a čtyřem měsícům nepodmíněně, a k peněžitému trestu. V případě Krause a také Koláčka, kteří byli přítomni, soud nařídil jejich okamžité zadržení.

Poznámka:
Prokuratura původně navrhla Koláčkovi, Čmejlovi, Krausovi, Divišovi a Klimeckému trest vězení pět let nepodmíněně a vysoké peněžní pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Pro Belgičana Jacquesa de Groota žaloba žádala dva roky vězení podmíněně a pokutu.

Luboš Měkota (1957-2013) - V případu byl obžalován i miliardář a bývalý majitel TV Metropol a Pětka Luboš Měkota, který ale letos v březnu náhle zemřel ve věku 55 let. Soud proto jeho kauzu v květnu odložil. Bývalý manažer MUS byl jedním z 50 nejbohatších lidí v Česku a kromě dvou televizních stanic vlastnil podle médií také vysokou školu. Měkota většinu svého profesního života pracoval v mostecké důlní společnosti - mj. byl revírníkem, šéfem odborů, personálním ředitelem společnosti, později ve firmě zastával nejvyšší manažerské funkce, byl generálním ředitelem i předsedou představenstva. V roce 2005 spolu s Antonínem Koláčkem získali každý čtyřicetiprocentní podíl v dolech, který posléze prodali Pavlu Tykačovi.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Krimi