Vilda Jakš: sportovní hvězda, která odmítla ustoupit nacistům

Aktuality

zdroj: bojove-sporty.cz

Praha | Jméno Vilda Jakš, to byl za první republiky pojem: talentovaný boxer s bojovným srdcem a rychlýma nohama patřil mezi největší československé sportovní hvězdy. Rodák z Brotčic u Brna dokonce v roce...

1935 sahal po titulu profesionálního mistra světa ve střední váze, Francouz Marcel Thil se ale nakonec ukázal být nad jeho síly. Jakšova bojovná nátura jej za války zavedla do řad britského Královského letectva, což se mu 21. srpna 1943 stalo osudným.
    Stačilo přitom jen málo a slavný sportovec mohl válku přežít, jen by musel projevit méně odvahy - to ale v Jakšově případě nepřicházelo v úvahu. Jako palubní střelec na bombardérech 311. československé perutě RAF si totiž odsloužil své hned na začátku války, patřil mezi první letce, kteří se od září 1940 podíleli na bombardovací ofenzívě. Jakš si dokonce vysloužil válečný kříž, v červenci 1941 ale s létáním i kvůli zranění skončil a stal se z něj zbrojní instruktor.
    Po roce se začal starat o fyzičku nováčků v jednotce, která připravovala muže pro řídnoucí řady československých perutí. Teplé a hlavně bezpečné místo ale Jakšovi někteří předhazovali, a tak se v létě 1943 přihlásil zpátky do aktivní služby. "Třistajedenáctka" se v té době přezbrojovala na nové letouny, čtyřmotorové Liberatory, a Jakš onoho srpnového dne roku 1943 patřil opět mezi první. Protiponorkový bombardér pilotovaný šéfem peruti Jindřichem Breitcetlem se ale domů nevrátil.
    Vilda Jakš se přitom netajil tím, že má z dalšího létání strach. "Do tý mašiny, i když vím, že to je moc pěkný, se mi nechce. Já vám to řeknu upřímně, já mám vopravdu strach a nevím z čeho," svěřil se jednomu ze spolubojovníků, Miroslavu Vildovi. Nakonec ale boxer a bojovník nastoupil do letadla a zaujal svojí pozici za zadními kulomety. Tam také nejspíše padl, když posádku nad Biskajským zálivem překvapila skupina německých dálkových stíhaček Messerschmitt Bf 110.
    Proti nim neměl osamocený Liberator šanci. V chladných vodách Atlantiku se tak uzavřel život muže, který v dobách své slávy dokázal naplno vychutnávat život. "Vilda byl veselý chlapík s povahou bonvivána. Ve 30. letech byl v Praze celebrita," vzpomínal Ivan Hodáč, bratr herečky Nataši Gollové. Krátce před válkou třeba Jakš chodil se slavnou maďarskou herečkou Käthy Nagyovou, v té době usazenou ve Francii, které ho marně lákala k sobě na Riviéru, on dal ale přednost službě v RAF.
    Nebylo to ale rozhodně poprvé, kdy si Vilda Jakš přes názory okolí prosadil svou, ostatně ani cesta rodáka z Bratčic u Brna (narodil se 25. dubna 1910) k boxu nebyla bez překážek. Když mu bylo šest, padl jeho otec na ruské frontě a na malého Viléma a jeho bratra Josefa dohlížel jejich pražský strýc. Ten hochům narýsoval dráhu čalouníka, Vilda ale dával už jako školák přednost boxu v bratčické sokolovně a rohovnictví jej nepřestalo lákat ani poté, co v 15 letech přišel do Prahy.
    Zápasil za nuselský klub Český lev a v roce 1929 začala jeho hvězda na boxerském nebi stoupat, nejprve mezi amatéry. Na jaře 1932 přestoupil mezi profesionály a po krátké pauze, kterou strávil na vojně, od roku 1933 ukázal svou sílu a mrštnost. V letech 1933 až 1936 byl mistrem Československa, mířil ale dál, než jakýkoli z jeho domácích soupeřů. V květnu 1935 se po těžce vybojovaném vítězství nad Španělem Alvarem Santosem postavil mistru světa Thilovi v jeho domovské Paříži.
    Životní zápas se ale Jakšovi moc nepodařil, přestože dokázal v 10. kole Francouze poslat na zem. "Byl z Vildovy strany defenzivní, takový stereotypní. Asi nebyl úplně v pohodě," popsal duel boxer Rosťa Osička. Ve 14. kole raději hodil Jakšův manažer do ringu ručník a ukončil tak neuvěřitelnou šňůru 28 utkání bez porážky. Vytoužené odvety se ale už Vilda nedočkal, jeho životem se ale o půl století později inspiroval režisér Jaroslav Soukup při natáčení filmu Pěsti ve tmě.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti

» Sport