Davy syrských uprchlíků dusí čtyřmilionový Libanon

Aktuality

zdroj: dailystar.com.lb

Bejrút | Libanon okupují cizinci a ruinují nás, říká majitel bejrútského kiosku na nápoje abú Farúk, a nadává přitom na půl milionu Syřanů, kteří před boji ve vlastní zemi uprchli do Libanonu. Podle OSN je jich tam...

470.000, ve skutečnosti jich tam ale může být i 700.000. Čtyřmilionový Libanon se tak pod tímto přívalem dusí a jeho ekonomika se podle agentury AFP hroutí. Mnozí Syřané prý představují ne zrovna loajální konkurenci.
    "Libanon je nemůže přijmout všechny," láteří abú Farúk. Podobně ale na adresu uprchlíků chrlí nadávky taxikář Alí. "Berou nám klienty. Někteří se tady živí jako řidiči, a přitom nemají řidičský průkaz. Nikdo je nezastaví, nikdo jim nic neřekne," tvrdí.
    O negativním dopadu přílivu Syřanů na libanonskou ekonomiku svědčí i statistiky. Například hlavní ekonom banky Byblos Nasíb Ghubril poskytl tyto znepokojivé údaje: v roce 2011 přijelo do Libanonu o téměř 24 procent méně turistů než předchozí rok, loni pak jejich počet klesl o dalších 17 procent. Snížil se vývoz průmyslových výrobků a přímé zahraniční investice se loni propadly až o 68 procent. Výdaje domácností přitom loni klesly o 37 procent.
    Mezi uprchlíky jsou i movití Syřané. Posedávají v bejrútských kavárnách a jsou schopni platit vysoké nájmy v zařízených bytech. Někteří si dokonce koupili auta, nebo své děti zapsali do soukromých škol. Tato skupina lidí ale zdaleka nemůže nahradit ekonomické ztráty, které způsobili ostatní uprchlíci. "Čistý dopad uprchlíků na libanonskou ekonomiku je negativní," shrnul Ghubril.
    Znepokojena je však i libanonská vláda, protože ta poskytuje dotace na základní potraviny, jako je chléb a mouka, ale i na určité služby - třeba na elektřinu či lékařské ošetření.
    Situace se hned tak nezmění, protože uprchlíků velmi rychle přibývá - od ledna se jejich počet více než zdvojnásobil, z původních 200.000 na zhruba 474.000. Někteří se snaží zlepšit si podmínky a dali se na podnikání. Třeba jeden muž z Damašku otevřel spolu s libanonským partnerem v přístavu Sajdá samoobsluhu, několik jeho krajanů zase butiky.
    "To, co tady utržím, mi stačí jenom na živobytí. Jestli se to v Sýrii vyřeší, vrátím se i s rodinou domů," říká Syřan, který odmítá prozradit své jméno. Se sousedy má prý dobré vztahy. Libanonský prodavač zeleniny Fádí Kambaz říká, že mu Syřané nevadí. "Přejeme jim úspěch. Doufám, že jim Bůh pomůže. Neudělali nic špatného a my jim musíme pomoci," soudí.
    Mnoho Syřanů ale se znepokojením sleduje propad syrské libry k dolaru, což je připravuje o úspory. Životní náklady v Libanonu jsou ve srovnání s těmi v Sýrii mnohem vyšší. Situace některých lidí už zašla tak daleko, že jsou nuceni prodávat šperky. "Museli s dítětem k lékaři a když zaplatili nájem, nezbylo jim nic. Je to opravdu smutné, když přijde pár se slzami v očích a prodává šperky. Pro ně je to hrozné," přiznává bejrútský klenotník Bilál abú Harb.
    Ti, kterým došly peníze, se potulují po ulicích, prodávají kávu nebo leští zájemcům boty. A ti, kteří už nemají naprosto nic, žebrají.

zdroj: www.afp.com

Tématické zařazení:

» Aktuality