Dvacetiletý Ústavní soud je uprostřed druhé generační obměny

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Brno | Ve dnech, kdy si český Ústavní soud (ÚS) připomíná 20. výročí své činnosti, se zároveň nachází uprostřed druhé velké generační obměny. Začala loni v březnu vypršením mandátu Elišky Wagnerové, nyní se...

blíží k polovině. "Třetí generaci" ústavních soudců sestavuje prezident Miloš Zeman. Senát zatím schválil sedm z osmi navržených kandidátů, čtyři se už také ujali svých funkcí. Výročí, které konkrétně připadá na 15. července, si soud připomněl už v červnu odbornou konferencí.
    Z "druhé generace" soudců odešli po Wagnerové ještě František Duchoň, Jiří Mucha a Miloslav Výborný. Na jejich místo Zeman prosadil Miladu Tomkovou, Jana Filipa, Jaroslava Fenyka a Vladimíra Sládečka. V srpnu skončí funkční období předsedy Pavla Rychetského, místopředsedy Pavla Holländera a soudců Vojena Güttlera s Dagmar Lastoveckou. Rychetského už Senát podpořil pro další období, spolu s ním získali souhlas senátorů také Ludvík David a Kateřina Šimáčková. Zájem pokračovat měl Výborný, senátoři byli proti.
    Soud dlouhodobě čelí nárůstu podání. V roce 2012 obdržel téměř 5000 stížností a návrhů, o tisícovku více než v předchozím roce. Nyní na rozhodnutí čeká asi 1800 kauz, z toho 30 tvoří návrhy na zrušení zákonů a vyhlášek, jimiž se zabývá plénum, tedy sbor všech soudců.
    Kvůli mnohaměsíční neobsazenosti soudu před nástupem Zemana na Hrad přibývalo nevyřešených případů a prodlužovalo se rozhodování. Soud stál na hranici paralýzy - kdyby přišel ještě o jednoho člena, přestal by dočasně přezkoumávat právní předpisy. Nyní se situace vrací k normálu. Od května si všechny nově podané stížnosti a návrhy rozdělovali Tomková, Filip a Fenyk, potom vše směřovalo ke Sládečkovi.
    "Poté, co všichni noví soudci dosáhli počtu 165 věcí, začaly se zase stížnosti rozdělovat standardním způsobem," uvedl vedoucí vnějších vztahů soudu Vlastimil Göttinger. Výjimku tvoří soudci, jimž brzy vyprší mandát. Nové kauzy nedostávají, aby měli čas dokončit ty rozpracované. Absolutním rekordmanem se stane Holländer, jemuž na stole zbývá jediná kauza.
    První sestavu Ústavního soudu po roce 1993 tvořili z podstatné části lidé, kteří získávali právní vzdělání a zkušenosti ještě před rokem 1948, případně právníci, kteří si nezadali s komunistickým režimem. O druhé generaci se někdy hovořilo jako o "advokátském soudu". Třetí generace se začíná rýsovat jako kombinace akademiků, jimiž jsou třeba Filip, Fenyk a Sládeček, a soudců nejvyšších soudů, jako v případě Tomkové, Davida a Šimáčkové.
    V následujících deseti letech čeká ÚS podle jeho místopředsedkyně Tomkové řada různorodých výzev. Justice se bude vyrovnávat s novým občanským zákoníkem, což se odrazí i v činnosti ÚS. Vliv na budoucí úkoly má také vývoj v EU. Dále záleží na tom, jaký postup společnost zvolí při překonávání hospodářské krize. "Mám za to, že více než v minulosti možná bude ÚS řešit zásahy do sociálních práv související se změnami sociální struktury - toho jsme koneckonců již byli svědky," uvedla Tomková nedávno v rozhovoru s ČTK.

    Současné složení Ústavního soudu

jméno    datum vypršení funkčního období
Pavel Rychetský (předseda)    6. srpna 2013
Pavel Holländer (místopředseda)    6. srpna 2013
Vojen Güttler    6. srpna 2013
Dagmar Lastovecká    29. srpna 2013
Jan Musil    27. listopadu 2013
Jiří Nykodým    17. prosince 2013
Stanislav Balík    26. května 2014
Michaela Židlická    16. června 2014
Ivana Janů    16. září 2014
Vlasta Formánková    5. srpna 2015
Vladimír Kůrka    15. prosince 2015
Milada Tomková (místopředsedkyně)    3. května 2023
Jan Filip    3. května 2023
Jaroslav Fenyk    3. května 2023
Vladimír Sládeček    4. června 2023

    Budoucí soudci Ústavního soudu (schválení Senátem):

jméno    současné působiště
Pavel Rychetský    předseda Ústavního soudu
Ludvík David    soudce Nejvyššího soudu
Kateřina Šimáčková    soudkyně Nejvyššího správního soudu

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti