Čínský rolník opravil kus Velké zdi, teď je to nelegální - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 18. května 2026, svátek má Nataša.

Aktuality

Čínský rolník opravil kus Velké zdi, teď je to nelegální

Kliknutím zvětšíte obrázek
zdroj: archiv Metropolu

zdroj: archiv Metropolu

Peking | Na jednom z nejvzdálenějších konců Velké čínské zdi kráčí rolník Jang Jung-fu po části této památky, kterou pracně zrekonstruoval a de facto proměnil v soukromou turistickou atrakci. K této iniciativě občany...

 

v roce 1999 vybízely samy čínské úřady, které neměly dostatek prostředků na opravy. Nyní bohatší Čína si ale žádá celou Velkou zeď zpátky.
    Rolník Jang přitom do obnovy několika set metrů tohoto čínského státního symbolu hluboko v severozápadním vnitrozemí Číny investoval pět milionů jüanů (15,8 milionu korun) a roky úmorné práce. "Zpočátku lidé nechápali, proč jsem se do toho projektu pustil. Měli mě za blázna," vykládá dvaapadesátiletý muž, jehož citovala agentura AFP.
    Velká čínská zeď není souvislou stavbou. Její úseky se táhnou tisíce kilometrů od Šang-chaj-kuanu na východním pobřeží k Ťia-jü-kuanu na okraji pouště Gobi. Na některých místech je zeď tak zchátralá a neznatelná, že odhady její délky se pohybují mezi 9000 a 21.000 kilometry, v závislosti na tom, zda se dnes chybějící partie započítávají, nebo ne.
    Budování monumentu začalo ve 3. století před naším letopočtem a některé části se stavěly ještě v období dynastie Ming (1368-1644). Mezi ně patří i Jangova sekce.
    Když v roce 2000 rolník zahájil práci na obnově, byl tento úsek pouhou zříceninou. Nyní se na místě ruiny skví 790 metrů okrově žluté zdi, jež se táhne od malé pevnosti přes kamennou planinu a ozdobena několika strážními věžemi šplhá vzhůru na kopec. Jangovo dílo je tvořeno omítnutými cihlami a jeho výška dosahuje 4,5 metru. "Lidé byli skeptičtí, protože se domnívali, že oprava zdi je věcí vlády," vysvětluje Jang.
    Rolník ve své části zdi zřídil vstup pro turisty i s parkovištěm a rybníčkem a jeho manželka Tchao Chuej-pching vybírá u stolku, postaveného po širým nebem, vstupné 25 jüanů (79 Kč). "Dnes přišlo asi 30 lidí," říká a ukazuje útržky lístků. Hrdě přitom chválí manželovo "fenomenální" dílo. "Lidé mu říkají císař Jang," podotýká se smíchem.
    Jangova příležitost přišla v roce 1999, kdy místní úřady vyzvaly občany, aby se sami pustili do obnovy zdi. Činitelé dali Jangovi povolení začít se stavbou a rolník k tomu použil peníze z vlastních úspor a také z půjček od příbuzných.
    V uplynulých desetiletích Velkou čínskou zeď značně zpustošili rolníci, kteří z ní kradou kameny na stavby. Své udělaly i stavební čety, jež skrz ni budují silnice a železnice. Jedním z nejhorších období pro zeď byly roky kulturní revoluce (1966-76). Jak ale Čína bohatla, vláda si postupně mohla dovolit přebírat na sebe břímě obnovy. Komunistická strana se také ráda pyšní nacionalismem, aby tím ospravedlnila svou autokratickou vládu, a v poslední době se úřady staly horlivými strážci symbolů Číny, od historických památek až po pandy velké.
    Zákon přijatý v roce 2006 dal vládě výhradní právo na správu národních památek, a Jangův projekt se tak stal ilegálním. Jangovo podnikání pokračuje, ale místní úřady už jednají o převedení práv na zeď. "Zlobí mě to. Nikdy jsem nedostal od vlády při stavbě žádnou podporu," říká Jang.
    Jedna z nejpopulárnějších částí zdi v Pa-ta-lingu, nedaleko metropole Pekingu, přitahuje o státních svátcích tisíce čínských turistů. Jang na svém úseku napočítá ročně 20.000 návštěvníků ročně, což není ani zdaleka výdělečné. Přes údolí navíc leží 7,5 kilometru zachované zdi, která je oficiální památkou tvořící součást kulturního dědictví UNESCO.
    Jang přiznává, že stále ještě dluží milion jüanů (3,2 milionu korun). "Občas jsem plakal zoufalstvím, ale ničeho nelituji," prohlašuje rolník.
    Šéf úřadu kulturního dědictví Jie Jung z města Ťia-jü-kuan říká, že Jangova práce byla schválena za mimořádných okolností. "Byla to specifická doba, kdy vláda neměla dostatek prostředků opravovat či chránit dědictví země," objasňuje. "Podle nových zákonů a nařízení ale jednotlivci již nebudou moci sami pracovat na opravě památek," dodává.
    Rolník Jang by však přeci jen mohl na své investici nečekaně zbohatnout, kdyby vláda rozhodla o "opětovném znárodnění" toho úseku zdi, který Jang zrekonstruoval. "Zvažujeme, že bychom ho koupili," říká Jie ze zmíněného úřadu kulturního dědictví v Ťia-jü-kuanu.

 

   

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Zajímavosti  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 1603x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

37.1%

 

Je mi to jedno

17.2%

 

Nemám k tomu dost informací

16%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny