Růžoví panteři, záhadní zloději diamantů

Aktuality

zdroj: busbyjewelry.com

Vídeň | Bylo 5. března 2004, přesně 11:45, když dva muži vešli do zlatnictví Maki v Tokiu, aby spáchali největší loupež v japonských dějinách. Jeden z mužů měl hnědé kožené rukavice a tašku s logem Cartier, druhý...

byl celý v černém. Nechali si ukázat náhrdelník Comtesse de Vendôme, mistrovské dílo zdobené 116 diamaty v ceně 24 milionů eur (asi 619 milionů Kč).
    O minutu později bezpečnostní kamery zachytily následující scénu: Jeden z mužů vzal z tašky kus papíru, jako by chtěl prodavači něco napsat. Když se k němu zaměstnanec sklonil, muž mu nastříkal do tváře pepřový sprej. Jeho komplic rozbil kladivem sklo, které chránilo náhrdelník, popadl ho spolu s několika diamanty a oba zloději pak vyběhli z obchodu a ujeli na motorce.
    Celé to netrvalo ani 40 vteřin. A jak píše list Süddeutsche Zeitung, náhrdelník Comtesse de Vendôme od té doby nikdo neviděl.
    Šlo o nejvýnosnější loupež zločineckého gangu, který je tak nechvalně proslulý, že mu policisté dali přezdívku Růžoví panteři. Tedy podle slavné komedie režiséra Blakea Edwardse z roku 1964 o zloději šperků a zmatkářském francouzském komisaři, který mu je na stopě.
    Tihle zloději si z filmu zjevně berou inspiraci. Při policejním zátahu v Londýně inspektoři našli diamantový prsten v hodnotě 600.000 eur ukrytý v nádobce s pleťovým krémem, stejně jako ve filmu. Gang, který podle Interpolu už nakradl kořist v hodnotě přes 330 milionů eur, se později stal svým způsobem mýtem: Nejúspěšnějšími zločinci na světě, kteří vykrádají zlatnictví se směsí kreativity a troufalosti, a vždy se zdají být o několik minut před policií.
    Interpol se ovšem stále snaží do sítě proniknout a Růžoví panteři nemají úplně čisté skóre, pokud jde o unikání policii. Během let se úřadům podařilo pozatýkat různé členy a "poslíčky", které gang najal na špinavou práci. Naposledy letos 18. června byl jeden z členů gangu zadržen jihovýchodně od Paříže a obviněn z ozbrojené loupeže a únosu v Německu.
    Většina zločinů probíhá podle podobného vzorce. Dobře oblečení zloději vejdou do zlatnictví ve skupině čítající dvě až pět osob a předstírají, že jsou zákazníci. Často si předem obchod obhlížejí celé týdny, aby zjistili, kde jsou uchovávány nejcennější kousky. A pak udeří. Dva muži ohrožují zaměstnance a zbylí popadnou tolik šperků, kolik mohou pobrat do kufříků, které mají s sebou.
    Také únikové cesty jsou předem prostudovány a zapracována je do nich i vzdálenost nejbližší policejní stanice. Dveře blokují kufříkem, aby se nezavřely, jakmile se spustí alarm. Bezpečnostní kamery klamou svým vzhledem - parukami, slunečními brýlemi či líčidly, a někdy je rozbijí stejným kladivem, pod nímž se tříští skleněné pulty. Pokaždé jejich taktika vypadá jako něco, co vypadlo přímo z hollywoodského scénáře.
    V Římě svedla atraktivní žena syna zlatníka, aby jí prozradil, kde jsou nejdražší diamanty. V Dubaji narazili ukradeným vozem značky Audi A8 do výkladní skříně zlatnictví a vybílili obchod během méně než minuty. Ve francouzském Saint-Tropez byli oblečení jako turisté a ujeli na motorovém člunu.
    Ukradené zboží se často pašuje do dalších zemí - třeba schované v sendviči -, dostane falešné papíry a v mnoha případech se tak znovu dostane na běžný trh. Někdo na těchto přepadeních vydělává jmění. Ale kdo?
    Ewald Ebner je jedním z hlavních "lovců Panterů" z vídeňské odbočky Interpolu. "Většina zločinců, které dopadneme, jsou nezaměstnaní chlápci, co vykradou obchod, aby měli nějaké peníze na útratu," říká. Hrdě vypráví o zatčených, i když to jsou jen ty nejmenší ryby na žebříčku gangu.
    Věznice jsou plné takzvaných poslíčků, kteří dostali pár set eur, aby rozbili sklo výlohy a rychle utekli. Byl jim sice slíben postup v hierarchii gangu, ale většinou končí ve vězení. V Německu a Rakousku jich sedí více než 50, prakticky všichni pocházejí z bývalé Jugoslávie. Spousta dalších ale zatím nebyla dopadena a neexistují žádné stopy vedoucí k lidem, kteří za těmito činy stojí.
    Interpol má speciální pracovní skupinu vyčleněnou na Pantery, která se před časem sešla ve Vídni, aby prodiskutovala nové strategie. Mezi ně musí patřit zejména úzká mezinárodní spolupráce; mnoho z dosud zadržených zločinců mělo několik falešných nebo ukradených pasů.
    Další z vyšetřovatelů, který se vídeňské schůzky zúčastnil, ovšem připustil, že dokonce i detektivové jsou Pantery tak trochu fascinováni - zvláště pak, když si po oficiální části setkání sednou nad pivem.