Obama hájí útok proti Sýrii, Putin o Asadově vině pochybuje

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Washington | Významné spojence pro trestný úder proti Sýrii získal v úterý v noci v Kongresu americký prezident Barack Obama, jehož plán podpořilo vedení zahraničního výboru amerického Senátu. Na tiskové...

konferenci během návštěvy Švédska pak Obama vyjádřil přesvědčení, že Kongres jeho odvetnou akci - omezenou časově i rozsahem - při hlasování podpoří. Nové varování mezitím přišlo z moskevského Kremlu, který sice úder nevylučuje, ale podmiňuje ho podporou Rady bezpečnosti OSN. Moskva, která důkazům o vině syrské vlády nevěří, má jako stálý člen v Radě bezpečnosti právo veta.
    Obama ve Stockholmu upozornil, že svět musí dát pádnou odpověď na chemický útok, o jehož vinících je pevně přesvědčen. "Důkazy o užití chemických zbraní syrskou vládou jsou jasné," konstatoval a dodal, že ve hře při zvažování protisyrského úderu není jeho osobní důvěryhodnost, ale prestiž amerického Kongresu i celého světového společenství. Zároveň Obama zdůraznil, že jako vrchní velitel amerických ozbrojených sil si vyhrazuje právo "jednat s ohledem na zájmy národní bezpečnosti".
    Rezoluce navržená Bílým domem, která zmocňuje hlavu státu k útoku na Sýrii, neprošla sice senátním výborem beze šrámů, ale hlavních bodů se připomínky nedotkly. Podle vedení senátního výboru může intervence trvat nejvýš 60 dní, ale Obama může požádat Kongres o prodloužení o dalších 30 dní. Vláda nesmí nasadit do bojových operací pozemní jednotky.
    Někteří republikánští i demokratičtí poslanci ovšem stále váhají, zda úder podpořit. Tvrdí, že vláda ještě nepředložila důkazy dostatečně potvrzující, že za útokem je Asad. Přímé důkazy chybějí i Moskvě, která pokládá americké indicie o podílu syrského režimu na chemickém útoku za nepřesvědčivé. Prezident Vladimir Putin v rozhovoru pro agenturu AP dokonce naznačil, že videozáznam dokumentující tragické následky útoku může být montáží rebelů napojených na Al-Káidu.
    Vojenský zásah západních států v Sýrii by bez mandátu OSN byl podle Putina agresí a otevřel by možnost nových ruských zbrojních dodávek Asadovi. Rusko navíc nezůstává u slov a posiluje svou vojenskou přítomnost v citlivém regionu východního Středomoří. Do oblasti se vydal velký raketový křižník Moskva, dvě minolovky, průzkumná loď Priazovje a výsadková loď Novočerkassk. Podle ruských admirálů je posílená flotila připravena na "všechny varianty".
    Americké váhání i ruské manévry komplikují situaci Francie, dnes nejvěrnějšího spojence Washingtonu. Paříž je zatím podle diplomatů v Evropě ve své podpoře vojenského úderu proti Sýrii poměrně osamocená. Od počátku tohoto týdne kontaktuje evropské partnery s nadějí na možnou společnou reakci Evropské unie.
    Konečnou bilanci stoupenců a odpůrců zásahu by francouzská diplomacie mohla učinit o víkendu během neformální schůzky ministrů zahraničí EU v litevském Vilniusu. Paříž by prý podpořila i takové společné prohlášení EU, které by "operační" podporu vojenskému úderu přímo neposkytlo. Alespoň by se ale mohlo vyhnout formulacím, které by spojovaly intervenci s mandátem Rady bezpečnosti.
    Jednoznačně pro zásah v Sýrii je z evropské osmadvacítky podle AFP Chorvatsko, Dánsko, Řecko, Lotyšsko, Rumunsko a Kypr. Berlín účast ve vojenském zásahu vyloučil, proti akci se vyslovil i britský parlament. Jeho zamítavé rozhodnutí obratem ruky podpořila Belgie, považovaná za blízkého francouzského spojence. Itálie a Španělsko trvají na tom, že protisyrská akce musí podléhat souhlasu OSN.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika