Církve obdržely podle zákona o restitucích první pozemky

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vydal v červnu církvím první tři pozemky. ČTK to dnes řekl mluvčí úřadu Robert Hurt. Jako první byl začátkem června vydán pozemek na Příbramsku řádu...

křižovníků s červenou hvězdou. Ve druhé polovině měsíce pak další dva pozemky na Mostecku získala Náboženská matice. Podle dostupných informací je to vůbec první vrácení dříve zabaveného majetku podle zákona o církevních restitucích.
    "Můžu potvrdit, že jsme vydali první tři pozemky," uvedl Hurt. Úřad podle něj vydal křižovníkům pozemek v Klučenicích na Příbramsku. "Právní účinky vkladu vznikly k 3. června 2013," upřesnil. K 20. červnu byly Náboženské matici převedeny dva pozemky o souhrnné ploše 2700 metrů čtverečních v obci Klíny na Mostecku v účetní hodnotě zhruba 90.000 korun. "Majetek přešel do vlastnictví státu v roce 1965 darovací smlouvou uzavřenou v tísni," řekl Hurt. Na jednom z pozemků prý stál v minulosti kostel, který byl následně zbourán.
    Monika Machtová, mluvčí Státního pozemkového úřadu ČR, který majetek církvím také vydává, uvedla, že k uzavření prvních šesti dohod o převodu zemědělských pozemků z majetku spravovaného úřadem je blízko na Zlínsku.
    Podle dřívějších vyjádření pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30.000 hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142.000 hektarů lesních pozemků, což je asi 11 procent lesů, na kterých hospodaří. Podle pozemkového úřadu by se mohlo církvím vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahují také asi na 120 bytových domů, tři kláštery, stejný počet zámků a několik set rybníků.
    Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve získat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let. Na tuto část restitucí uzavřela koncem února se zástupci církví smlouvu předchozí vláda Petra Nečase (ODS), podle původního ujednání na to měla čas do konce září. Ze 17 náboženských společností se finanční náhrady vzdala pouze Bratrská jednota baptistů.
    Nečasova koaliční vláda církevní restituce prosadila jako vypořádání s dědictvím komunismu. Opoziční parlamentní strany ale měly k zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi výhrady a jeho zrušení postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM. Ústavní soud ale jejich návrhy počátkem června zamítl.

Vývoj hlavních událostí kolem schvalování církevních restitucí

Vývoj událostí kolem schvalování majetkového vypořádání státu s církvemi:

    2011:
    30. května - Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard.
    25. srpna - Zástupci církví a státu se shodli na délce přechodného období majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.

    2012:
    11. ledna - Zákon o vyrovnání s církvemi schválila vláda. Hlasování bylo jednomyslné, pro restituce zvedli ruku i ministři za tehdy vládní Věci veřejné, kteří s podporou předtím váhali.
    19. ledna - Spisovatelka Lenka Procházková podala na členy vlády trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Později podala oznámení i na arcibiskupa Dominika Duku, a to kvůli podezření ze spáchání trestného činu krádeže ve stadiu pokusu. Podobná oznámení podali i další lidé a organizace, ale bez výsledku.
    7. února - Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi.
    29. března - Premiér Petr Nečas (ODS) prohlásil, že církve by se majetku domohly i bez restitucí, a to soudně. Stát by ale musel navíc zaplatit náklady na vleklá soudní řízení.
    4. dubna - Prezident Václav Klaus řekl, že u vládního návrhu na restituce vidí "řadu otazníků" a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný. O týden později ale Dukovi napsal, že do politické debaty o restitucích už nehodlá vstupovat.
    17. dubna - Duka se vyslovil proti odložení narovnání, o němž hovořili kritici restitucí kvůli hospodářské krizi a škrtům.
    6. června - Restituce prošly druhým čtením ve Sněmovně.
    22. června - Skončila schůze Sněmovny, která restituce kvůli obstrukcím nechválila. Levicová opozice ani zástupci VV ale neuspěli s návrhem odložit schvalování vyrovnání až na září.
    28. června - ČSSD vyzvala vládu, aby zajistila zmapování majetku, který by mohly církve dostat. Strana navrhla zřídit fond, do něhož by byl majetek vložen. Provoz církví by se hradil z výnosů fondu.
    14. července - Sněmovna schválila církevní restituce.
    15. srpna - Senát hlasy levice restituce odmítl.
    29. srpna - Klaus v dopise premiérovi Nečasovi požádal o osobní garanci toho, že vyrovnání s církvemi neprolomí hranici 25. února 1948.
    3. září - Nečas Klause ujistil, že vládní návrh nenese riziko prolomení hranice roku 1948. O tomtéž jej ujistily církve.
    - Ústavní soud stanovil, že do schválení restitucí mohou o jednotlivých nárocích církví rozhodovat soudy.
    5. září - Sněmovna schvalování církevních restitucí odložila, stejně postupovala i o dva týdny později.
    2. října - Sněmovní petiční výbor požádal hlasy opozice ministerstvo kultury o seznam majetku, který by měl být v rámci restitucí vydán církvím. Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové) výboru napsala, že žádný soupis neexistuje.
    8. listopadu - Sněmovna přehlasovala senátní veto zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi. ČSSD poté oznámila, že připravuje podání ústavní stížností.
    22. listopadu - Prezident Václav Klaus jako výraz distance zákon nevetoval, ale ani nepodepsal, norma vstoupila v platnost.

    2013:
    5. února - Skupina senátorů podala z podnětu Věcí veřejných proti církevním restitucím stížnost k Ústavnímu soudu. Do konce února přibyly stížnosti od poslanců ČSSD a KSČM.
    22. února 2013 - Premiér Petr Nečas za ČR podepsal smlouvy o finančním vypořádání s celkem 16 církvemi a náboženskými spolky. Dokumenty signoval přes protesty opozice.
    3. června - Církevní restituce u Ústavního soudu obstály. Soudci vyškrtli ze zákona o majetkovém vyrovnání jedno slovo, ve zbytku návrh na zrušení normy zamítli.
    11. července - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových oznámil, že v červnu vydal církvím první tři pozemky. Jedná se o první vrácení majetku podle zákona o církevních restitucích vůbec.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality