Sedmdesátník Pavel Rychetský řídí Ústavní soud už 10 let

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Právník Pavel Rychetský stojí v čele Ústavního soudu již 10 let. Letos v červnu byl navíc tento respektovaný právník a předlistopadový disident bez problému potvrzen Senátem ve funkci. Vzhledem k...

jeho vyššímu věku, 17. srpna mu bude 70 let, nechce Rychetský absolvovat druhé období celé.
    Coby znalec práva se Rychetský těší u odborné veřejnosti respektu. Jeho nominace na člena konstitučního tribunálu v roce 2003 nicméně vyvolala i kritické reakce. Důvodem byla zejména skutečnost, že Rychetský v té době zastával post ministra spravedlnosti a zároveň místopředsedy vlády zodpovědného za legislativní činnost kabinetu. Stál tak u zrodu podstatné části zákonů, o nichž by nově mohl rozhodovat z pozice soudce. Někteří publicisté Rychetského rovněž kritizovali za to, že jako ministr údajně pomáhal vládě obcházet rozhodnutí Ústavního soudu týkající se regulace nájemného.
    Přes počáteční kritiku si ale Ústavní soud pod Rychetského vedením dokázal udržet pověst respektované instituce. Nebylo to přitom úplně jednoduché. Počet podání velmi rychle roste, naproti tomu obsazování soudcovských míst kvůli dlouhodobým sporům mezi nyní už bývalým prezidentem Václavem Klausem a Senátem povážlivě drhlo. V posledních letech se navíc Ústavní soud čím dál tím víc stává místem, kde svádí boj opozice s vládou o zákony, jež mají ideologický rozměr. Právě hrozící politizace rozhodování soudu byla důvodem, proč Rychetský podle svých slov počátkem roku 2008 uvažoval o rezignaci.
    Funkci si nicméně ponechal a v říjnu 2012 oznámil, že za určitých podmínek uvažuje o možnosti ucházet se o druhé funkční období. Učinil tak i přesto, že o rok dříve možnost prodlužování mandátu ústavních soudců veřejně kritizoval. Koncem června ho Senát přesto ve funkci potvrdil. Podle svého dřívějšího vyjádření ale Rychetský nehodlá absolvovat celých deset let.
    Pavel Rychetský se narodil 17. srpna 1943 v Praze, vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Čtyři roky byl členem KSČ, vystoupil z ní v roce 1970. Z politických důvodů pak musel odejít z právnické fakulty a pracoval jako podnikový právník.
    V dobách normalizace byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a v listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum. Po jeho rozštěpení v roce 1990 působil Rychetský v jednom z jeho nástupců, Občanském hnutí.
    Vládní křeslo si Rychetský poprvé vyzkoušel ještě před rozpadem federace, když v letech 1990 až 1992 vykonával funkci místopředsedy vlády ČSFR a předsedy její legislativní rady. Z pozice hlavního legislativce kabinetu se podílel na "revoluci práva", kterou si vyžádala změna režimu. Do tehdejšího vládního křesla odcházel Rychetský z funkce republikového generálního prokurátora, kterou vykonával od ledna 1990.
    Po rozpadu federace Rychetský vysokou politiku dočasně opustil a věnoval se zejména advokátní praxi. Do horních pater politického života se vrátil v roce 1996, kdy na Strakonicku zvítězil v prvních senátních volbách.
    O dva roky později se Rychetský jako legislativní odborník ČSSD objevil znovu ve vládě. V kabinetu Miloše Zemana zastával funkci místopředsedy pro lidská práva a legislativu. Pro místopředsednickou vládní funkci a navíc jako ministra spravedlnosti si jej vybral i Zemanův nástupce Vladimír Špidla.
    V únoru 2003 chtěli Rychetského jeho spolustraníci vyslat do boje o nejvyšší ústavní funkci. O úřad prezidenta však Rychetský nestál, byť jeho vyhlídky podle politologů nebyly zanedbatelné. Hlavou státu se nakonec stal Václav Klaus, jenž krátce poté navrhl Rychetského na člena Ústavního soudu.
    Kvůli jmenování šéfem konstitučního tribunálu Rychetský na vládní funkce počátkem srpna 2003 rezignoval. Z téhož důvodu také ukončil své členství v sociální demokracii, kam vstoupil v polovině 90. let.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti