Podle ČSSD by mohl mít spor o restituce dohru na půdě EU

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Sociální demokracie se obává, že spor o církevní restituce neskončí očekávaným pondělním výrokem Ústavního soudu (ÚS), ale mohl by mít dohru na půdě Evropské unie. Na dnešní tiskové konferenci...

to prohlásil místopředseda strany Lubomír Zaorálek. Kritizoval také podklady, které vláda využila ke stanovení rozsahu církevních restitucí. Řadu z původních dokumentů prý odnesla povodeň v roce 2002. Vláda Zaorálkovu argumentaci odmítá.
    "Problém je v tom, že ten finanční příspěvek a ta finanční náhrada může být zítra nahlížena jako státní podpora, protože jestli s těmito penězi někdo přijde na trh nemovitostí, tak to bude znamenat distorzi trhu a snadno přijde někdo, kdo si bude stěžovat Evropské komisi, že tady je deformován ten přirozený trh," uvedl Zaorálek, který ČSSD ve středu zastupoval na jednání u Ústavního soudu.
    Tam soudce neúspěšně vyzval, aby se obrátili na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku s takzvanou předběžnou otázkou a zjistili, zda finanční náhrady v rámci církevních restitucí nepředstavují takzvanou nedovolenou veřejnou podporu.
    Podle Zaorálka už orgány sedmadvacítky podobný problém řeší u Itálie a Španělska. Církevní instituce tam podle něj dostávaly výhody od státu, například daňové, a teď se zkoumá, jestli takovými kroky tyto státy nepoškodily a nedoformovaly trh.
    Šéf legislativní rady vlády Petr Mlsna je přesvědčen, že Zaorálkova obava je lichá. "Samozřejmě to není žádná forma dotace, která by zvýhodňovala subjekt na trhu. To je náprava křivdy, která někomu byla způsobena," řekl ČTK. Pro posuzování zákona Ústavním soudem navíc prý tato otázka není vůbec podstatná.
    Církve mají podle schváleného zákona od státu během 30 let dostat celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních. Obdrží také nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.
    Místopředseda nejsilnější opoziční strany také prohlásil, že vláda ve svém stanovisku pro ÚS poprvé přiznala, jaké podklady využila při určení rozsahu nemovitých restitucí. "V důsledku povodní roku 2002 nyní nejsou k dispozici údaje o původním církevním majetku z období revize první pozemkové reformy," citoval Zaorálek z vládního stanoviska s tím, že tato revize se uskutečnila v roce 1947.
    "Tento nedostatek relevantních podkladových údajů nahradila vláda údaji převzatými z publikace Jana Voženílka," pokračoval dále Zaorálek. Kniha s názvem Předběžné výsledky československé pozemkové reformy byla prý vydána v roce 1932.
    Podle Zaorálka to znamená, že vláda neměla informace o tom, co se dělo mezi lety 1932 až 1948, a proto jí chyběly údaje o redukci majetku církví, k níž došlo revizí první pozemkové reformy v roce 1947. Církve tak podle něj nyní mohou dostávat i majetek, o který přišly před rokem 1948.
    Podle Mlsny místopředseda ČSSD vytrhl jednu větu z více než stostránkového stanoviska. "Ve stanovisku vlády je dvacetistránkový popis toho, jakým způsobem byl majetek vypočítáván," uvedl Mlsna. Podle něho vláda chybějící údaje, které uplavaly při povodních, nahrazovala za pomoci církevních dokumentů, spisů v depozitářích Národního archivu i jiných institucí.
    Zákon o revizí první pozemkové reformy je prý sice z roku 1947, ale jeho realizace spadá až do období po únoru 1948. Majetek, který církve ztratily před 25. únorem 1948, tak nemůže být podle Mlsny v žádném případě předmětem restitucí.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika