Merkelová učila gymnazisty o Berlínské zdi, stavěné před 52 lety

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Berlín | V netradiční roli suplentky se dnes představila kancléřka Angela Merkelová, která na jednom z berlínských gymnázií vedla hodinu dějepisu věnovanou zahájení stavby Berlínské zdi. Od něj dnes uplynulo 52 let...

a kromě osvěty mládeže si němečtí politici toto výročí připomněli také uctěním památky nejméně 136 lidí, kteří při pokusu o překonávání tohoto symbolu studené války zahynuli.
    O významu 13. srpna 1961 pro životy lidí v někdejší socialistické Německé demokratické republice i v západní části tehdy rozděleného Berlína diskutovala Merkelová se studenty 12. ročníku berlínského gymnázia Heinricha Schliemanna. Žáci si ji sami vybrali jako "suplenta na přání" v anketě časopisu pro mladé Spiesser.
    Pro kancléřku, která vyrůstala v NDR a v době zahájení stavby zdi jí bylo sedm let, to byla za katedrou premiéra. Novinářům přiznala, že se hodně soustředila. Hodinu zahájila tím, že na tabuli napsala své jméno a studenty vyzvala, aby ji oslovovali "paní Merkelová". Pak už museli novináři za dveře. Ve třídě kromě 26 studentů mohla zůstat jen přispěvatelka Spiesseru Milena Zwerenzová, která později médiím vylíčila své dojmy z výuky s nejmocnější političkou světa.
    "Zpočátku byla trochu přísnější, ale po chvíli roztála a se studenty hodně mluvila," přiblížila mladá novinářka. Na začátku hodiny byla podle ní také hodně věcná. "Jako klasická učitelka dějepisu," poznamenala Zwerenzová.
    Merkelová podle ní studentům například rozdala mapy Berlína, na kterých měli ukazovat trasu zdi. Pokud nevěděli, prozradila správné řešení. Líčila prý i vlastní zkušenosti se životem v NDR. Vyprávěla třeba o tom, jaký je to pocit vědět, že vás sleduje tajná policie Stasi, nebo o nemožnosti volně cestovat.
    Podle dalších účastníků proběhla výuka s Merkelovou v uvolněné atmosféře. "Právě jsem měl nejuvolněnější suplovanou hodinu a přeci jsem se něco dozvěděl," napsal na Twitter Leonard Wolf.
    Po jejím skončení kancléřka novinářům řekla, že na samotný den zahájení stavby zdi nemá žádnou konkrétní vzpomínku. "Vím jen, že moji rodiče byli hodně smutní a že dva dny před stavbou zdi jsem byla v Západním Berlíně se svou babičkou," vybavila si politička, která vyrůstala v rodině evangelického pastora v braniborském Templinu.
    Oficiální vzpomínková akce se uskutečnila u památníku Berlínské zdi, kde oběti tohoto betonového valu, který 28 let rozděloval německou metropoli, uctili položením věnců ministr kultury Bernd Neumann a berlínský primátor Klaus Wowereit. Oba zdůraznili, že Německo nesmí na tyto mrtvé zapomínat. Zejména mladým lidem by se mělo vštěpovat, že tehdejší komunistické vedení NDR stavbou zdi pošlapalo právo na svobodu svých občanů, prohlásil podle agentury DPA Neumann.
    Režim Waltera Ulbrichta rozhodl o výstavbě zdi s cílem zastavit odliv obyvatel NDR do bohatší a svobodnější západní části Berlína a odtud na Západ. Do roku 1961 takto přes Západní Berlín uteklo okolo 1,6 milionu východních Němců, pro něž byly západní sektory Berlína, patřící k Německé spolkové republice, jedinou cestou za svobodou. Vnitřní hranice mezi oběma německými státy byla totiž už od roku 1952 neprůchozí.
    V noci na 13. srpna 1961 proto nechala komunistická vláda NDR obehnat celou západní část Berlína zátarasy a ostnatým drátem, které později nahradily bezmála čtyři metry vysoké betonové panely. Ostře střežený val, který měřil 155 kilometrů, se v následujících letech podařilo překonat více než 5000 nespokojených východních Němců. Další tisíce byly při pokusu o útěk chyceny a nejméně 136 jich při něm podle údajů Nadace Berlínské zdi přišlo o život. Jiné výzkumy uvádějí i vyšší čísla.
    Funkci zátarasu mezi oběma částmi Berlína zeď přestala plnit na podzim 1989, kdy se komunistická NDR zhroutila.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti