Poslanci rozpustili Sněmovnu, budou předčasné volby

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Poslanci dnes podle očekávání poprvé v historii schválili rozpuštění Sněmovny. Pro návrh hlasovalo 140 ze 147 přítomných poslanců, ODS před hlasováním opustila sál. Zákonodárci svým hlasováním...

tak otevřeli cestu k předčasným volbám, jež jsou podle většiny stran nejlepším řešením současné politické krize, která začala pádem vlády Petra Nečase (ODS). Sněmovnu musí rozpustit prezident Miloš Zeman, který už dříve avizoval, že by chtěl předčasné volby vyhlásit na 25. a 26. října.
    Ke schválení návrhu bylo třeba nejméně 120 hlasů. Už před začátkem dnešního jednání Sněmovny se pro rozpuštění dolní komory vyjádřily strany, které potřebný počet poslanců mají. Pro návrh se po tříhodinové debatě vyslovilo všech 54 poslanců ČSSD, 42 poslanců TOP 09 a Starostů, 26 poslanců KSČM a deset přítomných poslanců VV. Připojilo se k nim dalších osm zákonodárců.
    Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) po hlasování vyjádřila přesvědčení, že poslanci udělali chybu. Současnou krizi podle ní předčasné volby nevyřeší a Sněmovna si měla vybrat náročnější cestu než své rozpuštění. Němcová nicméně řekla, že se předčasných voleb nebojí.
    Zástupci ODS už před hlasováním varovali, že je v ohrožení osud některých důležitých zákonů. Podle předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy by například provozovatelé obnovitelných zdrojů energie mohli napadnout u Ústavního soudu novelu zákona, který upravuje podporu pro tyto zdroje. Její zneplatnění by pak vedlo ke zdražení elektřiny pro spotřebitele.
    Většina politiků ale rozpuštění Sněmovny uvítala. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka po hlasování řekl, že výsledek je jednoznačný a že by ho všichni měli respektovat. Vyzval také prezidenta, aby se co nejdříve setkal s předsedy parlamentních stran a projednal s nimi datum voleb. Říjnový termín, který Zeman už dříve zmínil, si ČSSD podle Sobotky dokáže představit.
    Mluvčí Hradu Hana Burianová předpokládá, že setkání s šéfy stran bude prezident domlouvat během středy. Podle dřívějších informací by se mohlo uskutečnit v pátek.
    Také místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek očekává, že prezident Sněmovnu rozpustí bez zbytečných průtahů. Předčasné volby jsou podle něj jedinou cestou k ukončení krize poté, co se ukázalo, že ve Sněmovně není politická většina pro fungování jakékoli vlády.
    Rozpuštění Sněmovny vítají i komunisté. Jejich předseda Vojtěch Filip řekl, že nebylo jiné cesty z krize, která se prý trvale prohlubovala. Je přesvědčen, že se prezident brzy sejde s předsedy politických stran a Sněmovna bude rozpuštěna tak, aby se volby uskutečnily v ohlášeném termínu na konci října.
    Kladně se ke konci Sněmovny postavily i Věci veřejné, kterým průzkumy nedávají v příštích volbách naději na návrat do dolní komory. Jejich předseda Vít Bárta uvedl, že strana se již připravuje na volební kampaň.
    Rozhodnutí poslanců ocenily i strany, které ve Sněmovně zástupce neměly a nyní se chystají na volební boj, KDU-ČSL, Strana práv občanů - zemanovci, Strana zelených i hnutí ANO Andreje Babiše.
    Předseda úřednické vlády Jiří Rusnok v reakci na rozpuštění Sněmovny řekl, že jeho kabinet v demisi nyní utlumí zákonodárnou aktivitu. Vláda by se ale podle něj mohla zabývat několika zákonnými opatřeními, z nichž jedno se bude týkat snížení poplatku za pobyt v nemocnicích.
    Zákonná opatření by na návrh vlády schvaloval Senát. Před projednáním takových návrhů se ale senátoři budou zabývat zákony, které ještě Sněmovna stačila schválit. Projednávat je budou na schůzi od 12. září, a pokud by je zamítli, nebude už šance na jejich schválení v původní podobě.
    Konce Sněmovny si všímají i zahraniční média. Agentura Reuters napsala, že Sněmovna otevřela cestu k předčasným volbám, které mohou komunistům přinést podíl na moci. Podle britské BBC volby ukončí měsíce trvající politický chaos. Agentura DPA připomíná názory analytiků, že se země politicky posune doleva.
    Do rozpuštění Sněmovny by ale ještě podle poslanců ČSSD a TOP 09 mohla zasáhnout stížnost k Ústavnímu soudu, kterou podal poslanec VV Petr Skokan kvůli jednání Sněmovny z minulého týdne o důvěře Rusnokově vládě. Skokan ve své stížnosti mimo jiné žádá o to, aby soud předběžným opatřením uložil prezidentu republiky, aby do doby svého rozhodnutí nereagoval na žádné podněty vzešlé ze Sněmovny. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc proto vyzval ke stažení stížnosti.

Sněmovna schválila své rozpuštění 64 dnů po pádu premiéra Nečase

Výběr událostí kolem vládní krize (Poslanecká sněmovna v úterý schválila své rozpuštění a otevřela tak cestu k předčasným volbám):
    17. června - Kvůli kauze své spolupracovnice a životní partnerky Jany Nagyové rezignoval premiér Petr Nečas (ODS).
    - ČSSD odmítla obnovení současné koaliční vlády, zároveň ale oznámila, že se nechce ujmout moci a požaduje předčasné volby.
    19. června - ODS nominovala na předsedkyni vlády šéfku Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou.
    21. června - Prezident Miloš Zeman v Lánech zahájil třídenní sérii jednání se zástupci sněmovních stran o řešení krize.
    23. června - Prezident v Hovorech z Lán naznačil, že by situaci nejraději řešil jmenováním "vlády odborníků". Záměr jmenovat úřednickou vládu potvrdil i o den později.
    25. června - Zeman jmenoval premiérem ekonoma Jiřího Rusnoka, strany dosavadní koalice mu předtím nabídly 101 podpisů pro podporu vlády v čele s Němcovou.
    - Objevila se jména prvních ministrů nové vlády, mimo jiné šéfů resortů vnitra (Martina Peciny) a zahraničí (Jana Kohouta).
    26. června - Rusnok řekl, že nemá námitky proti obsazení velvyslaneckých postů v Bratislavě a Moskvě podle návrhů prezidenta, tedy Livií Klausovou a Vladimírem Remkem.
    28. června - Sociální demokracie připustila, že by se při případném druhém pokusu ujala sestavení menšinové vlády.
    8. července - Jako poslední byl v Rusnokově vládě obsazen post ministra financí. Vybral si expremiéra a neúspěšného kandidáta na prezidenta Jana Fischera.
    10. července - Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě vládu premiéra Rusnoka.
    16. července - Vláda zvedla minimální mzdu a nevyslyšela tak výzvy politiků, aby nedělala zásadní rozhodnutí.
    17. července - Premiér Rusnok začal schůzkou s KSČM jednání o podpoře vlády.
    - Poslanecká sněmovna hlasovala o svém rozpuštění a vypsání předčasných voleb, pro bylo 96 ze 188 přítomných poslanců (nutných je 120 hlasů).
    22. července - Prezident Zeman v Lánech zahájil jednání s předsedy sněmovních klubů o možné podpoře vlády.
    24. července - Zeman řekl, že pokud by si šéf ČSSD Bohuslav Sobotka řekl, mohl první pokus o sestavení vlády dostat on.
    30. července - Pokračovaly personální změny iniciované novou vládou. Po některých ministerských náměstcích skončilo představenstvo Českých drah včetně generálního ředitele Petra Žaludy. Novým šéfem drah se stal Dalibor Zelený.
    1. srpna - Ministr kultury Jiří Balvín odvolal čerstvě nastoupivšího ředitele Národního divadla Jana Buriana. Po tlaku ze strany umělců a na pokyn premiéra vzal Balvín krok zpět.
    2. srpna - Rusnokova vláda schválila programové prohlášení.
    - Úřad vlády zveřejnil platy vedoucích zaměstnanců v letech 2010 až 2012, včetně mzdy Jany Nagyové.
    3. srpna - Rusnok řekl, že i bez získání důvěry může kabinet podle ústavy vládnout dál třeba několik měsíců v demisi.
    5. srpna - Ruskovův kabinet podpořila hlasy hejtmanů za ČSSD a KSČM Asociace krajů ČR.
    - Rusnok řekl, že nevyhoví výzvě šéfů baletu a činohry Národního divadla k odvolání ministra Balvína.
    7. srpna - Rusnokova vláda nezískala podle očekávání důvěru. Odmítla ji někdejší koalice, ne ale většinou 101 hlasu.
    - V reakci na nejednotnost ODS začali kromě levice prosazovat rozpuštění Sněmovny i zástupci TOP 09.
    9. srpna - Vláda přijala usnesení o podání demise.
    13. srpna - Rusnok předal demisi prezidentovi, ten ji přijal a pověřil kabinet výkonem funkce do jmenování nové vlády.
    - Ministr Balvín potvrdil Jiřího Fajta do čela Národní galerie, místo září se ale funkce ujme až od ledna 2014.
    15. srpna - Zemanův kancléř Vratislav Mynář potvrdil, že mezi novými velvyslanci budou i Remek a Klausová. Vláda je podle LN schválila už 31. července.
    16. srpna - Prezident Zeman řekl Haló novinám, že pokud se Sněmovna rozpustí, vyhlásí předčasné volby na 25. a 26. října.
    20. srpna - Poslanci schválili rozpuštění Sněmovny; návrh podpořili hlavně poslanci ČSSD, TOP 09 a Starostů, KSČM a VV.