Obrazem: Padesát let vodního díla Fláje v Krušných horách

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Ústecký kraj | Zatímco venku panují tropické teploty, v útrobách přehrady Fláje v Krušných horách je příjemně chladno. Při příležitosti 50.výročí dokončení vodního díla se o tom přesvědčili účastníci Dne otevřených...

dveří, kteří museli zdolat na 200 schodů, prošli několik lávek ve výšce až 35 metrů ve stálé teplotě kolem šesti stupňů Celsia. Prohlídka interiérů hráze byla doplněna komentářem o historii stavby.

Kromě dne otevřených dveří bude v souvislosti s výročím vydaná poštovní známka s motivem přehrady Fláje. Známku navrhl Českojiřetínský spolek a návrh vytvořil akademický malíř Adolf Absolon. Právě jeho díla jsou vystavena v Litvínově v galerii Radniční sklípek společně s tvorbou rytce Martina Srba a s fotografiemi flájské přehrady. Otevřena byla také
34 kilometrů dlouhá cyklotrasa kolem Flájské přehrady nazvaná Jeden kopec za druhým, která překonává převýšení 563 metrů. První projížďku z Klínů na Mostecku vedl závodník na horských kolech Tomáš Trunschka, který trasu navrhl.

Flájskou přehradu postavil v letech 1951 až 1963 státní podnik Vodní stavby Sezimovo Ústí. Přehrada je jedinou betonovou pilířovou v zemi, i díky tomu je zařazena mezi kulturní památky. K dopravě materiálu použili stavitelé Moldavskou horskou dráhu, od jejíž konečné stanice vedla ke vznikající přehradě lanovka. Na Flájském potoce byla osm kilometrů od Flájí na německé straně hranice postavena v letech 1960 až 1968 přehrada Rauschenbach.
Kvůli ochraně vody dnes smí veřejnost jen na silnici kolem přehrady a přes hráz. Kromě funkce nádrže na pitnou vodu Fláje zároveň slouží jako protipovodňová ochrana pro území pod hrází. Vodní dílo je zásobárnou pitné vody pro Most, Litvínov, Bílinu, Duchcov a Teplice.

Text: Pavel Jirsák