Co říká historie o povodních v Ústí nad Labem

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Ústí nad Labem | Ve sbírkách Muzea města Ústí nad Labem se nachází malovaný střelecký terč, který v roce 1846 dal zhotovit ústecký měšťan Johan Lumpe. Na terči je v pohledu z vrchu Větruš zachycena...

katastrofální povodeň z konce března 1845.
Tehdy během necelých tří deštivých dnů vystoupila 30. března hladina řeky Labe na svůj zatím nejvyšší známý stav 1235 cm s průtokem asi 5600 m3 za vteřinu. V Ústí nad Labem voda dosahovala až ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie a zatopila sklep domu na rohu Bílinské ulice, kde je dnes farní úřad a zlatnictví. Voda sahala až k domům v Klášterní ulici, kde je dnes budova České národní banky. Směrem k Trmicím a Předlicím se vytvořilo velké jezero. V místech, kde je dnes tzv. stará vrátnice do ústecké Spolchemie, stála tehdy kaplička, která byla až po střechu zatopena. Strašný proud Labe prakticky smetl domy v blízkosti řeky od Litoměřic a Mělníka až po Drážďany, kde povodeň strhla velký most. V důsledku povodně zmizela i řada labských ostrovů, odkud proud odnesl veškerou půdu včetně vzrostlých stromů, jako tomu bylo např. na ostrově pod Mariánskou skálou v Ústí nad Labem. U Neštěmic odnesla povodeň veškerou půdu z přilehlého ostrova a odhalila tak velké pravěké pohřebiště, které bylo z větší části později zničeno místními obyvateli. Ti zde hledali něco, co by jim pomohlo uhradit veliké škody, které jim přírodní katastrofa napáchala.

Text: Mgr. Václav Houfek, Muzeum města Ústí nad Labem

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti