Jiří Krampol hraje, dabuje, moderuje, ale hlavně baví lidi

Aktuality

zdroj: fajfklub.cz

Praha | Někdy se mu říká "český Belmondo", podle herce, jemuž ve třicítce filmů propůjčil v českém znění svůj hlas. S tímto Francouzem má ale Jiří Krampol, který ve čtvrtek oslaví pětasedmdesátiny, společného...

více - kromě toho, že měli oba v mládí zlomený nos, též oba celý život aktivně sportují a baví lidi. Krampol je navíc vtipným moderátorem, který přes deset let testuje vědomosti národa v populárním pořadu Nikdo není dokonalý.
    "S tou vzdělaností to jde z kopce. Dnešní mladí nevědí nic. Zeptám se na tři nejlepší české houslisty a oni: Neruda, Smetana, a třetí.. nevím," vysvětlil Krampol jednu z motivací svého pořadu, který se začal vysílat v televizi Prima v roce 1998 a s přestávkami se točil do letoška. Kromě nejrůznějších otázek kladených lidem na ulici v různých městech ČR si do něj Krampol zve známé osobnosti a vypráví historky ze života.
    Zlatou érou Krampolovy kariéry jako baviče byla nejspíš osmdesátá léta, kdy v divadle Semafor vytvořil populární dvojici s Miloslavem Šimkem. Po revoluci spolu pokračovali v Divadle Jiřího Grossmanna, které v roce 1990 založili a v němž Krampol působil do poloviny 90. let. Společně psali hry a povídky a některé jejich scénky doslova zlidověly, například rozhovor s japonským železničářem či se stážistou podniku Špuntana Surio Mario Martinezem Juarezem Ferdinandem.
    Jiří Krampol se narodil 11. července 1938 v Buštěhradě u Kladna, ale vyrůstal v Praze na Žižkově. Historkami z té doby, kdy válčili proti "Karlíňákům", baví dodnes. Vyučil se soustružníkem kovů v Aero Vysočany a pak pracoval jako údržbář v nakladatelství Naše vojsko. Nakonec ale se mu podařilo dostat na DAMU, kterou absolvoval v roce 1962.
    Ve filmu debutoval již v roce 1958 epizodní rolí v komedii Jána Kadára a Elmara Klose Tři přání, větší úlohu dostal v roce 1963 v hudebním filmu, s písničkami Suchého a Šlitra, Bylo nás deset. Od 70. let už šel ale z role do role, ze známějších například Ženy v ofsajdu, Parta hic či Smrt krásných srnců. Hrál také v pohádkách (asi nejznámější O princezně, která ráčkovala) či v seriálech Malý pitaval z velkého města či Synové a dcery Jakuba Skláře.
    Mezitím měl Krampol též divadelní angažmá, nejprve v Divadle Na Fidlovačce a od roku 1962 v Divadle Na zábradlí. Hostoval ale i na jiných scénách, například v roce 1969 s recesistickým pásmem ve Viole. Zároveň se úspěšně prosadil v dabingu, kde po Janu Třískovi propůjčil svůj hlas Jeanu-Paulu Belmondovi. Tohoto ležérně šarmantního sympaťáka, s nímž ho spojuje smysl pro nadsázku, nadaboval Krampol v téměř třiceti filmech. Několikrát po smrti Františka Filipovského daboval i Louise de Funese.
    Po roce 1989 už se mu na filmovém plátně příliš nedařilo, například Nahota na prodej (1993). Zahrál si ale i v úspěšném dramatu z komunistického lágru Bumerang (1196) či loni v seriálu Život je ples. Jeho velkým comebackem měla být komedie Víta Olmera Waterloo po česku (2002), v níž ztvárnil pět hlavních rolí. Ta ale dopadla jak název napovídá a dostala Plyšového lva za nejhorší film roku.
    Kritiku si populární bavič Krampol, který se politickým tématům ve svých pořadech spíše vyhýbá, vysloužil před volbami v roce 2006, kdy jezdil s programem Premiéra s premiérem, v němž vystupoval i tehdejší sociálnědemokratický premiér Jiří Paroubek.
    Krampol, který i po sedmdesátce chodil do posilovny a stále hraje tenis, je počtvrté ženatý a má dva vlastní syny a dva vyženil. Se svou současnou ženou Hankou, bývalou učitelkou z mateřské školy, žije již pětadvacet let.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti