Většina firem se stále setkává se zakázkami připravenými na míru

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Česká republika | Drtivá většina firem, 95 procent, se stále setkává se zakázkami ušitými na míru konkrétnímu uchazeči. Ani podle 70 procent úředníků nejsou veřejné zakázky transparentnější než v době...

takzvaných losovaček, tedy před začátkem účinnosti novely zákona o veřejných zakázkách označované jako transparentní. Vyplývá to z průzkumu společnosti Otidea, kterého se zúčastnilo na pět stovek zadavatelů a 150 dodavatelů veřejných zakázek. Aktuální novela zákona platí od dubna 2012.
    Na 80 procent zadavatelů se ale domnívá, že práce se zakázkami není nyní efektivnější, přestože se soutěží převážně podle jediného kritéria - tedy nejnižší ceny. Podle ředitele poradenské společnosti Otidea Tomáše Langra se praxe vůbec nezměnila. "Změnil se zákon, ale praxe zůstala stejná. Rozdíl je v tom, že za losovaček se soutěžilo s maximem prostředků, dnes s minimem. Bohužel to ale jde na úkor kvality zakázek, místo na úkor korupce," poznamenal.
    Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které poslední novelu připravilo, odmítá, že by zákon v praxi nefungoval. "Jedná se více o subjektivní dojmy než fakta. Jsme si vědomi toho, že novela přinesla administrativní náročnost, ale významná jsou také zlepšení," reagoval na výsledky průzkumu Marek Ženkl z odboru komunikace MMR.
    Téměř každý šestý úředník v průzkumu přiznal, že přijal podhodnocenou nabídku. Pětina dokonce opakovaně. Zároveň 60 procent dodavatelů někdy nabídlo cenu, která byla pod hodnotou zakázky, nebo o takovém postupu slyšelo od kolegů či známých. Celých 90 procent zadavatelů a 80 procent firem je přitom přesvědčeno, že mimořádně nízké nabídkové ceny mohou ohrozit bezpečnost stavby.
    "Zadavatelé jsou paralyzováni ve svých výběrových řízeních a dostávají se do pozice, kdy jsou vydíratelní. Odchod stavební firmy od rozpracovaného díla by totiž způsobil výrazné problémy s dokončením projektu, jeho financováním a dodržením termínu. Proto většina úředníků raději přistoupí na nejnižší cenu i na úkor kvality," poznamenala vedoucí oddělení veřejných zakázek společnosti Otidea Kateřina Koláčková.
    Podle průzkumu se 85 procent zadavatelů bojí napadení zadávacího řízení pro netransparentnost, proto raději hodnotí zakázky pouze podle kritéria nejnižší nabídkové ceny. "Zákon hodnocení zakázek pouze na cenu, místo na kvalitu, nenařizuje. Klíčem je samotná praxe ministerstev a dalších státních orgánů. Zásadně ale chybí informovanost a vzdělávání úředníků. Stát vydal zákon, ale už nenaučil zadavatele s jeho pravidly pracovat," zkritizoval současnou praxi Langr.
    Náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Nováček oznámil, že resort nyní připravuje metodické sdělení pro zadavatele, které jim dá více informací, jak při zadávání veřejných zakázek postupovat. "Problém nízkých cen je vyvolán objektivní situací na trhu, kde došlo ke zvýšení konkurenčního boje v souvislosti s ekonomickou krizí a se snižováním vládních výdajů. Není to nic specifického pro veřejné zakázky," prohlásil náměstek Nováček a dodal, že řešení není v dalších změnách zákona. "Institut mimořádné nízké ceny (umožňující vyřadit nabídku kvůli výrazně nízké ceně - pozn. red.) v něm už je. Jde jen o to, že obtížně aplikuje. Právě tomu bychom chtěli pomoci v metodické rovině," doplnil Nováček.
    Nyní platná novela zákona snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun bez DPH na polovinu. Pro stavební práce limit snížila z šesti milionů bez DPH na tři miliony. Od 1. ledna 2014 pak má pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu - milion korun bez DPH. Kromě toho musí být všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat i konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů. Důvodem přijetí novely byla snaha zvýšit transparentnost při zadávání veřejných zakázek.
    Senát nyní projednává takzvanou technickou novelu, už 19. v pořadí, která mimo jiné zachovává současný limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu u stavebních prací na třech milionech korun. Nynější podoba zákona ho od 1. ledna příštího roku snižuje na milion korun. Nová úprava ruší například i povinnost zrušit výběrové řízení kvůli jedné nabídce, při opakovaném vypsání zakázky bude moci zadavatel nově hodnotit i jediného zájemce.
    Novelu na konci září schválila vláda Jiřího Rusnoka v demisi a jako zákonné opatření ji předložila Senátu. Poslanecká sněmovna je rozpuštěná a horní komora Parlamentu může v takovém případě přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a které by jinak vyžadovaly přijetí ve formě zákona. Nově zvolení poslanci pak taková opatření musí schválit na své první schůzi.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality