Soudce Balík smí řešit církevní restituce, podle soudu není podjatý

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Brno | Ústavní soudce Stanislav Balík smí nadále jako zpravodaj řešit návrh na zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Jeho nestrannost zpochybnila skupina senátorů...

zastupovaných advokátem Karolem Hrádelou, a to kvůli tomu, že jim údajně zavčas nedal k prostudování a vyjádření část dokumentů ze spisu. Plénum o námitce pravděpodobně hlasovalo na svém úterním zasedání. Rozhodlo, že Balík podjatý není.
    O námitce informoval před zahájením dnešního jednání předseda soudu Pavel Rychetský. Důvody nezmínil. Námitka mohla mít taktický význam. Kdyby jí soud vyhověl, znamenalo by to, že celý obsáhlý spis převezme a nastuduje jiný soudce. Veřejné jednání a finální rozhodnutí by se tím významně oddálilo.
    "My neříkáme, že soudce zpravodaj je podjatý, že jedná špatně. Nás pouze zarazilo, že nemáme dokumenty včas. Myslíme si, že slušnost v tak závažné věci vyžadovala, aby účastníci byli včas informovaní," řekl ČTK Hrádela. Už předtím uvedl, že námitku podjatosti v pravém slova smyslu nepodal, pouze upozornil na "podezřelé okolnosti".
    Hrádela v úterý oznámil, že mu někdo z auta ukradl důležité dokumenty spojené s církevními restitucemi. Pořád si to prý nedokáže vysvětlit. Cílem podle něj mohlo být třeba to, aby jej někdo před důležitým jednáním znejistil. Zmizel například obsah šanonu s označením Církevní literatura. Právník proto požadoval odklad jednání, návrh sepsal v úterý na podatelně soudu. Ústavní soudci se požadavkem na začátku dnešního jednání nezabývali. Hrádela novinářům potvrdil, že na odkladu trvá.
    Jednání začalo čtením zprávy shrnující dosavadní průběh řízení. Přednesl ji soudce Balík, trvalo mu to více než hodinu. Po přestávce se slova ujal Hrádela. "Stoprocentní spravedlnost neexistuje, ale musí existovat alespoň snaha o spravedlnost. To, čeho jsme svědky, je snaha o bezpráví, snaha o zničení toho, na čem stojí naše vlast," uvedl Hrádela. Při zpochybňování zákona argumentoval i událostmi ze 13. století nebo pobělohorskou perzekucí nekatolíků.
    Prostor dostali také zástupci obou skupin poslanců a vlády. Ministr bez portfeje Petr Mlsna nedokázal Rychetskému odpovědět na otázku, zda vláda oslovila Evropskou komisi s žádostí o povinné posouzení, zda finanční část církevních restitucí nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu.
    Soud pak jednání přerušil do 13:45, dokazování zatím neskončilo, soudci tedy nadále mohou například klást dotazy účastníkům řízení. Není pravděpodobné, že by soud dnes stihl vyhlásit nález. Rozhodnutí spíše odročí na pozdější datum.
    Soud postupně dostal tři řádné návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podala z iniciativy Věcí veřejných skupina senátorů, protože strana sama neshromáždila dost poslaneckých podpisů. Druhý návrh sepsali poslanci ČSSD, třetí zákonodárci KSČM s podporou části sociálních demokratů. Druhý a třetí návrh soud odmítl, zabývá se tím prvním. Sociální demokraté a komunisté ale mají statut vedlejších účastníků řízení.
    Senátory zastupuje Hrádela, za poslance přijeli Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM). Zájmy vlády hájí Mlsna. Zástupci Senátu a Sněmovny se omluvili. Poprvé se veřejného zasedání pléna účastní noví soudci Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Jednání sleduje ve sněmovně soudu asi 40 lidí, mezi nimi třeba strahovský opat Michael Josef Pojezdný.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality